Gerald Durrell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Socha Geralda Durella v zoo v Jersey

Gerald Durrell (7. ledna 192530. ledna 1995) byl britský spisovatel, humorista, zoolog a popularizátor ochrany přírody. Jeho knihy jsou určeny dětem i dospělým čtenářům, nejčastěji v nich popisuje svoje zážitky z cestovatelských výprav po celém světě, kde chytal zvířata pro zoologické zahrady. Jako jeden z prvních se snažil upozornit na význam ochrany ohrožených druhů zvířat, pro které založil Jerseyskou zoo. V roce 2010 byl na jeho počest pojmenován nově objevený masožravý druh šelmy galidie Durrellova.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Gerald Durrell se narodil 7. ledna 1925 v Džámšedpúru v Indii. Je jak spisovatel, tak i přírodovědec. Byl čtvrtým, nejmladším, dítětem anglických přistěhovalců. Měl dva bratry: Lawrence (Larryho) Durrella (anglického romanopisce a básníka), Leslieho Durrella (malíře pokojů) a sestru Margot Durrellovou (talentovanou návrhářku oblečení a dekoratérku interiérů). Jeho otec Lawrence Samuel Durrell záhy umírá, ještě když je Gerald malé dítě, a proto se jeho matka Louisa Florence Durrellová rozhodne odstěhovat na řecký ostrov Korfu. Zde malý Gerald prožívá pět nejkrásnějších let svého dětství. Knihy, ve kterých zachytil vzpomínky na svou rodinu a jejich způsob života na Korfu, se staly v sedmdesátých letech nejžádanější a také podle nich vznikla televizní komedie.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Durrell už od malička miloval zvířata a jeho snem bylo vlastnit zoologickou zahradu. V jejich velkém domě na Korfu mu dokonce předělali pokoj pro hosty na pracovnu, kde si schovával své exempláře zvířat, které sbíral na ostrově. Nechodil do školy, učili ho soukromí učitelé, ti ale byli někdy donuceni učit Geralda neobvyklými metodami kvůli jeho lásce k přírodě; např. zeměpis se učil na pláži s pomocí naplavených větviček, skořápek a dalších věcí. Angličtina mu však nešla a proto nikdy nechtěl být spisovatelem. Jeho rodina doufala, že jeho láska ke zvířatům je pouze jedna fáze jeho života a až dospěje, najde si jiného koníčka. Zvířata jim totiž někdy znepříjemňovala život, například když pitval velkou mořskou želvu ve značném stádiu rozkladu před domem, nebo když jeho osel kopnul staršího bratra Larryho. Jeho matka si stála za tím, že jeho první slovo bylo „zoo“ a Gerryho první vzpomínky jsou na slimáka v Indii. Vypadalo to tedy, že láska ke zvířatům ho už neopustí.

První zaměstnání a výpravy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1939 je Durrellova rodina přinucena se opět přestěhovat do Londýna kvůli druhé světové válce. Gerald zde dostal své první zaměstnání, stal se pomocníkem v obchodě se zvířaty. V malém bytě ale nemohl mít žádná svá zvířata. Během práce v obchodě získává první zkušenosti se zvířaty v zajetí, které později využije na svých výpravách. Na konci války se mu podařilo získat místo jako student ve Whipsnadské zoologické zahradě. Zde rozšiřuje své vědomosti a zkušenosti se zvířaty a uvědomuje si, že pokud by chtěl vlastnit zoologickou zahradu, byla by vyhrazena pouze ohroženým druhům zvířat!

Ve svých jednadvaceti letech uskutečňuje první sběratelskou expedici do Britského Kamerunu. Cestu si financuje z peněz, které dostal jako dědictví. Se svým společníkem odchytili více než sto savců, ptáků a plazů, které prodali Londýnské zoologické zahradě. V roce 1949 podnikl další sběratelskou expedici do Afriky a následující rok do Britské Guyany v Jižní Americe. Tyto tři expedice však vyčerpaly všechny jeho finance, neboť Gerald věnoval zvířatům zvýšenou péči (stavěl pro ně prostorné klece, dbal o vyváženou potravu), která v té době nebyla obvyklá. Zvířatům se tedy vedlo lépe, ale Geraldovi už nezbyly peníze na další výpravy. Na radu bratra Larryho začal psát o svých zajímavých cestách knihy.

Kariéra spisovatele[editovat | editovat zdroj]

Úspěch jeho první práce Přetížená archa Geralda povzbudil a brzy vydal další dva cestopisy: Bafutští chrti a Tři jízdenky do dobrodružství. Tyto knihy se staly velmi populární. V roce 1953 se Durrell vrátil z Jižní Ameriky, kde získal hodně cenných zkušeností a pochytal mnoho zvířat pro Londýnskou zoo spolu se svou ženou Jacqueline Sonia Rasenovou, se kterou se oženil v roce 1951. Tato výprava byla námětem knihy Opilý prales, která se velmi dobře prodávala v Americe i Anglii. V roce 1958 se Gerald Durrell rozhodl sbírat zvířata už pro svou vlastní zoologickou zahradu. Bylo pro něho vždy bolestivé loučit se se svými zvířaty, která mu při výpravě přirostla k srdci. Durrell navštěvuje Argentinu a vrací se zpět za svou matkou do Londýna.

Svou zoologickou zahradu chtěl postavit na jižní hranici břehu Anglie, snad blízko Bournemouthu. Britská vláda ale jeho návrh zamítla a tak v roce 1959 umísťuje svou zoo na 35 akrech ostrova Jersey blízko Anglie. Durrell na Jersey totiž koupil zchátralý zámek, který později nechal přestavět. Vznikla zde škola se zaměřením na výuku ochrany zvířat a zoologická zahrada. Na tuto školu jezdili studovat ochránci zvířat z celého světa. Zoologická zahrada se stala námětem knihy Zoo na zámku, kterou dopsal v roce 1964. Poté se Durrell opět věnuje psaní. Knihy nyní píše především z potřeby investic do zoologické zahrady, protože ta pohltila všechny jeho finance a její další provoz Gerald hradí z autorských honorářů. Jezdí také po západní Evropě a do USA a snaží se přesvědčit bohaté lidi, aby sponzorovali chov ohrožených druhů zvířat. V této fázi života je velmi pracovně vytížený. Musí psát nové knihy, natáčet rozhlasové a televizní pořady, zároveň složitě shánět sponzory a k tomu na dálku řídit svou zoologickou zahradu. Na přelomu 60. a 70. let natočil s pomocí britské televize BBC pořad o zvířatech a vydal knihu Dva v buši (1966). Odjíždí do Austrálie, Malajsie a na Nový Zéland. Kniha Chytněte mi guerézu (1965) popisuje expedici do Sierry Leone, Zlatí netopýři a růžoví holubi (1979) se zabývají cestou na Mauritius. Gerald píše také knihy pro děti a to: Ostrov v nebezpečí, Mluvící balík a Oslí spiknutí.

Jeho styl psaní zaujal mnoho čtenářů a proto, když vyšla jeho první kniha, literární kritici v Americe a Anglii mu neměli co vytknout. Jeho knihy Přetížená archa, Filé z platýse šly po celém světě na odbyt. Jeho televizní série z Malajsie, Nového Zélandu a Austrálie byly velmi populární. Před několika roky je vysílala i Česká televize. Gerald Durrell umírá v lednu 1995. Durrell měl mnoho velkých úspěchů se zvířaty, s jejich chovem a péče o ně. Mnoho ohrožených zvířat našlo v jeho zoo nový domov a po úspěšném rozmnožení se vracela zpět do volné přírody. Gerald Durrell jednou prohlásil: „Můj úspěch se podobá pokusu odhrabat Mount Everest pomocí čajové lžičky.“

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Vlastní zážitky a zkušenosti.[editovat | editovat zdroj]

O mé rodině a jiné zvířeně, Ptáci zvířata a moji příbuzní, Zahrada bohů jsou knížky o tom, jak spisovatel jako desetiletý kluk trávil 5 let na ostrově Korfu v Řecku

  • Přetížená archa (The Overloaded Ark 1953) – s nadhledem zachycuje dobrodružství sběratelské expedice do západoafrického Kamerunu.
  • Bafutští chrti (The Bafut Beagles, 1954) – s laskavým humorem a optimismem zachycuje autor africkou zvířenu tak, jak ji viděl při svých cestách po Africe. V jeho vlastní zoologické zahradě v britském Jersey získalo domov mnoho ohrožených živočišných druhů.
  • Tři jízdenky do dobrodružství (Three Singles to Adventure, 1954) – autorovy zážitky z výpravy do Britské Guyany, jejímž cílem bylo obstarat pro zoologické zahrady zde žijící živočichy.
  • Moderní Noe (The new Noah, 1955) – autor v knize popisuje způsob odchytu vzácných a exotických zvířat v Africe a Jižní Americe a hovoří i o problémech spojených s jejich umístěním do vhodných klecí, přepravou a krmením.
  • Opilý prales (The drunken forest, 1956) – půlroční autorova cesta po Jižní Americe, kde chtěl získat sbírku zvířat a ptáků pro svou ZOO.
  • O mé rodině a jiné zvířeně (My family and other animals, 1956) – humoristický román ze středomořského ostrova Korfu.
  • Schůzky se zvířaty (Encounters with Animals, 1958) – souborné knižní vydání rozhlasových přednášek, které vznikly na základě autorových poznatků expedic do nejrůznějších končin světa.
  • Zoo v kufru (A Zoo in My Luggage, 1960) – cestopis vypráví o šestiměsíčním putování, které v roce 1957 autor a jeho žena podnikli do Viktoriina zálivu v západní Africe do nitra někdejšího Britského Kamerunu, aby nachytali zvířata pro vlastní zoologickou zahradu.
  • Dvakrát do Kamerunu (složeno ze dvou částí: Bafutští chrti a Zoo v kufru) – dva cestopisy o autorově putování do západoafrického Bafutu.
  • Šeptající země (The Whispering Land, 1961) – autor, který se vydal za novýmí vzácnými přírůstky pro svou vlastní zoologickou zahradu do vzdálených končin Argentiny a Patagonie, vypráví poučně i s humorem o zážitcích z náročné expedice.
  • ZOO na zámku (Menagerie Manor, 1964) – kniha navazuje na ZOO v kufru.
  • Dva v buši (Two in the Bush, 1966) – humorně vylíčené humorné putování Geralda Durrella a filmového štábu za přírodními krásami a zajímavostmi Nového Zélandu, Austrálie a Malajsie.
  • Ptáci, zvířata a moji příbuzní (Birds, Beasts And Relatives, 1969) – volné pokračování románu O mé rodině a jiné zvířeně.
  • Filé z platýse (Fillets of plaice, 1971) – populární autor ve své knize líčí bezvadné prázdniny své rodinky a jiné zvířeny na ostrově Korfu.
  • Chytněte mi guerézu (Catch me a colobus, 1972) – beletrizovaná populárně odborná knížka o práci v ZOO.
  • Zvířata mi straší ve věži (Beasts in My Belfry, 1973) – deset příběhů o zvířatech, jak je autor zachytil při své praxi ve Whipsnadeské zoo na samém začátku své kariéry.
  • Zakotvená archa (The stationary ark, 1976) – autor s láskou a humorem popisuje problémy se zakládáním a vedením zoologické zahrady, která má sloužit zábavě, má se stát centrem výzkumu a osvěty i významnou ochranářskou organizací pro ohrožené druhy zvířat.
  • Zlatí netopýři a růžoví holubi (Golden Bats And Pink Pigeons, 1977) – vyprávění pro mládež.
  • Zahrada bohů (The Garden of the Gods, 1978) – další příběhy ze života spisovatele a přírodovědce na ostrově Korfu. Navazuje na knihy O mé rodině a jiné zvířeně a Ptáci, zvířata a moji příbuzní.
  • Piknik a jiné pohromy (The Picnic And Suchlike Pandemonium, 1979) – šest povídek, v nichž autor s laskavým humorem popisuje události, které prožil on sám, jeho rodina a blízcí přátelé.
  • Kterak sejmout amatérského přírodovědce (How to shoot an amateur naturalist, 1984) – úsměvné vyprávění známého přírodovědce a spisovatele. Popisuje rok trvající natáčení televizního seriálu Amatérský přírodovědec.
  • Výročí Archy (The ark's anniversary, 1990) – živé, vtipné vyprávění o uskutečnění dávného autorova snu – mít vlastní zoologickou zahradu. Jeho sen se vyplnil v podobě vybudování Jerseyské ochranářské nadace, jež se stala jednou z nejvýznamnějších konzervátorských organizací na světě.
  • Vdáváme matku a jiné povídky (Marrying Off Mother And Other Stories, 1991) – soubor humorných povídek o lidech a zvířatech, které autor potkal při svých cestách.
  • Aye-aye a já: záchranná expedice na Madagaskaru (The Aye-aye And I, 1992) – záchrana vzácného primáta ksukola ocasatého, nazývaného domorodci aye-aye.

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

  • Oslí spiknutí (The donkey rustlers, 1968) – úsměvný příběh odehrávající se na pobřeží Jónského moře. Hlavními hrdiny jsou dvě anglické děti – David a Amanda. Pro čtenáře od 10 let.
  • Růženka je z příbuzenstva (Rosie Is My Relative, 1968) – úsměvný román postihuje veselé příhody mladého nevýbojného úředníčka, který zdědí cvičenou slonici Růženku. Putuje s ní po přímořských lázních, kde ji chce prodat jako pouťovou atrakci, přičemž zvíře ho zaplétá do jednoho maléru za druhým.
  • Mluvící balík (The Talking Parcel, 1974) – příběhy o vyčarované říši Mytologii, v níž tři děti pomáhají dobrým pohádkovým tvorům bojovat proti baziliškům, kteří by chtěli ovládnout celou říši a obyvatele zotročit.
  • Ostrov v nebezpečí (The Mockery Bird, 1981) – známý britský zoolog a spisovatel vypráví v románu, rozvíjeném na ostrůvku mezi Indickým a Tichým oceánem, příběh, přinášející poučení o tom, jak obrovský význam pro existenci lidstva má respektování ekologických zákonitostí.
  • úvod pro Nejlepší psí příběhy (Best dog stories, 1990) – úvod ke knize, kterou napsal Lesley O'Mara

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vědci chytili na Madagaskaru neznámého savce [online]. Novinky.cz, 2010-10-13, [cit. 2010-10-13]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]