Gijón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gijón
Gijón – znak
znak
Gijón – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice43°32′42″ s. š., 5°39′45″ z. d.
Nadmořská výška0 - 662 m n. m.
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Autonomní společenstvíAsturie
Administrativní dělení26 obvodů (parroquia)
Gijón
Gijón
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha181,6 km²
Počet obyvatel272 365
Hustota zalidnění1 499,8 obyv./km²
Správa
StarostaPaz Fernández Felgueroso
Oficiální webwww.ayto-gijon.es
PSČ33201–33212
Označení vozidelO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gijón (astursky Xixón) je přístavní průmyslové město v Asturii na severu Španělska, na pobřeží Biskajského zálivu. S 277 000 obyvateli je nejlidnatější obcí Asturie a předčí i 25 km vzdálené Oviedo, s nímž tvoří více než osmisettisícovou metropolitní oblast. Už ve starověku patřil Gijón mezi důležitá města Římské říše, pod názvem Gigia.

Historie

Gijón 1634

Nejstarší nálezy o přítomnosti lidí v oblasti města jsou z doby 5 000 let před K. Nejstarší známky osídlení jsou z 6. až 5. st. před K., pochází ze severozápadní hranice města (Campa Torres). Původními obyvateli byli Asturové, lidé hispánsko-keltského původu (část obyvatel byli pravděpodobně nositeli halštatské kultury a na sever dnešního Španělska přišli z oblasti Bavorska a Čech).[1] S příchodem Římanů byli romanizováni. V 7. st. byla oblast pravděpodobně obsazena Vizigóty. V roce 713 území ovládli Arabové, ale již v roce 718 byli Arabové poraženi v bitvě u Covadongy. Pelagius, který velel křesťanským vojskům, se stal zakladatelem Asturského království. Do konce 13. st. jsou v historických pramenech o Gijónu jen nepatrné zmínky. Ve 14. st. skončil souboj mezi Alfonzem E. Kastilským a Jindřichem III. Kastilským vypálením a zničením města. V průběhu 15. a 16. st. bylo město znovu obnoveno, byl vystavěn nový přístav, který přinesl zisky z rybolovu a obchodu. V 17. a 18. st. zažil Gijón velký rozvoj, město se rozšířilo (z původního místa osídlení na poloostrově Cimadevilla). Hlavní příčinou byl námořní obchod s novými koloniemi v Americe. V průběhu 19. st. byla do Gijónu zavedena železnice a město se postupně stávalo průmyslovým centrem, významný byl obchod s uhlím. V průběhu španělské občanské války bylo město bombardováno a výrazně poškozeno. Po válce se město stalo centrem hutnictví a výroby lodí. S hospodářskou krizí v těchto oblastech na konci 20. st., se Gijón více zaměřil na rozvoj turismu a vzdělání (v Gijónu byl postaven kampus Oviedské univerzity.

Město, památky a významné stavby

Elogio del Horizonte
katedrála San Lorenzo, Centro

Nejstarší historická část města se nachází na výběžku pevniny do oceánu (Punta Peňa del Cuervo). Spodní část výběžku zaujímá rybářská čtvrť Cimadevilla, horní část tvoří pahorek sv. Kateřiny. Na pahorku se nachází jeden ze symbolů Gijónu socha "Chvála horizontu" (Elogio del Horizonte) od E. Chillida. Čtvrť Cimadeville tvoří ve větší míře zástavba z druhé pol. 20. st., protože za španělské občanské války byla čtvrť výrazně poškozena. V místech propojení poloostrova s pevninou na náměstí Plaza Mayor je radnice, stavba z roku 1861. Západně se nachází starý přístav (Puerto Deportivo). Zde na náměstí Plaza Marqués stojí palác Revillagigedo z 18. st. v neobarokním a neorenesančním stylu. Sídlí zde galerie umění 20. st. a konají se zde koncerty a jiné kulturní akce. Vedle paláce je kostel S. Juan Bautista z roku 1702.[2] Za palácem se nachází Torre del Reloj, moderní věž vystavěná na troskách původní historické věže z 16. st. V interiérech je výstava věnovaná historii města.[3]

Hlavní městské a obchodní centrum Gijónu tvoří čtvrti Centro a El Arena. Ve střední části čtvrti Centro stojí gijónská katedrála San Lorenzo. Jednou z dominant čtvrtí, i celého města, je Avenida Rufo Garcia Rendueles, hlavní třída s nábřežní promenádou a především pláží San Lorenzo. Jednou z hlavních nákupních zón v Gijónu, s obchody, kavárnami a restauracemi, je oblast okolo náměstí Plaza del Carmen, zejména ulice Calle Corrida. Z památek v této části města jsou nejvýznamnější městské divadlo Teatro Jovellanos z roku 1899 a budova muzea Museo Jovellanos, palácová stavba z konce 15. st., upravovaná a přestavovaná v 16. st. a v roce 1758, z té doby je dnešní podoba.

Na severozápadě města se nachází přístav El Musel, jeden z největších přístavů v severním Španělsku i v Evropě. Významnou institucí sídlící v Gijónu je univerzitní komplex Universidad Laboral de Gijón. Zahrnuje největší budovu ve Španělsku (270 000 m²), byl vybudovaný v letech 1946 - 1956.

Vedle zmíněné pláže Playa de San Lorenzo, jsou v západní části města ještě nově zrekonstruované a upravené městské pláže Playa de Poniente a Playa del Arbeyal.

Fotogalerie

  • palác Revillagigedo a kostel S. Juan Bautista
    palác Revillagigedo a kostel S. Juan Bautista
  • budova radnice, Plaza Mayor
    budova radnice, Plaza Mayor
  • kaple San Lorenzo
    kaple San Lorenzo
  • rybářská čtvrť, Cimadevilla
    rybářská čtvrť, Cimadevilla
  • rybářská čtvrť, Cimadevilla
    rybářská čtvrť, Cimadevilla
  • městská pláž San Lorenzo
    městská pláž San Lorenzo
  • nábřeží, Av. R. G. Rendueles
    nábřeží, Av. R. G. Rendueles

Městské části

Gijón se skládá z šesti obvodů (distritos) a 45 čtvrtí (barrios).

  • Centro - Centro, Cimadevilla a Laviada
  • Este - La Arena, El Bibio, Las Mestas, Viesques, El Coto a Ceares
  • Llano - El Llano
  • Sur - Pumarín, Montevil, Contrueces, Polígono de Pumarín, Perchera-La Braña, Nuevo Gijón, Santa Bárbara a Roces
  • Oeste - La Calzada, Jove, Tremañes, Natahoyo, Moreda a Veriña
  • Rural - Baldornón, Bernueces, Cabueñes, Caldones, Cenero, Deva, Fano, Fresno, Granda, Huerces, La Pedrera, Lavandera, Leorio, Poago, Porceyo, Ruedes, San Andrés de los Tacones, Santurio, Serín, Somió a Vega

Sport

Partnerská města

Osobnosti spjaté s městem Gijón

Slavní rodáci:

Odkazy

Reference

  1. ↑ Mountain, Harry: The Celtic Encyclopedia, Volume 1.
  2. ↑ NOVOTNÁ, J., ŽÁKOVÁ, M.: Španělsko a Andorra. 2. vyd. Olympia Praha 1996. 176 s. ISBN 80-7033-397-9
  3. ↑ ELLINGHAM, M.: Španělsko. Rough Guides. 1. české vydání Jota 2005. 1030 s. S. 557. ISBN 80-7217-312-X

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gijón&oldid=16253745“