Gustaf Kossinna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gustaf Kossinna (cca 1925)

Gustaf Kossinna (také Kossina) (28. srpna 1858, Tilsit20. prosince 1931, Berlín) byl německý filolog a profesor archeologie na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Společně s Carlem Schuchhardtem byl hlavním protagonistou tzv. sídlištní archeologie. Je považován za jednoho tvůrců duchovního podloží nacistické ideologie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval klasickou a germánskou filologii na univerzitách v Göttingen, Lipsku, Berlíně a Štrasburgu, kde roku 1881 získal doktorský titul. Pracoval v univerzitních knihovnách v Halle, Berlíně a Bonnu, od roku 1892 v Královské knihovně v Berlíně. V roce 1896 přednesl v Kasselu přednášku Prehistorické rozšíření Germánů v Německu. V květnu roku 1900 byl jmenován profesorem archeologie na berlínské univerzitě. 1909 založil Společnost pro německou prehistorii (Gesellschaft für Deutsche Vorgeschichte, původně Deutsche Gesellschaft für Vorgeschichte) tzv. Mannus-Gesellschaft. Ve své knize Die deutsche Vorgeschichte, eine hervorragend nationale Wissenschaft vydané roku 1911 rozpracoval metodu sídlištní archeologie, a vydělením "typicky germánských" vlastností a projevů položil duchovní základ německé národně-socialistické archeologii.

Byl členem Berlínské společnosti pro antropologii, etnologii a prehistorii (Berliner Gesellschaft für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte). Byl sympatizantem různých národních a antisemitských politických uskupení, od roku 1928 otevřeným podporovatelem a spoluzakladatelem Národně-socialistické společnosti pro německou kulturu (Nationalsozialistische Gesellschaft für deutsche Kultur) a členem německy-šovinistického spolku Nordischer Ring.

Kossina byl vydavatelem časopisu Mannus (1909-1942) a zakladatelem vydavatelské řady Mannus-Bibliothek.

Publikace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Die deutsche Vorgeschichte, eine hervorragend nationale Wissenschaft. Curt Kabitzsch Verlag, Leipzig 1912.
  • Die Herkunft der Germanen. Zur Methode der Siedlungsarchäologie, Kabitzsch, Würzburg 1911.
  • Der Goldfund vom Messingwerk bei Eberswalde und die goldenen Kultgefäße der Germanen. Mannus-Bibliothek, Band 12, Kabitzsch, Würzburg 1913.
  • Die deutsche Ostmark, ein Heimatboden der Germanen. Berlin 1919.
  • Das Weichselland. Ein uralter Heimatboden der Germanen. A. W. Kafemann, Danzig 1919
  • Altgermanische Kulturhöhe. Eine Einführung in die deutsche Vor- und Frühgeschichte. J. F. Lehmanns Verlag, München 1927.
  • Ursprung und Verbreitung der Germanen in vor- und frühgeschichtlicher Zeit. Germanen-Verlag, Berlin-Lichterfelde 1926, 1927.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustaf Kossinna na německé Wikipedii.