Georges Bernanos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Georges Bernanos

Georges Bernanos (20. února 18885. července 1948) byl francouzský spisovatel katolické a monarchistické orientace. Jeho nejznámější díla jsou romány Pod sluncem Satanovým a Deník venkovského faráře (obě zfilmována).

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Paříži, dětství strávil v Pas de Calais, kam umisťoval děj řady svých literárních děl. Bojoval v 1. světové válce, mimo jiné v bitvách na Sommě a u Verdunu.

Válečná zkušenost ho silně ovlivnila. Zastával silně konzervativní, monarchistické, katolické a antidemokratické politické postoje, které ho přivedly do krajně pravicového hnutí Action Française.

Pamětní deska na Bernanosově rodném domě v Paříži

Stal se nadšeným podporovatel autoritativního politika Francisca Franca. Po návštěvě Mallorcy, kde byl svědkem týrání civilního obyvatelstva vojáky Francovy falangy však svou podporu frankismu odvolal.

Roku 1938 odjel do jižní Ameriky, kde strávil 2. světovou válku, především v brazilské Barbaceně.

Po válce se vrátil do Francie a podporoval Charlese de Gaulla, který mu dokonce nabídl místo ve vládě, Bernanos však odmítl. Do konce života hájil konzervativní ideje, dle nichž je moderní civilizace zkažená a technický pokrok je zlem. Byl také mnohokrát obviněn z antisemitismu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho nejslavnějším dílem je jeho hned první román Sous le soleil de Satan (česky Pod sluncem Satanovým). Zfilmován byl Mauricem Pialatem roku 1987 (film oceněn Zlatou palmou v Cannes).

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Místo, kde Bernanos napsal svůj román Pod sluncem satanovým
  • Sous le soleil de Satan 1926 (Pod sluncem Satanovým)
  • L'imposture 1927
  • La joie 1929
  • La grande peur des bien-pensants 1931
  • Jeanne relapse et sainte 1934
  • Un crime 1935
  • Journal d'un curé de campagne 1936 (Deník venkovského faráře)
  • Nouvelle histoire de Mouchette 1937
  • Les grands cimetières sous la lune 1938
  • Scandale de la vérité 1939
  • Nous autres français 1939
  • Monsieur Ouine 1943
  • Lettre aux anglais 1946
  • La France contre les robots 1947
  • Le chemin de la Croix-des-Âmes 1948
  • Dialogues des carmélites 1949
  • Les enfants humiliés 1949
  • Un mauvais rêve 1950 (Zlý sen, česky vyšlo 1970)
  • La liberté, pour quoi faire ? 1953
  • Français, si vous saviez 1961
  • Correspondance inédite 1904-1934 1961
  • La vocation spirituelle de la France 1975
  • Les prédestinés 1983
  • Lettres retrouvées. Correspondance inédite 1904-1948 1983

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Albert Béguin: Bernanos par lui-même, Paris, Seuil, 1958.
  • Jean-Loup Bernanos: Georges Bernanos, À la merci des passants, Paris, Plon, 1986.
  • Jean Bothorel: Bernanos : le mal pensant, Paris, Grasset, 1998.
  • Louis Chaigne: Bernanos, Editions universitaires, 1954.
  • Michel Estève: Georges Bernanos : un triple itinéraire, Paris, Hachette, 1981.
  • Jean de Fabrègues: Bernanos tel qu'il était, Paris, Mame, 1962.
  • Joseph Jurt: Les Attitudes politiques de Georges Bernanos jusqu'en 1931, Fribourg, Éditions Universitaires, 1968.
  • Sébastien Lapaque: Georges Bernanos encore une fois, L'Age d'Homme/Le Provinciales, 1998, puis Actes Sud, collection Babel, 2002
  • Sébastien Lapaque: Sous le soleil de l'exil, Georges Bernanos au Brésil 1938-1945, Paris, Grasset, 2003
  • Frédéric Lefèvre: Georges Bernanos, Paris,la Tour d'ivoire, 1926.
  • Max Milner: "Bernanos", Paris, Desclée de Brouwer, 1967 ; réédition : Paris, Librairie Séguier, 1989.
  • Hans Urs von Balthasar: Le Chrétien Bernanos, Paris, Seuil, 1956.
  • Tahsin Yücel: Bernanos et Balzac, Éditions Lettres modernes Minard, 1974.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]