Grigorij Bojarinov
| Grigorij Bojarinov |
|
| Narození: | 15. února 1922 Sukromlja, Smolenská oblast, RSFSR |
| Úmrtí: | 27. prosince 1979 (57 let) Kábul, Afghánistán |
|
Vojenská kariéra
|
|
| Hodnost: | plukovník |
| Doba služby: | 1939–1979 |
| Sloužil: | .svg){kind=small} SSSR (do roku 1979) |
| Složka: |  Rudá armáda (do 1942)Pohraniční vojska (do 1948) MGB/KGB (do 1979) |
| Velel: | KUOS, Zenit |
| Války: | Druhá světová válka Sovětská invaze do Afghánistánu |
| Vyznamenání: | Zlatá hvězda hrdiny Sovětského svazu (in memoriam) |
Grigorij Ivanovič Bojarinov (rusky Григорий Иванович Бояринов, 15. února 1922, Sukromlja, RSFSR – 27. prosince 1979, Kábul, Afghánistán) byl plukovník KGB. Při invazi do Afghánistánu a boji o prezidentský palác byl omylem zastřelen vlastními vojáky.
Obsah |
Život [editovat]
Narodil se do ruské rolnické rodiny žijící ve vesnici Sukromlja ve Smolenské oblasti.[1] V roce 1939 vstoupil do Rudé armády, v červenci 1941 absolvoval vojenskou pěchotní školu ve Sverdlovsku. Poté bojoval na frontě, zprvu jako velitel minometné čety, od dubna 1942 v řadách pohraničního pluku lidového komisariátu vnitra. Později sloužil u diverzních oddílů vnitra.[1] Po osvobození se Bojarinov stal náčelníkem štábu praporu pěchoty NKVD.
Po válce působil v pohraničním vojsku. Roku 1953 dokončil studium na Vojenském institutu MGB a zůstal zde učit. V roce 1959 absolvoval postgraduálně Vojenskou akademii M. V. Frunzeho a stal se kandidátem vojenských věd. Od roku 1961 vyučoval na Vysoké škole KGB F. E. Dzeržinského, od roku 1969 byl zde náčelníkem Kursů zdokonalování důstojnického sboru (KUOS).
Smrt [editovat]
V roce 1979 byl Bojarinov vybrán jako velitel skupiny speciálního určení („specnaz“) Zenit, organizované pro dobytí prezidentského paláce v afghánském Kábulu a zabití prezidenta Hafizulláha Amína. To měl být počátek sovětské okupace Afghánistánu. V konečném plánu operace velel dvěma skupinám Zenit a skupině Grom (celkem 52 mužů) a posilovým jednotkám (rota výsadkářů, prapor GRU). Proti nim stálo 1500 mužů ochrany paláce a prezidenta.[2]
Dne 27. prosince 1979 akce začala. Před vtrhnutím do paláce rozkázal Bojarinov svým mužům: "Každého, kdo vyjde z paláce, ihned zastřelte". Po pár minutách přestřelky v paláci řekl Bojarinov svým mužům, že jde ven pro posily. Využil přestávky ve střelbě a utíkal směrem ven z paláce. Jenže ve zmatku zřejmě zapomněl na svůj předchozí rozkaz. Jakmile vyšel ven z paláce, byl zastřelen svými vojáky.
I přes tuto tragickou chybu se celá akce podařila, prezident Amín byl zastřelen. Bojarinovi byl udělen in memoriam Leninův řád, Řád rudého praporu a titul Hrdina Sovětského svazu. Byl pohřben v Moskvě.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b Герои Страны [online]. [cit. 2010-12-30]. Kapitola Бояринов Григорий Иванович. Dostupné online. (rusky)
- ↑ КОЛПАКИДИ, А.И., a kol. Энциклопедия секретных служб России. Moskva : АСТ, Астрель, Транзиткнига, 2004. ISBN 5170189753, 5271073688, 5957800864. s. 371.
Literatura [editovat]
- NOVÁK, Martin. Džihád proti Kremlu. Sovětská válka v Afghánistánu a zrod Al-Káidy. Praha : Epocha, 2008. ISBN 978-80-87027-63-9. (ukázka týkající se Bojarinova)
