Gerard Langer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Gerard Langer
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození24. září 1900
Bochnia
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. července 1960
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPF UK Praha
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gerard Langer (24. září 1900[1][2] Bochnia[2]20. července 1960 Praha[2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.


Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v dnes polském městě Bochnia (tehdy součást Rakouska-Uherska) do rodiny kapelníka. Absolvoval pražské akademické gymnázium, poté pracoval jako poštovní úředník a externě vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1935 působil jako vrchní komisař na Ředitelství pošt v Praze.[2] Za války se účastnil na odboji, koncem války dal odboji k dispozici poštovní vysílačku v Troji.[2]

Po válce se uvádí bytem Střekov.[3] V roce 1946 se uvádí jako přednosta poštovního inspektorátu v Ústí nad Labem.[4] V roce 1948 zastával funkci předsedy krajského výboru KSČ[5] a místopředsedy MNV v Ústí nad Labem, kterým zůstal až do roku 1952, kdy byl povolán ministerstvem zahraničí k diplomatickým službám.[2]

V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. Setrval zde do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Ústí nad Labem. Zde zasedal do konce funkčního období, tedy do roku 1954.[6][7]

V roce 1956 se uvádí jako československý vyslanec ve Finsku.[8] Tuto funkci zastával v letech 1953–1957.[9] U příležitosti odchodu z funkce mu finský prezident udělil Velký kříž Řádu finského lva.[10] V roce 1958 přešel na ministerstvo spojů, kde se stal vedoucím tamního mezinárodního oddělení. Krátce poté však odešel do penze a zemřel již v roce 1960.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gerard Langer [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 464
  3. Rudé právo, 12. 5. 1946, s. 1.
  4. Rudé právo, 29. 5. 1946, s. 1.
  5. Sever, 29. 4. 1948, s. 1.
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. 
  8. Československá účast na pohřbu J. K. Paasikiviho. Rudé právo. Prosinec 1956, roč. 37, čís. 353, s. 2. Dostupné online. 
  9. PAASIKIVI, Juho Kusti. Päiväkirjat, 1944 - 1956. [s.l.]: WSOY, 1986. 736 s. Dostupné online. ISBN 9789510133491. S. 612. (finsky) 
  10. Vysoké vyznamenání vyslanci ČSR ve Finsku. Rudé právo. Únor 1957, roč. 37, čís. 54, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]