Guido Starhemberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hrabě Guido Starhemberg (* 11. listopadu 1657 v Graz; † 7. března 1737, také Guidobald) byl císařským vojevůdcem z rodu Starhembergů.


Guidobald von Starhemberg portrét v HGM

Život[editovat | editovat zdroj]

Během obléhání Vídně (1683) bojoval s vyznamenáním jako pobočník svého bratrance Ernsta Rüdigera Starhemberga. Po osvobození Vídně se připojil k bojující armádě v Uhrách a účastnil se následujících bitev: 1686 obléhání Ofenu, 1687 v bitvě u Moháče, obléhání a dobití Bělehradu (6. září 1688), dále se účastnil bitev u Slankameu a Zenty.

Po vypukutí válek o španělské dědictví odešel s Evženem Savojským do Itálie, zde se zúčastnil bitvy u Luzzary a následně převzal od roku 1703 velení a zabránil spojení Francouzů s Bavory. Kvůli neshodám s Viktorem Amadeem II. byl nahrazen polním maršálem Wirichem Daunem.

V roce 1708 převzal velení nad jednotkami válčícími ve Španělsku a i přes minimální podporu vedl válku s úspěchy. V roce 1710 vstoupil po úspěšných bojích v bitvách u Almenary a Saragossy do Madridu. Po bitvě u Villaviciosa byl nucen ustoupit do Barcelony. Zde se stal vícekrálem a kvůli nedostatku podpory se nechal v roce 1713 převézt se zbytkem vojska na anglických lodích do Janova. Pak žil ve Vídni.

Během válek s Turky v letech 1716 až 1718 převzal za nepřítomnosti prince Evžena przidentství dvorské vojenské rady. Zemřel 7. března 1737 jako guvernér Slawonie.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alfred von Arneth: Das Leben des kaiserlichen Feldmarschalls Grafen Guido Starhemberg. Gerold, Wien 1853, online.
  • Alfred Ritter von Arneth: Starhemberg, Guidobald Graf von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 35, Duncker & Humblot, Leipzig 1893, S. 473–480