V tomto článku je použita zastaralá šablona "Infobox Biskup". Náhradou za ni má být šablona "Infobox - křesťanský vůdce", tou by se měla nahradit.

Giuseppe Gasparo Mezzofanti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Giuseppe Gasparo kardinál Mezzofanti
Giuseppe-Caspar-Mezzofanti.jpg
Vyznání římskokatolické
Datum narození 19. září 1774
Místo narození Bologna Itálie Itálie
Kněžské svěcení 1797
Biskupské svěcení
Datum úmrtí 15. března 1849
Místo úmrtí Řím Itálie Itálie
Biskupské heslo
Úřady a tituly Template-Cardinal.svg kardinál

Giuseppe Gasparo Mezzofanti (19. září 177415. března 1849) byl italský kardinál a slavný polyglot, údajně ovládající několik desítek jazyků (o přesném čísle se vedou spory).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Teologické vzdělání získal v Boloni, v roce 1797 byl vysvěcen na kněze. Ve stejném roce se stal profesorem arabštiny na univerzitě v Boloni, toto místo ale ztratil poté, co odmítl přísahat věrnost Cisalipinské republice. Namísto toho pracoval v univerzitní knihovně, brzy poté se ale znovu stal profesorem řečtiny a orientálních jazyků. V roce 1831 se pro své jazykové znalosti stal členem Kongregace pro šíření víry, což byla instituce, která koordinovala katolickou misijní činnost. V roce 1833 se stal hlavním knihovníkem vatikánské knihovny. V roce 1838 se postavil do čela Kongregace a v důsledku toho se stal kardinálem.

Seznam jazyků, které ovládal[editovat | editovat zdroj]

Studium jazyků bylo jeho celoživotní zálibou a svým nadáním získal celoevropskou proslulost - ze známějších jazyků byl mnohokrát vyzkoušen rodilými mluvčími a úroveň jeho řeči byla prý překvapivá - v mnoha jazycích se dopouštěl nanejvýš stylistických chyb. Přesný počet jazyků, které ovládal, je stěží možné určit, jednak proto, že ne všechny jazykové znalosti byly ověřeny, a pak také proto, že u některých jazyků ovládal i několik dialektů, jejichž zařazení mezi samostatné jazyky je sporné.

K jazykům, jejž ovládal dokonale, patřila údajně angličtina, skotština, němčina, maďarština, biblická i středověká hebrejština, arabština, „chaldejština“ (tj. aramejština), koptština, klasická i moderní arménština, perština, turečtina, maltština, klasická i nová řečtina, latina, italština (rodný jazyk), španělština, katalánština, portugalština, francouzština, provensálština, švédština, dánština, nizozemština, vlámština, „ilyrština“ (snad chorvatština), ruština, polština, čeština, maďarština a čínština. Dobrá byla prý jeho syrština, Ge'ez, amharština, hindustánština, gudžarátština, baskičtina, rumunština, "kalifornština", algonquinština (indiánské jazyky).

Průměrná byla jeho velština, kurdština, gruzínština, srbština, bulharština, romština, peguánština (jihovýchodní Barma), "angolština", "mexičtina", "chilština" a "peruánština". Horší byla jeho sinhálština, barmština, japonština, irština, gaelština, odžibvejština a jazyk Indiánů z oblasti Delaware.

Pouze na psané úrovni byl jeho sanskrt, malajština, "tonkinština" a "kočinčínština" (patrně dva dialekty vietnamštiny), tibetština, islandština, laponština, rusínština, fríština, lotyština, kornština, kečuánština a bambarština.

Metoda učení se jazykům[editovat | editovat zdroj]

Jeho metoda učení jazyků není přesně známá. Jazyky se učil převážně od misionářů a cizinců, které při své práci potkával. Při učení si údajně napřed sestavil slovník asi pěti set základních výrazů a konverzačních forem, které pak dále rozvíjel konverzací, čtením knih (užíval zejména katechismy sestavené misionáři) a psaním. Tvrdil prý, že je nejlepší konverzovat s dětmi, které prý jednak nejlépe rozumí cizincům a jednak mají nejčistší jazykový cit. Při učení neznámých jazyků využíval také srovnání s jazyky již známými, což mu usnadnilo zapamatování. Podle jiných sdělení se jeho metody nijak nelišily od metod obvyklých v jeho době, jen je prostě uplatňoval intenzivněji.

Přes své velké znalosti se Mezzofanti nevěnoval vědecké práci a ani o své činnosti nezanechal žádné záznamy. Většinu dostupných informací o něm shromažďuje kniha The life of Cardinal Mezzofanti, kterou napsal C. W. Russel v roce 1863, a která je dostupná i na internetu.

Přenesený význam[editovat | editovat zdroj]

  • Jako „český Mezzofanti“ byl v dobách své slávy označován Čeněk Šercl (1843 - 1906), který roku 1866 prokázal znalost třiceti evropských a asijských jazyků.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]