Klement Gottwald
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Klement Gottwald | |
|---|---|
 |
|
| Ve funkci: 14. června 1948 – 14. března 1953 |
|
| Předseda vlády | Antonín Zápotocký |
| Předchůdce | Edvard Beneš |
| Nástupce | Antonín Zápotocký |
|
|
|
| Ve funkci: 2. července 1946 – 15. června 1948 |
|
| Prezident | Edvard Beneš |
| Předchůdce | Zdeněk Fierlinger |
| Nástupce | Antonín Zápotocký |
|
|
|
| Narození | 23. listopadu 1896 Dědice u Vyškova, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 14. března 1953 Praha, ČSR |
| Národnost | Čech |
| Politická strana | KSČ |
| Manžel/ka | Marta Gottwaldová |
| Zaměstnání | dělník, politik |
| Profese | truhlář |
Klement Gottwald (23. listopadu 1896 Dědice u Vyškova – 14. března 1953 Praha) byl československý politik a premiér, po komunistickém převratu v roce 1948 se stal prezidentem Československé republiky.
Obsah |
[editovat] Život
[editovat] Dětství a mládí
První komunistický prezident Československa přišel na svět v Dědicích jako nemanželský syn chudé zemědělské dělnice. Před první světovou válkou se Gottwald vyučil ve Vídni truhlářem, zároveň se zúčastňoval činnosti v dělnickém tělovýchovném hnutí a mezi sociálnědemokratickou mládeží.
V letech 1915 - 1918 byl vojákem rakousko-uherské armády, ale v létě roku 1918 dezertoval. Po vzniku samostatného Československa sloužil dva roky v Československé armádě. V letech 1920 - 1921 pracoval v Rousínově jako stolařský dělník.
[editovat] Počátky politické činnosti
Do roku 1926 byl Gottwald funkcionářem komunistické strany na Slovensku a redaktorem komunistického tisku. V letech 1926 - 1929 pracoval v pražském sekretariátu KSČ a podařilo se mu zformovat promoskevskou opozici proti jejímu tehdejšímu vedení. Od roku 1928 byl členem vedoucího orgánu Komunistické Internacionály (Kominterny), její exekutivy, tj. její výkonné složky.
V únoru roku 1929, na jednání V. sjezdu KSČ, se Gottwald společně s Guttmannem, Švermou, Slánským, Kopeckým a Reimanem dostali do vedení strany.
Ve 2. polovině 30. let provedl Gottwald v politice KSČ řadu změn podle změn zahraniční politiky Sovětského svazu, konkrétně politiky lidové fronty a obrany proti fašismu určené na VII. kongresu Kominterny v létě roku 1935. V září a říjnu roku 1938 patřil k hlavním představitelům opozice proti přijetí Mnichovského diktátu.
[editovat] Emigrace do SSSR
Po zákazu KSČ emigroval Gottwald v listopadu roku 1939 do Sovětského svazu, kde pak až do roku 1941 zastával politiku odpovídající sovětsko-německému paktu ze srpna roku 1939. Po napadení Sovětského svazu v roku 1941 bere vytváření protihitlerovské koalice jako svoji velkou příležitost prosadit se a začíná promýšlet pozdější převzetí moci v Československu.
V prosinci roku 1943 se Gottwald dohodl s představitelem londýnské emigrace prezidentem Dr. Edvardem Benešem na sjednocení domácího a zahraničního protinacistického odboje. Po skončení války se mu pak podařilo zajistit komunistům zásadní vliv na poválečné uspořádání Československa.
[editovat] Návrat do Československa
10. května roku 1945 se Gottwald vrátil do Prahy jako místopředseda československé vlády a předseda Národní fronty. Od stejného roku až do své smrti byl zároveň předsedou KSČ. Po vítězství strany v demokratických volbách roku 1946 se stal předsedou vlády.
Na podzim roku 1947 už je zřejmé, že demokracie v čele s komunisty není možná. V únoru roku 1948 se nekomunisté odhodlají k odporu, ale Gottwald má již v ruce armádu generála Svobody, bezpečnost (policii) a lidové milice.
[editovat] Prezident
14. června roku 1948 byl Gottwald po abdikaci prezidenta Dr. Edvarda Beneše, který odmítl podepsat komunistickou ústavu 9. května, zvolen do funkce československého prezidenta. V zemi pak začali rozhodovat a fakticky vládnout sovětští poradci: v ekonomice je prosazena koncepce těžkého průmyslu a násilná kolektivizace zemědělství, je zaveden monopol komunistické moci na školství, vědu a kulturu. Hlavní zájem poradců je soustředěn hlavně na bezpečnost, armádu, prokuraturu a soudy.
Za Gottwaldovy vlády došlo na počátku padesátých let k mnoha politickým vykonstruovaným procesům, byl rozpoután politický teror: bylo vyneseno přes 230 rozsudků smrti, přes sto tisíc občanů bylo odsouzeno k doživotí či mnohaletým vězením. Kárnými vojenskými jednotkami PTP (Pomocné technické prapory) prošly desítky tisíc „protistátních živlů“. Nakonec Gottwald poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů v čele s R. Slánským.
[editovat] Okolnosti smrti
11. března 1953 se první dělnický prezident vrátil leteckým speciálem z pohřbu Stalina. Spolu s účastníky pohřbu přiletěli do Prahy i dva sovětští odborníci na mumifikaci těl[zdroj?]. Gottwald si po přistání postěžoval předsedovi vlády Antonínu Zápotockému, že mu není příliš dobře. Myslel si, že má jen chřipku, ale skutečnost byla vážnější. Ačkoliv to bylo přísně tajeno, byl závislý na alkoholu a trpěl syfilidou. Tyto problémy byly zřejmě příčinou aneurysmatu, tedy výdutě srdeční aorty, na jehož následky zemřel.
[editovat] Mumifikace
Jeho tělo bylo uloženo v mauzoleu v uzpůsobeném Národním památníku na pražském vrchu Vítkově. Tělo bylo v letech 1953 až 1962 vystavováno návštěvníkům podobně jako Leninovo. Tělo Klementa Gottwalda se na přelomu 50. a 60. let začalo (v důsledku mumifikace provedené příliš pozdě po smrti) pomalu rozpadat[1]. To se zpočátku řešilo výrobou náhražek příliš poškozených částí těla (nohy, ruce, trup) ve filmových ateliérech Barrandov, časem se však ukázalo, že se tělo nepodaří zachovat[2]. Ke zpopelnění těla v roce 1962 vedle rozkladu přispělo i politické rozhodnutí související s kritikou kultu osobnosti v ČSSR[1].
[editovat] Zajímavosti
- Dne 23. dubna 2007 byl posmrtně zbaven čestného občanství města Vyškova, což odhlasovalo 27 členné městské zastupitelstvo.
- Klement Gottwald se ve skutečnosti narodil v Hošticích[zdroj?]. Jeho rodný domek v Dědicích u Vyškova byla naaranžovaná komunistická smyšlenka.[3]
[editovat] Příbuznost s rodinou Kennedyů
Bratr vlastního otce Klementa Gottwalda emigroval do USA. Jeho vnučkou byla Ethel Kennedyová, která se provdala za Roberta Kennedyho. Ten ve vládě svého bratra vykonával funkci generálního prokurátora a byl v průběhu své volební kampaně v červnu 1968 zavražděn.[4]
[editovat] Citáty
| „ | A my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry… Přejde vás smích! | “ |
21. prosince 1929 v poslanecké sněmovně Národního shromáždění.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b Mauzoleum [online]. [Cit. 2007-08-19]. Dostupné online.
- ↑ KUŽNÍK, Jan. Pátrejte s námi po stopách Gottwaldovy mumie [online]. [Cit. 2007-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Vyškov zbavil Gottwalda čestného občanství [online]. Český rozhlas, 2007, rev. 2007-23-04, [cit. 2008-01-22]. Dostupné online.
- ↑ NOLČ, Jiří. Čeští a Slovenští prezidenti. Brno : CP Books a.s., 2005. ISBN 80-251-0545-8. Kapitola Naši prezidenti v otázkách a odpovědích, s. 49. (Čeština)
[editovat] Literatura
- CABALKOVÁ, Klára. Největší Čech. Praha : Reader´s Digest Výběr, 2005. ISBN 80-86880-09-5.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Dokument Mauzoleum Klementa Gottwalda
- Města zbavují Klementa Gottwalda čestného občanství
- Gottwald: neznámý příběh
| Českoslovenští premiéři | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Zdeněk Fierlinger |
2. července 1946 – 15. června 1948 Klement Gottwald |
Nástupce: Antonín Zápotocký |
|
|||||
