Georg Elser

Georg Elser
Georg Elser
	Georg Elser Georg Elser
Rodné jméno	Johann Georg Elser
Narození	4. ledna 1903; Hermaringen
Úmrtí	9. dubna 1945 (ve věku 42 let); Koncentrační tábor Dachau nebo Dachau
Příčina úmrtí	střelná rána
Povolání	tesař, truhlář a odbojář
Politická strana	Komunistická strana Německa
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Georg Elser (4. ledna 1903, Hermaringen, Německo – 9. dubna 1945, Dachau, Německo) byl německý odpůrce nacismu, atentátník na Adolfa Hitlera z roku 1939.

Životopis

Narodil se v Hermaringenu. Jeho rodiče Ludwig Elser a Maria Müller se vzali jeden rok po Georgově narození. V letech 1910–1917 navštěvoval základní školu v Königsbronnu, zde projevil svoje nadání v kreslení a v ručních pracích. Jeho otec byl rolník a vetešník a očekával, že mu po škole Georg pomůže, avšak ten se raději dal na učení ve slévárnách. Toho však musel po dvou letech zanechat ze zdravotních důvodů. Jeho zájem přešel na tesařinu, kterou se začal do roku 1922 učit. Své řemeslo uplatnil v Königsbronnu, Aalenu, Heidenheimu. V letech 1925–1929 pracoval jako hlídač v továrně na hodinky, kde se naučil vyrábět časovače. Od roku 1929 do 1932 pracoval opět jako truhlář ve Švýcarsku.

Soubor:Georg Elser-Briefmarke.jpg

Poštovní známka s fotografií Georga Elsera k příležitosti 100. výročí jeho narození

Poté se navrátil Königsbronnu, kde nějaký čas pracoval s rodiči. V těchto letech se stále více setkával s nacismem. V roce 1930 se mu narodil syn Manfred. Avšak jeho matku, Mathildu Niedermann, si za ženu nevzal. Žili odděleně a on musel platit výživné. Přestože volil komunistickou stranu, tvrdil, že komunisté dostatečně nebojují proti rozmáhající se nacistické ideologii v Evropě. Když nastala sudetská krize, nevěřil Hitlerovým provoláním o míru a byl přesvědčen, že hlava nacistické mašinérie musí být odstraněna. Rozhodl se proto, že umístí bombu do mnichovského Měšťanského pivovaru (Bürgerbräukeller) a nechá ji vybuchnout během Hitlerova projevu k výročí pivního puče.

Atentát na Hitlera

V listopadu 1938 přijel do Mnichova a sledoval zde Hitlerův projev k výročí puče v Měšťanském pivovaru. Zde si zmapoval celou pivnici. Po projevu a následném průvodu odcestoval zpět. Díky poznatkům, které získal, se rozhodl, že příští rok zabije při této příležitosti Hitlera pomocí bomby, umístěné do pilíře, který se nacházel za řečnickým pultem.

Následně v kamenolomu, kde se pro ten účel nechal zaměstnat, potají nasbíral materiál, který potřeboval k sestrojení bomby, rozbušky, roznětky a zásobu střelného prachu. Počátkem srpna 1939 odcestoval a ubytoval se v Mnichově. Poté chodíval každý večer do Měšťanského pivovaru na večeři, schoval se v oddělení pro zaměstnance, kde setrval do doby, kdy se v pivnici nikdo nenacházel. Pak pracoval za svitu ruční svítilny až do rána, kdy v osm hodin ráno nastupovali první zaměstnanci. Poté vyklouzl zadním vchodem ven.

Vysekával tajnou schránku v nosném sloupu galerie nad místem řečnického pultu Adolfa Hitlera. Tyto práce mu zabraly více než měsíc, než byla bomba hotová. Tu poté umístil do pilíře. Vše naplánoval tak, aby časovač spustil bombu 8. listopad ve 21:20, přibližně v polovině Hitlerova projevu. Führer však změnil své plány, před začátkem projevu požádal SA oficíra, aby mu signalizoval, kdy má končit. Ten mu již kolem 21. hodiny ukázal tabulku „Končit!“ a Hitler poté spěchal na nádraží. Když bomba vybuchla, seděl již ve vlaku do Berlína. Výbuch měl za následek sedm lidských životů a 57 zraněných. Hitlerovi se i jako při dalších pokusech o atentát nic nestalo.

Když bomba vybuchla, byl Elser již v Kostnici, na hranicích se Švýcarskem. Dříve zde několik let žil; později, v době přípravy atentátu, zde provedl průzkum, zdali je hranice střežena, avšak to ještě Evropa nebyla ve válce. Až nyní, kdy už bylo Německo ve válce, zde byla stráž, s čímž nepočítal. Na kraji města, nedaleko švýcarského Kreunzlingenu, ho zastavili dva němečtí strážní. Elser jim tvrdil, že jen někoho hledá, avšak byl předveden k výslechu, kde byl nucen ukázat obsah svých kapes. Protože měl u sebe kleště, pohlednici s obrázkem Měšťanského pivovaru, rozbušku a komunistický odznak, stal se podezřelým a byl zadržen. Elser se vymlouval, že odchází, aby se vyhnul placení alimentů. Nakonec byl předveden na tamní oddělení gestapa, kde opakoval neustále totéž. Už se ho chystali propustit, když se dozvěděli o atentátu na Hitlera. Byl obviněn jako potenciální atentátník a druhého dne ráno byl převezen zpět do Mnichova.

Elser zapíral svůj čin po dobu pěti dnů. Až poté, co musel ukázat svá kolena, na kterých měl po měsíční práci vkleče otlačeniny, se přiznal. Hitler, který se o tento případ osobně velice zajímal, nechtěl uvěřit, že na celém atentátu pracoval jediný člověk bez pomocníků a spojenců. Ze spolupráce byla podezírána především britská výzvědná služba. Proto musel Elser podstoupit různé mučení i hypnózu, aby to přiznal. Elser však nikoho neprozradil, protože neměl koho. V době po atentátu však byli na severu Německa zadrženi britští důstojníci Richard Stevens a Sigismund Payne Best. Těm však nic nebylo dokázáno. Kromě toho mu byla dána možnost prokázat jeho tvrzení tím, že sestrojí stejný typ výbušniny zcela sám, což se mu povedlo. Několik dní poté byla v novinách uveřejněna, v mnoha věcech nepravdivá, zpráva o atentátu. Do spiknutí byli prý zataženi i bývalý československý prezident Edvard Beneš či bývalý nacista a jeden z Hitlerových nepřátel v exilu Otto Strasser. Oba svůj podíl na atentátu popřeli, Strasser však usoudil, že „to nebyl špatný nápad“.

Následně byl Elser převezen do koncentračního tábora v Sachsenhausenu, kde byl brán jako „zvláštní Hitlerův vězeň“, který měl posloužit v poválečném monstrprocesu jako svědek proti poraženým Britům, avšak koncem války se stával nadbytečným. V únoru byl převezen do koncentračního tábora v Dachau. Jak se blížila západní fronta, vydal Hitler rozkaz „zvláštního vězně“ Elsera a také admirála Canarise odstranit. 9. dubna 1945 byl Elser zastřelen důstojníkem SS. V tisku byla později zveřejněna zpráva, která mylně uváděla, že zahynul v důsledku spojeneckého bombardování.

Ocenění

V roce 2003 byl v německém pořadu Naši nejlepší vyhlášen na 97. místě.

8. listopadu 2009, v den 70. výročí atentátu, byl Georgu Elserovi odhalen památník v Kostnici, na místě, kde byl zadržen při pokusu o překročení hranice do Švýcarska.^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Elser na anglické Wikipedii.

↑ Konstanz: Georg-Elser

Literatura

Moorhouser, Roger: Atentáty na Hitlera. Brno: BB/art, 2008.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg Elser na Wikimedia Commons

[1] Konstanz: Georg-Elser

[1]