Grace Hopperová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Grace Hopperová (leden 1984)

Grace Murrayová Hopperová (9. prosince 1906, New York1. ledna 1992, Arlington, Virginie) byla americká matematička, počítačová vědkyně a důstojnice námořnictva Spojených států. Byla programátorkou prvních počítačů ve firmě Harvard Mark I a vyvinula první kompilátor pro počítačový programovací jazyk. Díky šíři jejích schopností byla někdy označována jako „úžasná Grace“ (Amazing Grace). Námořní hodnost kontradmirála v záloze dosáhla v roce 1986 jako první žena v historii.

Mládí a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Hopperová se narodila jako Grace Brewsterová Murrayová v New Yorku. Absolvovala školu Hartridge v Plainfieldu v New Jersey. V roce 1930 se provdala za Vincenta Hoppera, ale rozvedli se v roce 1945. Bakalaureátu dosáhla v roce 1928 na Vassar College, obor matematika a fyzika. Pokračovala na Yale University, kde absolvovala v roce 1930 postgraduální studium ve fyzice a matematice. V roce 1934 získala titul Ph.D. za matematiku. Její disertační práce se jmenovala New Types of Irreducibility Criteria (Nové typy kritérií neredukovatelnosti). Začala pak učit matematiku na Vassar College v roce 1931 a v roce 1934 se stala docentkou.

Mark I a Mark II (první počítače)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1943 se nastoupila do námořnictva Spojených států a s Howardem Aikenem začala pracovat na počítači Mark I. Po skončení války byla propuštěna z aktivní služby, ale pokračovala ve vývoji počítačů Mark II a Mark III. Když pracovala na Mark II, došlo k chybě stroje, jejíž příčinou byla můra zapadlá do relé. Hopperová to zaznamenala do protokolu jako první skutečný případ nalezeného „brouka“, anglicky „bug“, jak se slangově označuje programátorská chyba. Nesprávně je tato příhoda někdy citována jako původ výrazu „bug“, ačkoli výraz byl tehdy již široce používán.

UNIVAC[editovat | editovat zdroj]

V roce 1949 se Grace Hopperová stala zaměstnankyní Eckert-Mauchly Computer Corporation a připojila se k týmu rozvíjejícímu UNIVAC I. Začátkem roku 1950 převzala firmu společnost Remington Rand Corporation. Hopperová zůstala jejich zaměstnankyní a vytvořila první překladač. Ten byl znám jako překladač A-0. Další verze byly zveřejněny komerčně jako překladače ARITH-MATIC, MATH-MATIC a FLOW-MATIC.

COBOL[editovat | editovat zdroj]

Později se Hopperová vrátila k námořnictvu, kde se podílela na vytvoření programovacího jazyka COBOL. Prosazovala myšlenku, že programy by měly být psány v jazyce, který se podobá angličtině, a ne ve strojovém kódu nebo jazyce blízkém strojovému (jako je jazyk symbolických instrukcí). COBOL byl založený z velké části na její filozofii.

Standardy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1970 Hopperová propagovala implementaci standardů pro testování počítačových systémů a součástí, nejvíce pro programovací jazyky jako FORTRAN a COBOL. V roce 1980 byly tyto testy převzaty úřadem pro technickou standardizaci National Bureau of Standards, známým dnes jako National Institute of Standards and Technology (NIST).

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Grace Hopperová odešla do důchodu poprvé na konci roku 1966. Znovu se vrátila do aktivní služby a definitivně odešla do výslužby 14. srpna 1986. Tehdy byla nejstarší důstojnicí vojenského námořnictva USA. Zemřela ve věku 85 let a byla pohřbena na arlingtonském národním hřbitově (část 59, hrob 973).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grace Hopper na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Williams, Kathleen Broome: Grace Hopper: admiral of the cyber sea. - Annapolis, Md : Naval Institute Press, 2004

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu