Grace Kelly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Grace Patricia Kelly
Monacká kněžna
Kelly, Grace (Rear Window).jpg
Grace Kelly při natáčení filmu Okno do dvora (1956).
Doba vlády 19. dubna 1956 – 14. září 1982
Úplné jméno Její jasná Výsost kněžna monacká
slečna Grace Patricia Kelly
Narození 12. listopadu 1929
USA Filadelfie, Pennsylvánie, USA
Úmrtí 14. září 1982 (ve věku 52 let)
Monako Monte Carlo, Monako
Pochována Monacká katedrála
Předchůdce Ghislaine, kněžna monacká
Následník Charlene, kněžna monacká
Manžel(é) Rainier III. Monacký
Potomci Caroline, princezna hanoverská
Albert II. Monacký
Stéphanie, princezna monacká
Dynastie Grimaldiové
Otec John B. Kelly, Sr.
Matka Margaret Katherine Majer
Podpis Grace Kelly Signature.jpg
Knížecí monogram kněžny Grace

Grace Patricia Kelly (12. listopadu 1929, Philadelphia, Pensylvánie, USA - 14. září 1982, Monte Carlo, Monako) byla americká herečka, oceněná cenou filmové akademie a monacká kněžna. V roce 1956 si vzala monackého knížete Rainiera III., čímž získala titul Její Knížecí Jasnost Kněžna Monacká, zkráceně kněžna Grace. Zemřela v roce 1982 po automobilové havárii. Její portrét je od roku 2007 umístěn na pamětní monacké dvoueurové minci.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Její otec byl americký veslař John Brendan „Jack“ Kelly, trojnásobný olympijský vítěz. Matkou byla Margaret Katherine Majer, která vystudovala tělesnou výchovu a stala se první ženskou vedoucí katedry tělesné výchovy na univerzitě v Pensylvánii. Své jméno obdržela po sestře svého otce, která zemřela jako velmi mladá. Měla celkem tři sourozence: starší sestru Margaret Katherine, staršího bratra Johna Brendana Jr. a mladší sestru Elizabeth Anne. Její strýc George Kelly byl herec, režisér a scenárista.

Herectví[editovat | editovat zdroj]

Už během studia na Ravenhillově akademii, prestižní katolické škole pro dívky, se společně s matkou a sestrami věnovala modelingu na místních společenských akcích. V roce 1942 hrála svoji první hlavní roli v představení "Don’t feed the Animals". I na vysoké škole se zajímala o herectví, chodila tancovat a hrát. Promovala roku 1947 na Stevensově škole, mimo jiné bylo v její ročence napsáno Stevensovo proroctví: „Slečna Grace P. Kelly – slavná hvězda pódia i obrazovky“.

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Roku 1947 jí bylo zamítnuto studium na Bennington College, kvůli špatným výsledkům z matematiky. Odjela do New Yorku a snažila se prosadit v divadle. S tím, ale nesouhlasili její rodiče, proto si musela vydělávat jako modelka. Současně se zapsala na Americkou akademii dramatických umění. Tam pilně studovala, např. aby její mluvený projev byl co nejlepší, nahrávala si své projevy na gramofon a pracovala na správném přednesu. Zanedlouho debutovala na Broadwayi ve hře „Otec“.

Film[editovat | editovat zdroj]

V oblasti filmu debutovala menší rolí ve filmu Fourteen Hours, zahrála si v něm postavu ženy, která přesvědčovala sebevraha, aby neskákal. Kritici si však jejího výkonu příliš nevšimli, proto pokračovala ve své práci v divadle. O několik měsíců později se jí ozval producent Stanley Kramer, který jí nabídl vedlejší roli ve westernu V pravé poledne. Nedlouho poté uzavřela sedmiletou smlouvu se studiem MGM, ta jí zaručovala týdenní plat 850 dolarů. K této smlouvě však byly dva dodatky. První, že bude moci dále hrát divadlo a druhý, že bude bydlet v New Yorku. Pouhé dva měsíce po podepsání této smlouvy, odjela natáčet do Nairobi, film Mogambo. O tomto filmu prohlásila: „Tři věci, proč jsem tuto roli přijala byli: John Ford, Clark Gable a fakt, že si užiji placený výlet v Africe. Kdyby se Mogambo točilo v Arizoně, nehrála bych v něm já.“. Za tento snímek si vysloužila Zlatý glóbus a první nominaci na Cenu Akademie. Po úspěchu Mogamba si zahrála v prvním, ale ne posledním Hitchcockově filmu – Vražda na objednávku. Po roli v Hitchcokově Okně do dvora, přišla nabídka na film Venkovské děvče. Naskytl se však problém – musela by však pracovat pro studio Paramount. To se nejdříve MGM nelíbilo, později však svolilo a ona získala za tento film Oscara za nejlepší vedlejší herecký výkon. Poté následovaly další role a s tím spojené časté návštěvy zahraničí, na jedné takové ve Francii potkala knížete Rainiera III. Ten jí pak půl roku psal a zahrnoval dary, až se odvážil jí přijet navštívit a požádat o ruku. Jeho nabídku přijala v den premiéry filmu The Swan. Jejich sňatek však ukončil veškerou její kariéru u filmu, kníže dokonce zakázal na území Monaka všechny její filmy.

Kníže Rainier III. a kněžna Grace při příchodu na recepci v Bílém domě (24. květen 1961)

Děti[editovat | editovat zdroj]

Měla celkem tři děti. První dítě – dcera Caroline Louise Marguerite se narodila přesně devět měsíců a čtyři dny po svatbě. Narození prvního knížecího dítěte ohlásilo 21 výstřelů, byl vyhlášen státní svátek a v celém knížectví bylo šampaňské zdarma. Něco málo přes rok se páru narodilo druhé dítě – chlapec Albert II. (současný vládce Monaka). A až za dalších sedm let se jim narodilo třetí a poslední dítě – dívka Stéphanie Marie Elisabeth.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. září 1982, když jela otevřenýmn automobilem společně se svou dcerou Stephanie zpátky do Monaka, v prudkých serpentinách nad Monte Carlem nezvládla řízení svého 1980 Rover SD1 a zřítila se ze skály. Z auta byla sice vytažena při vědomí, ale záhy upadla do kómatu a i přes nejlepší zdravotní péči, jakou mohla dostat, nebyla její zranění slučitelná se životem. Proto dne 14. září 1982 požádal kníže Rainier III. o odpojení od přístrojů. Zemřela ve svých 52 letech. Ihned po její smrti se objevila řada spekulací, protože původně byly ohlášeny jen lehké pohmožděniny. Později se však ukázalo, že utrpěla zlomeninu krční páteře.[1] Na její památku nechal kníže Rainier III. zbudovat zahradu jejích nejoblíbenějších květin – růží. Nikdy už se také znovu neoženil. Je pochována v katedrále Sv. Mikuláše v Monako-Ville.

Při jejím pohřbu James Stewart prohlásil:

Víte, miloval jsem Grace Kelly. Ne proto, že byla princezna, ne proto, že byla herečka, ne proto, že byla moje přítelkyně, ale pouze kvůli tomu, že to byla ta nejmilejší dáma, kterou jsem kdy poznal. Grace přinesla do mého, stejně jako do vašich srdcí měkké, teplé světlo, pokaždé když jsem ji uviděl a pokaždé, když jsem ji uviděl, byl to pro mě malý svátek. Není pochyb, že mi bude chybět, všem nám bude chybět. Bůh ti požehnej, Princezno Grace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grace Kelly na anglické Wikipedii.

  1. "BBC On This Day September 14th 1982", BBC News, September 14, 1985. Ověřeno k March 13, 2010. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LEIGH, Wendy. Grace Kellyová : milovaná i nemilovaná. Překlad Daria Dvořáková. Praha : BB Art, 2008. 335 s. ISBN 978-80-7381-386-4.  
  • LACEY, Robert. Grace Kellyová. Překlad Eva Mazůrková. Praha : Ikar, 1998. 252 s. ISBN 80-7202-345-4.  
  • MEYER-STABLEY, Bertrand. Skutečný život monacké kněžny Grace Kellyové. Překlad Helena Beguivinová. Praha : Levné knihy, 2008. 317 s. ISBN 978-80-7309-627-4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu