Grigorij Bojarinov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Grigorij Bojarinov
Narození: 15. února 1922
Sovětský svaz Sukromlja, Smolenská oblast, RSFSR
Úmrtí: 27. prosince 1979 (57 let)
Afghánistán Kábul, Afghánistán
Vojenská kariéra
Hodnost: plukovník
Doba služby: 19391979
Sloužil: Flag of the Soviet Union (1923-1955).svg SSSR (do roku 1979)
Složka: Red Army flag.svg Rudá armáda (do 1942)
Pohraniční vojska (do 1948)
MGB/KGB (do 1979)
Velel: KUOS, Zenit
Války: Druhá světová válka
Sovětská invaze do Afghánistánu
Vyznamenání: Zlatá hvězda hrdiny Sovětského svazu (in memoriam)

Grigorij Ivanovič Bojarinov (rusky Григорий Иванович Бояринов, 15. února 1922, Sukromlja, RSFSR27. prosince 1979, Kábul, Afghánistán) byl plukovník KGB. Při invazi do Afghánistánu a boji o prezidentský palác byl omylem zastřelen vlastními vojáky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do ruské rolnické rodiny žijící ve vesnici Sukromlja ve Smolenské oblasti.[1] V roce 1939 vstoupil do Rudé armády, v červenci 1941 absolvoval vojenskou pěchotní školu ve Sverdlovsku. Poté bojoval na frontě, zprvu jako velitel minometné čety, od dubna 1942 v řadách pohraničního pluku lidového komisariátu vnitra. Později sloužil u diverzních oddílů vnitra.[1] Po osvobození se Bojarinov stal náčelníkem štábu praporu pěchoty NKVD.

Po válce působil v pohraničním vojsku. Roku 1953 dokončil studium na Vojenském institutu MGB a zůstal zde učit. V roce 1959 absolvoval postgraduálně Vojenskou akademii M. V. Frunzeho a stal se kandidátem vojenských věd. Od roku 1961 vyučoval na Vysoké škole KGB F. E. Dzeržinského, od roku 1969 byl zde náčelníkem Kursů zdokonalování důstojnického sboru (KUOS).

Smrt[editovat | editovat zdroj]

V roce 1979 byl Bojarinov vybrán jako velitel skupiny speciálního určení („specnaz“) Zenit, organizované pro dobytí prezidentského paláce v afghánském Kábulu a zabití prezidenta Hafizulláha Amína. To měl být počátek sovětské okupace Afghánistánu. V konečném plánu operace velel dvěma skupinám Zenit a skupině Grom (celkem 52 mužů) a posilovým jednotkám (rota výsadkářů, prapor GRU). Proti nim stálo 1500 mužů ochrany paláce a prezidenta.[2]

Dne 27. prosince 1979 akce začala. Před vtrhnutím do paláce rozkázal Bojarinov svým mužům: "Každého, kdo vyjde z paláce, ihned zastřelte". Po pár minutách přestřelky v paláci řekl Bojarinov svým mužům, že jde ven pro posily. Využil přestávky ve střelbě a utíkal směrem ven z paláce. Jenže ve zmatku zřejmě zapomněl na svůj předchozí rozkaz. Jakmile vyšel ven z paláce, byl zastřelen svými vojáky.

I přes tuto tragickou chybu se celá akce podařila, prezident Amín byl zastřelen. Bojarinovi byl udělen in memoriam Leninův řád, Řád rudého praporu a titul Hrdina Sovětského svazu. Byl pohřben v Moskvě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Герои Страны [online]. [cit. 2010-12-30]. Kapitola Бояринов Григорий Иванович. Dostupné online. (rusky) 
  2. КОЛПАКИДИ, А.И., a kol. Энциклопедия секретных служб России. Moskva : АСТ, Астрель, Транзиткнига, 2004. ISBN 5170189753, 5271073688, 5957800864. S. 371.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVÁK, Martin. Džihád proti Kremlu. Sovětská válka v Afghánistánu a zrod Al-Káidy. Praha : Epocha, 2008. ISBN 978-80-87027-63-9.   (ukázka týkající se Bojarinova)