Glukosinoláty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chemická struktura glukosinolátů

Glukosinoláty (také hořčičné glykosidy, thioglykosidy) jsou sirné glykosidy, organické sloučeniny které jsou sekundárními produkty rostlin k jejich ochraně proti škůdcům. Způsobují štiplavé aroma některých rostlin, nejčastěji u čeledi brukvovitých.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Glukosinoláty jsou biologicky aktivní látky syntetizované z proteinogenních i neproteinogenních aminokyselin. Obsahující síru, jejíž zdrojem bývá aminokyselina L-cystein. Podle typu postranního řetězce jich rozeznáváme přes 120 druhů.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Samotné glukosinoláty nemají biologické účinky, ty se projeví až po mechanickém porušení rostliny. Tehdy spojením enzymu myrosinázy (umístěné odděleně v buňkách idioblastů) s glukosinoláty (obsaženými v parenchymatických pletivech) dojde k hydrolýze při které mj. vznikají isothiokyanáty (aktivace detoxikačních enzymu) a indoly (antimutagenní a antikarcinogenní produkty). Jejich hlavní účinky jsou antinutriční (váží jód), antimikrobiální, antifungicidní a antibakteriální.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Pro člověka[editovat | editovat zdroj]

Isothiokyanáty jsou buď ostře páchnoucí látky (hořčičná silice) nebo nepáchnoucí které zase ostře chutnají. Indoly vznikají nejvíce v čínském zelí, urychlují odbourávání hormonů estrogenů a snižují riziko rakoviny. Z určitého typu glukosinolátů štěpením vznikají thiooxazolidony které u lidí způsobují zvětšení štítné žlázy.

Při rozkladu glukosinolátů vznikají sloučeniny které jsou podle starších výzkumů pokládány pro člověka za toxické a mutagenní, byly proto vyšlechtěny některé druhy brukvovité zeleniny s jejich nízkým obsahem. Z novějších výzkumů naopak vyplývá, že vliv sloučenin glukosinolátů na lidské zdraví je kladný.

Pro zvířata[editovat | editovat zdroj]

Glukosinoláty jako sirné sloučeniny se podílejí na nevábných čichových a chuťových vlastnostech krmiv, ve větším množství takového krmiva se hořkost může projevit i v mléku nebo mase zvířat. Dlouhodobý příjem takovéhoto krmiva vede ke zvýšení činnosti štítné žlázy, poškozuje játra, ledviny a nadledvinky, může způsobit i pokles plodnosti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • SCHULZOVÁ, Věra. Glukosinoláty a produkty jejich rozkladu [online]. Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická, Praha, [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. (česky) 
  • Katalog krmiv: Glukosinoláty [online]. Agronomická fakulta, Mendelova univerzita, Brno,, [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. (česky)