Giovanni Boccaccio
Giovanni Boccaccio (16. července 1313 v Toskánsku (zřejmě v Certaldu) – 21. prosince 1375 v Certaldu) byl italský renesanční básník a novelista. Je všeobecně považován za zakladatele italské umělecké prózy.
Obsah |
[editovat] Život a dílo
[editovat] Mládí
Již v mládí byl otcem poslán do Neapole za obchodem. Díky svému uměleckému nadání se ocitl na dvoře neapolského krále Roberta I. z Anjou, jehož sídlo bylo centrem raného humanismu a renesance. V této době se pro něj stala ideálem královnina nemanželská dcera Marie Aquinská, kterou v roce 1342 opěvoval v díle Elegia di Madonna Fiammetta. Následovaly diplomatické mise v Avignonu a Římě.
[editovat] Fiesolské nymfy
Roku 1344 napsal básnické dílo Fiesolské nymfy (původním názvem Ninfale Fiesolano), do češtiny přebásněno roku 1984 J. Hiršalem, které bylo napsané v oktávách a proslavilo se jako první pastýřský epos v italské literatuře.
[editovat] Dekameron
Známý cyklus Dekameron je považován za vrcholné Boccacciovo dílo. Vznikl mezi roky 1348 až 1353. Jedná se o soubor sta novel převážně s erotickým zaměřením. Příběhy jsou ve stejném poměru rozděleny do deseti dní (deka = deset, hemerá = den); odtud také název cyklu) a vypráví je deset mladých lidí (7 žen a 3 muži), kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348. Církev dílo odsoudila.
[editovat] Smrt
Slavný básník zemřel 21. prosince 1375 ve věku 62 let.
[editovat] Dílo
- Dekameron – cyklus 100 novel (1348 – 1353)
- Fiesolské nymfy – Ninfale Fiesolano
- Milostná vidina
- Román Fiametta – Elegia di madonna Fiammetta (1342)
- Život Dantův neboli také Dantův životopisec (1358 – 1363)
- O příbězích slavných mužů – latinsky (1355 – 1374)
- Neo Odi et Amo (Nová kritika, původní autor Gaius Valerius Catullus)
[editovat] Související články
