Glasgowská stupnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Glasgowská stupnice hloubky bezvědomí (anglicky: Glasgow Coma Scale, GSC) je stupnice používaná k vyhodnocení míry vědomí člověka. Tato metoda byla vytvořena v roce 1974 profesory glasgowské univerzity Grahamem Teasdalem a Bryanem J. Jennettem. Metoda se skládá ze tří samostatných testů. Bodová ohodnocení všech tří testů se sečtou a výsledek udává úroveň vědomí. Maximální výsledek je 15 bodů, což znamená, že pacient je plně při vědomí. Nejmenší výsledek je 3 a většinou se jedná o pacienty ve stadiu klinické smrti, nebo v hlubokém kómatu.

Obsah

Jednotlivé testy [editovat]

Glasgowská stupnice - dospělí[1][2]
Otevření očí Slovní odpověď Motorická odpověď
1 - bez reakce 1 - bez reakce 1 - bez reakce
2 - na bolestivý podnět 2 - nesrozumitelné zvuky 2 - necílená extenze (napřímení) končetiny
(decerebrační rigidita)
3 - na slovní podnět 3 - jednotlivá nesouvisející slova 3 - necílená flexe (ohnutí) končetiny
(dekortikační rigidita)
4 - spontánní 4 - zmatená 4 - úniková reakce
(pobyb směřuje od podnětu)
  5 - normální 5 - lokalizace podnětu
(pohyb směřuje k podnětu)
    6 - cílený pohyb podle instrukcí

Interpretace [editovat]

Stupeň vědomí se interpretuje jako součet dílčích testů:

  • 15 - plné vědomí, bez patologie,
  • 14 - 13 bodů - lehká porucha vědomí,
  • 12 - 9 bodů - střední porucha vědomí,
  • 8 - 3 body - závažná porucha vědomí

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glasgow Coma Scale na anglické Wikipedii.

  1. STAŇKOVÁ, M. České ošetřovatelství 6 - Hodnocení a měřící techniky v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2000. ISBN 80-7013-323-6.  
  2. ROWLETT, Russ. How Many? A Dictionary of Units of Measurement [online]. 2001, [cit. 2009-10-28]. Dostupné online.  

Externí odkazy [editovat]