Camocio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Giovanni Francesco Camocio)
Giovanni Francesco Camocio
Narození1501
Úmrtí1575 (ve věku 73–74 let)
Benátky
NárodnostItal
Povolánítiskař a vydavatel
Aktivní roky1552-1575
Významná dílaIsole famose
OvlivněnýTizian
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Giovanni Francesco Camocio, známý také jako Camoccio nebo jen Camutio (asi 1501, zřejmě Asolo - 1575, Benátky) činný v letech 1552–1575), byl italský tiskař, kartograf a vydavatel v období renesance. Řadí se do okruhu tzv. Lafreriho školy a je považován za jednoho z nejvýznamnějších nakladatelů této doby.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho datum narození je určeno na rok 1501, s jistotou však v letech 1552–1575 působil v Benátkách. Camociova rodina žila ve městě Asolo v provincii Treviso, proto lze usuzovat, že je to jeho pravděpodobné místo narození. Tak jako většina benátského obyvatelstva Camocio zemřel roku 1575 na mor.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Camociova rytina dalmatského města Skradin po dobytí Osmany v roce 1574

Nejprve publikoval knihy a mědirytiny s náboženskou tematikou. Proslavil se vydáváním rytin podle Tiziana. Camocio sám zřejmě nebyl rytcem, ale využíval jiné umělce, např. Paula Forlaniho nebo Dominica Zenoie.[1] Později se zaměřil na mapy, které vydával v různých formátech. Známý je jeho soubor map Isolario, obsahující mapy ostrovů převážně ve středomořské oblasti, ale také Britských ostrovů nebo Islandu. Jeho obchod se nacházel na St. Lio v Benátkách v domě pod znamením pyramidy. Proto se pyramida stala jeho značkou a objevuje se na některých jeho mapách.[2] Patřil do Lafreriho školy. Tito autoři publikovali mapy v atlasech, které byly vždy originální a dochovalo se jich velice málo.[1]

Mapy[editovat | editovat zdroj]

  • World, Lombardy Atlantic (Forlani). 1560.
  • N. Regions. 1562.
  • Africa, Francia, Friuli, Holland. 1563.
  • Disegno del Porto di Malta. 1565.
  • Novo dissegno della Dalmatia et Crovatia MDLXIII. In Venetia apresso Gioan Francesco Camocium al segno della Pyramide, mědiryt 28,5×40 cm. Venetia 1563.
  • Cyprus, Friesland, Greece, Italy, Naples, Piedmont, Sicily. 1566.
  • Istria Sotto il dominio Veneto fra li dui Colfi Trigestino, et Quarner como meza isola del mare Adriatico posta da Istro fiume etc., mědiryt, 32,0×50,3 cm. Venetia 1569.
  • Morea. 1569, 1570.
  • Venetia. 1571.
  • Ireland. 1572.
  • Isole famose, porti, fortezze e terre maritimme sottoposte alla Ser. Sig. di Venetia, ad altri Principi Christiani, et al Sig. Turco nouamete poste in luce. In Venetia alla libraria del segno di S. Marco. Venetia 1572, 1574.
  • Asia. 1575.
  • Europa. 1579.


Memory of World UNESCO

Česko-maltská přihláška souboru zpravodajských map vzniklých z jedné tiskové desky zachycující Velké obležení Malty Turky v roce 1565 byla do seznamu světového dědictví UNESCO zapsána roku 2017. [3] Renesanční mapy pocházejí z fondu Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a z Národního muzea výtvarných umění (National Museum of Fine Arts) ve Vallettě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b NOVOTNÁ, Eva. Camociovy mapy jsou součástí rejstříku UNESCO Paměť světa.. Bulletin SKIP. 2018, roč. 27, čís. 2, s. 1–7. node/398 Dostupné online. 
  2. ↑ Ganado, Albert and Maurice Agius-Vadalà. A Study in depth of 143 Maps representing the Great Siege of Malta of 1565. Bank of Valletta, 1995. S. 267
  3. ↑ NOVOTNÁ, Eva. Cartographic culture heritage belongs to UNESCO.. e-Perimetron. 2016-05-05, roč. 11, čís. 4, s. 150–159. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • L. Bagrow, R. A. Skelton: Meister der Kartographie. Safari Verlag, Berlin 1964, str. 479.
  • M. Marković: Studij predodžbe fizičko-geografskih elemenata na kartama jugoslavenskih zemalja od najstarijih vremena do kraja 17. stoljeća, disertacija. Prirodoslovno-matematički fakultet Sveučilišta u Zagrebu, 1964.
  • R. V. Tooley: Tooley’s dictionary of Mapmakers. Map Collector Publications Limited, Tring, Hertfordshire, England 1979, str. 100.
  • L. Lago, C. Rossit: Descriptio Histriae. Trieste 1981, str. 51-52, 79-83.
  • C. Moreland, D. Bannister: Antique Maps. Oxford 1986, str. 68.
  • A. Pandžić: Pet stoljeća zemljopisnih karata Hrvatske, katalog izložbe. Hrvatski povijesni muzej, Zagreb 1988, str. 40-42.
  • M. Marković: Descriptio Croatiae. Naprijed, Zagreb 1993, str. 77-80, 119-131.
  • M. Kozličić: Atlas - Kartografski spomenici Hrvatskog Jadrana. AGM, Zagreb 1995, str. 120-130. *Ž. Domljan (ur.): Enciklopedija hrvatske umjetnosti, I. sv. Leksikografski zavod "Miroslav Krleža", Zagreb 1995, str. 143.
  • A. Sošić: Kartografi Istre, magistarski rad. Sveučilište u Zagrebu, Geodetski fakultet, 1996.
  • A. Kisić: O Camocijevu i Rosaccijevu izolaru iz hrvatskih zbirki / The Origins of Camocio's and Rosaccio's Isolario in Croatian Collections, u: D. Novak, M. Lapaine, D. Mlinarić (urednici): Pet stoljeća geografskih i pomorskih karata Hrvatske / Five Centuries of Maps and Charts of Croatia, Školska knjiga, Zagreb 2005, str. 292-330, 438-439.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Camocio&oldid=22762768“