Grádo

Bylo navrženo rozdělit tento článek

do článku o rezervaci Lipovka – Grado, informace o lázních např. do Grado (jde o dvě různá území). K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Přírodní rezervace Lipovka - Grado
Vyhlášena	6. listopadu 1946
Vyhlásil	Ministerstvo školství České republiky
Kód ÚSOP	213
Lokalita	k. ú. Káraný, okres Praha-východ
Nadmořská výška	170-174 m n. m.
Výměra	32,78 ha
Seznam CHÚ v okrese Praha-východ
Zeměpisné souřadnice	50° 10′ 35,96″ s. š., 14° 45′ 34,84″ v. d.
Lipovka - Grado

Přírodní rezervace Lipovka - Grado se nachází na pravém břehu Labe. Předmětem ochrany je dubový les s charakteristickým keřovým a bylinným patrem, vlhké louky, mokřady, tůňkami a jezery říčního původu. Hnízdí zde cca. 50 druhů ptáků a vyskytuje řada vzácných květin.

Flora a Fauna

Mezi významné rostliny a živočichy rezervace patří bradáček vejčitý, lilie zlatohlávek, žebratka bahenní, voďanka žabí, krutihlav obecný, moudiváček lužní, čolek obecný, rosnička zelená, skokan štíhlý (zdroj: informační tabule).

Historie

Říční lázně České Grado v Čelákovicích jsou lázně na tzv. Káranském ostrově, vytvořeném přirozeným způsobem rozdvojením toku Labe v blízkosti Čelákovic, bylo odedávna příhodné písčité místo pro koupání. Za meziválečného rozvoje turistiky a sportů neušlo příhodné místo pozornosti návštěvníků zdejších lesů. Koupajících se rychle přibývalo, začalo být navštěvováno od přijíždějících Pražanů přímo z čelákovického nádraží, přičemž používali přívozu z levého břehu. A tak již r. 1922 došlo k jednoduchým úpravám písčitého břehu v délce tří kilometrů.

Koupališti se dostalo propagačního názvu České Grado a vznikla správní rada lázní. V jejím předsednictví se ročně střídal zástupce obce pražské a obce čelákovické, získány subvence, slevy na vlaky vypravované z Vysočan o sobotách a nedělích. Počet nedělních návštěvníků v letních měsících šel do několika tisíc, zvláště když v roce 1924 ženijní pluk postavil dřevěnou lávku přímo ke koupališti. Na ostrově vznikla velká osada víkendových chat, místní podnikavci přinášeli občerstvení lidem přímo na pláž, vybíralo se vstupné.

Vyhlídky do budoucnosti podniku byly slibné, ale brzy se ukázalo, že naráží na jiný projekt: regulaci Labe, které se Čelákovice spolu s mnoha jinými obcemi středního Polabí domáhaly. Vznikly nové návrhy na záchranu koupaliště buď jeho přeložením, nebo změnou regulačního projektu, ale v té době již počet návštěvníků v důsledku všeobecné hospodářské krize a nezaměstnanosti klesal, a Pražská obecní správa již neměla zájem na dalším spolufinancování lázní.

Regulace provedená do konce roku 1937, projekt zdymadla Čelákovice s hydroelektrárnou a jezem, měly v důsledku i uzavření labského ramene proudícího kolem písečné pláže, a to znamenalo konec lázní. Pláž z velké části zarostla a dno zabahnělo.

Zdroj

• zkrácená kapitola "Říční lázně" - Emanuel Vlasák: Čelákovice, Čelákovice 1990, poslední odstavec - autor