Georg Placzek
| Georg Placzek | |
|---|---|
 Pamětní deska na rodném domě v Brně | |
| Narození | 26. září 1905 Brno  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. října 1955 (ve věku 50 let) Curych  Švýcarsko |
| Národnost | židovská |
| Alma mater | Vídeňská univerzita Univerzita Karlova |
| Povolání | fyzik, jaderný fyzik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Utrechtská univerzita |
| Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1955) |
| Rodiče | Alfred Placzek |
| Příbuzní | Baruch Jakob Placzek (dědeček) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georg Placzek (26. září 1905 Brno[1] – 9. října 1955 Curych) byl český teoretický fyzik světového významu a jediný občan Československa, který se na prominentním vedoucím místě podstatnou měrou podílel na americkém projektu Manhattan. [2] [3] [4]
Mezi jeho spolupracovníky a přátele patřilo mnoho nejproslulejších teoretických i experimentálních fyziků prvé poloviny 20. století: Niels Bohr, Edward Teller, Hans Bethe, Felix Bloch, Rudolf Peierls, Werner Heisenberg, Lev Davidovič Landau, Victor Weisskopf, George Gamow, Robert Oppenheimer, Enrico Fermi, Edoardo Amaldi, Emilio Gino Segrè… [2] [3] [4]
Placzkovy práce z oblasti Ramanovy spektroskopie jsou klasické a dodnes hojně citované. Významné práce vytvořil i v oblasti fyziky neutronů a matematické fyzice. Spolu s Frischem je spoluautorem přímého experimentálního důkazu jaderného štěpení.[5] Spolu s Bohrem a dalšími se podílel na objevu role izotopu uranu U235, se závažnými důsledky pro vývoj první atomové bomby i jaderného reaktoru.[6]
Otcem Georga Placzka byl moravský textilní průmyslník Alfred Placzek, syn moravského zemského rabína Dr. Barucha Placzka. Jeho matkou byla Marianne Placzek, roz. Pollack, z brněnské průmyslnické rodiny Löw-Beerů. Od roku 1943 byl Georg ženatý s Holanďankou Els Placzkovou, roz. Andriesse, exmanželkou fyzika Hanse von Halbana.
Na brněnském náměstí Svobody byla v roce 2005 Georgu Placzkovi na rodném domě odhalena pamětní deska. 21. září až 24. září téhož roku se v Brně konalo mezinárodní symposium na jeho počest.[7][8]
Biografie
Vystudoval Německé státní gymnázium v Brně, v letech 1924 až 1928 studoval na vídeňské univerzitě a pražské německé univerzitě, dizertaci obhájil ve Vídni, kde složil též doktorské zkoušky. Poté podnikl monumentální cestu mnoha centry světové fyziky v Evropě, USA i jinde. Mezi lety 1928 a 1932 byl stážistou na universitách v Utrechtu, Lipsku, Göttingenu, Římě, do roku 1938 pracoval zejména v proslulém Institutu Nielse Bohra v Kodani. Odtud se vypravil na tři zhruba půlroční stáže na pracovištích v Charkově (1933, 1936) a Jeruzalémě (1935). Po trvalém přesídlení do USA v lednu 1939 pracoval na Cornellově univerzitě v Ithace, později jako uznávaný a inspirativní vedoucí teoretické skupiny v Chalk River u Montrealu, začleněné v rámci tzv. British mission do projektu Manhattan. V květnu 1945 byl povolán přímo do Los Alamos. Během celé války byl Placzek klasifikován jako britský občan a 11. června 1945 získal americké občanství. Byl též dne 16. července 1945 očitým svědkem historicky prvního atomového výbuchu (experiment Trinity) v poušti u Alamogorda v Novém Mexiku. V lednu 1946 Placzek nahradil Hanse Betheho v čele teoretické skupiny. Los Alamos opustil Placzek ze zdravotních důvodů v červnu 1946. Poté dva roky 1946 pracoval ve výzkumné laboratoři Electric Company v Schenectady, od roku 1948 se stal členem slavného Institute for Advanced Study v Princetonu. V roce 1953 přednášel v Miláne a Římě, roku 1955 získal Guggenheimovo stipendium pro roční působení na univerzitě v Římě.
Georg Placzek zemřel v Curychu za okolností, které dlouho nebyly vyjasněny. Svědectví shromážděná z okruhu Placzkovy rodiny, dobových nekrologů i Placzkových kolegů okolo r. 2005 však ukazovala s vysokou pravděpodobností na sebevraždu, související zejména s vážným dlouhodobým psychickým onemocněním bipolárním syndromem.[2][7] Nedávno nalezené forenzní a lékařské dokumenty hypotézu sebevraždy potvrzují a dále upřesňují, že bezprostřední příčinou úmrtí Georga Placzeka bylo srdeční selhání, způsobené silným předávkováním barbituráty. Smrt nastala v (dnes již neexistujícím) curyšském hotelu Im Park, kde bylo tělo Georga Placzka nalezeno o den později. V Curychu také dne 14. října 1955 proběhl jeho pohřeb, na kterém se smutečního proslovu ujal Leon Van Hove. Téhož dne proběhla kremace. Někdy po r. 1989 popel Georga Placzka spočinul na loučce curyšského hřbitova Sihlfeld. [4]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce
- ↑ a b c A. Gottvald: Kdo byl Georg Placzek (1905-1955) Archivováno 25. 6. 2007 na Wayback Machine. Čs. čas. fyz., Vol. 55, No. 3, 2005, pp. 275-287 (in Czech) (pdf)
- ↑ a b J. Fischer: George Placzek - an unsung hero of physicsCern Courier, Vol. 45, No. 7, 2005.
- ↑ a b c GOTTVALD, Aleš; SHIFMAN, Mikhail. George Placzek - A Nuclear Physicist's Odyssey. Singapore: World Scientific, 2018. 396 s. Dostupné online. ISBN 978-981-3236-91-2. (English)
- ↑ Frisch O. R.: „The Discovery of Fission – How It All Began“. Physics Today 20 (1967), 11, pp. 43-48
- ↑ Wheeler J. A.: „Mechanism of Fission“. Physics Today 20 (1967), 11, pp. 49-52
- ↑ a b Symposion in Memory of George Placzek (1905-1955), Brno (Czech Republic), 2005
- ↑ Georg Placzek v Encyklopedii dějin města Brna(sekundární zdroj vycházející z předchozích uvedených prací)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg Placzek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Georg Placzek
- Georg Placzek v Encyklopedii dějin města Brna
- Placzek: génius, jenž viděl výbuch první jaderné bomby Sekundární zdroj - kompilát
- Jediný Čech stál u zrodu atomové bomby, která zničila Hirošimu Sekundární zdroj - kompilát
