Gulnara Karimovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gulnora Karimovová
Rodné jméno Gulnora Islomovna Karimovová
Narození 8. července 1972 (42 let)
URS Fergana, Uzbecká sovětská socialistická republika, Sovětský svaz
Bydliště Uzbekistán
Občanství Uzbekistán
Alma mater Uzbekistánská národní universita a Harvardova univerzita
Rodiče Islom Karimov
Website gulnarakarimova.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gulnara Karimovová (uzbecky Gulnora Islomovna Karimova, rusky Гульнара Исламовна Каримова; * 8. července, Fergana, Uzbecká sovětská socialistická republika, Sovětský svaz, dnes Uzbekistán) je uzbecká politička, vysokoškolská pedagožka a zpěvačka. Je nejstarší dcerou Isloma Karimova, uzbeckého diktátora.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve Ferganě v dnešním Uzbekistánu. V roce 1994 absolvovala Taškentskou státní univerzitu, dále studovala na Harvardově univerzitě, tamtéž roku 2000 obdržela magisterský titul. Od ledna 2010 roku působí jako velvyslankyně Uzbekistánu ve Španělsku.[1] Její vliv na dění v zemi je díky jejímu otci vysoký, Gulnara je nejen ambasadorka, vysokoškolská pedagožka, filantropka, módní návrhářka a zpěvačka, ale vlastní i podíly v řadě významných uzbeckých firem. Byla považována za nástupkyni Karimova v roli prezidenta[2], ale roce 2013 kvůli rodinným sporům její vliv na dění v zemi značně zeslábl. Podle uniklých depeší WikiLeaks je Karimovová "nejnenáviděnější osobou v celém Uzbekistánu."[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Каримова, Гульнара Исламовна na ruské Wikipedii.

  1. Дочь президента Каримова стала послом Узбекистана в Испании [online]. Интерфакс, [cit. 2012-06-22]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Ach, ty ženy: Despota, čarodějka a dívčí válka. Potíže Uzbeků s panstvem. Týden. 1. listopadu 2013. Dostupné online.  
  3. MILENKOVIČOVÁ, Ivana. Prominentní prezidentská dcerka měla vést Uzbekistán, teď myslí na útěk [online]. iDNES.cz, 25. listopadu 2013, [cit. 2013-11-26]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]