Geografie Austrálie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Geografie Austrálie
Australia
Kontinent Austrálie
Oblast Oceánie
Zeměpisné souřadnice 27° j.š. 144° v.d.
Rozloha 6. největší země světa


7.686.850 km2
(2.967.910 mil²)
souš 99%
vodstvo 1%

Délka pobřeží 25,760 km (16,000 mil)
Suchozemské hranice 0 km
Nejvyšší bod Mount Kosciuszko
2.228 m (7.310 stop)
Nejnižší bod Eyreovo jezero
-15 m (-49 stop)
Nejdelší tok Murray 2.375 km (1.476 mil)
Největší jezero Eyreovo jezero 9.500 km² (3.668 sq mil²)

Geografie Austrálie je tvořena pestrou paletou biogeografických oblastí, které z hlediska velikosti zajišťují Austrálii jako kontinentu až poslední místo, avšak Austrálii jako státu místo šesté. Obyvatelstvo Austrálie se soustředí v oblastech východního a jihovýchodního pobřeží. Geografický charakter Austrálie je značně proměnlivý, zahrnuje oblasti se zasněženými horskými vrcholy jako Australské Alpy a Tasmánii stejně jako rozlehlé pouště pouště nebo tropické pralesy a lesy mírného pásma.

Na severu Austrálie sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalamounovými ostrovy a Vanuatu a na jihovýchodě s Novou Kaledonií a Novým Zélandem.

Fyzická geografie[editovat | editovat zdroj]

Jednoduchá mapka znázorňující vodní toky a plochy

Austrálie je zároveň stát, ostrov a kontinent. Je situována v Oceánii mezi Indickým oceánem a Tichým oceánem na zeměpisných souřadnicích 27° j.š 144° v.d. Rozloha 7 686 850 km2 včetně Ostrova lorda Howa a ostrova Macquarie ji řadí na šesté místo největších zemí světa. Je jen o málo menší než USA (bez Aljašky a Havajských ostrovů) a 31,5krát větší než Velká Británie.

Celková délka pobřeží Austrálie je 35 876 km a dalších 23 859 km představuje délka pobřeží australských ostrovů.[1] Při pobřeží se nachází 758 zátok, nejčastěji v tropickém a subtropickém pásmu.[2] Austrálie si nárokuje rozsáhlou oblast výsostných vod o celkové ploše 8 148 250 km², v níž není zahrnuta oblast Australského antarktického teritoria. Austrálie disponuje nejrozsáhlejšími výhradními právy na využití přilehlých vod ze všech zemí světa.[3] Austrálie nemá žádné suchozemské hranice. Nejsevernější pevninské body leží na Yorském poloostrověQueenslandu a v Top EndSeverním teritoriu.

Západní polovina Austrálie je tvořena Západní vysočinou s pásmem hor táhnoucích se téměř od západního pobřeží a přecházejících do nížin v blízkosti středu kontinentu. Kromě Hamersleyho, MacDonnellova a Musgraveho pohoří je Západní vysočina plochá. Povrchové vody je v Západní Austrálii nedostatek, na západě a na severu oblasti však protéká několik větších řek jako například Murchisonova řeka a Ashburtonova řeka na západě nebo Victoriina řekaZápadním teritoriu.

Velké předělové pohoří se táhne poblíž východního pobřeží Austrálie, a odděluje tak poměrně úzké příbřežní pásmo země od zbytku kontinentu. Lesy mírného pásma, které se zde rozkládají, poskytují příjemné prostředí, jsou zde vysoké srážky, hojná a rozmanitá flora a fauna a nejhustší zalidnění.

Mezi Velkým předělovým pohořím a Západní vysočinou se rozkládá Centrální nížina sestávající z Velké artézské pánve a největšího australského říčního systému, povodí řek Murray a Darling a Eyreova jezera.

Podél východního pobřeží Austrálie se táhne nejrozsáhlejší korálový útes světa Velký bariérový útes. Pod jihovýchodním cípem Austrálie leží velký hornatý ostrov Tasmánie.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Geologie Austrálie.
Hlavní geologické jednotky Austrálie

Austrálie je nejrovnější a nejstarší kontinentální zemská masa, má nejnižší průměrnou výšku a poměrně klidnou geologickou historii. Geologické síly jako tektonický výzdvih horských pásem nebo tření mezi kontinentálními deskami působily zejména v rané geologické historii Austrálie, kdy byla ještě součástí prakontinentu Gondwana. Nejvyšší bod se jmenuje Mount Kosciuszko vysoký 2.228 m, což je zanedbatelné ve srovnání s nejvyššími vrcholy jiných kontinentů. Proces vodní eroze a zvětrávání značně poznamenávají povrch Austrálie.

Austrálie se rozkládá uprostřed tektonické desky, kde se v současnosti nevyskytuje aktivní vulkanismus. K drobným zemětřesením nepůsobícím větší škody dochází pravidelně, větší zemětřesení dosahující síly větší než 6 stupňů Richterovy škály přicházejí v průměru každých pět let.[4] Největší část povrchu Austrálie představují nížiny, na nichž se rozkládají pouště a na jihovýchodě pastviny a úrodná půda. V horách na Tasmánii ani v Australských Alpách se nevyskytuje trvalá sněhová pokrývka ani ledovce, třebaže tomu tak v minulosti bylo. Velký bariérový útes, nejrozsáhlejší korálový celek na Zemi se táhne nedaleko od východního pobřeží Austrálie. Mount AugustusZápadní Austrálii je největší skalní monolit na světě.

Oblasti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Oblasti Austrálie.

Australská kontinentální zemská masa sestává ze šesti charakteristických geografických oblastí:[5]

Související informace naleznete také v článku Ekoregiony Austrálie.

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Australské vnitrozemí je mimořádně suché a nízký úhrn průměrných ročních srážek způsobuje, že jsou koryta vnitrozemských toků a jezera většinu roku vyschlá. Horní úseky některých toků v tropických oblastech s dostatkem srážek mají vysoké hodnoty průtoků. Povodně způsobené přívalovým dešti drasticky proměňují prostředí a ekologický systém centrální Austrálie se musí střídání cyklů sucha a dešťů dobře přizpůsobit.

Velká artézská pánev představuje důležitý zdroj vody a zároveň největší a nejhlouběji položená zásobárna sladké vody na světě. Dostupnost vody v této oblasti vedla k rozšíření pastevectví i na místech, kde by dřív dobytek nedokázal přežít. Četná města a vesnice po celé zemi musí občas čelit nedostatku zásob vody, a jsou proto uplatňována opatření omezujících používání vody. S měnící se situací se tato opatření dotýkají různých okruhů činností.

Billabong je australský název pro mrtvá ramena, která se mohou vytvářet podél meandrujících vodních toků. Výšky australských vodopádů jsou v celosvětovém měřítku celkem zanedbatelné, nejvyšší australský vodopád zaujímá na světovém žebříčku až popětatřicáté místo.[6]

Související informace naleznete také v článku Ochrana vody v Austrálii.

Politická geografie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Státy a teritoria Austrálie.

Austrálie se skládá ze šesti států, dvou velkých a několika menších teritorií. Státy: Nový Jižní Wales, Queensland, Jižní Austrálie, Tasmánie, Viktoria a Západní Austrálie; dvě hlavní teritoria: Severní teritorium a Teritorium hlavního města Austrálie.

V Austrálii se nachází rovněž několik menších teritorií: federální vládní administrativní oblast uprostřed Nového jižního Walesu a Teritorium Jervisova zátoka sloužící jako námořní základna a přístav hlavního města. Kromě těchto Austrálii patří ještě několik obydlených teritorií ležících mimo kontinent (ostrov Norfolk, Vánoční ostrov, Kokosové ostrovy) a několik převážně neobydlených teritorií (Ostrovy Ashmore a Cartier, Ostrovy Korálového moře, Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy a Australské antarktické teritorium).

Související informace naleznete také v článcích Podrobné dělení Austrálie a Předměstí a městské oblasti (Austrálie).

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Podnebí Austrálie.
Mapa podnebí Austrálie

Největší část povrchu Austrálie tvoří pouště nebo polosuché oblasti a 40% rozlohy je pokryto písečnými dunami. Osmnáct procent povrchu země zaujímá Australská poušť.[7] Pouze v jihovýchodní a jihozápadní části země je mírné podnebí a úrodná půda. Oblast severní Austrálie má tropické podnebí a je tvořena tropickými pralesy, pouští i pastvinami.

Úhrny srážek jsou značně proměnlivé; v důsledku klimatického jevu El Niño souvisejícího s jižní oscilací někdy v Austrálii nastávají sucha trvající často i několik sezón. Občas nastávají písečné bouře, které dokážou pokrýt pískem celé oblasti nebo dokonce státy a rovněž byla hlášena mohutná tornáda. Vzrůstající míra salinity a rozšiřování pouští v některých oblastech zcela pustoší krajinu.

Poloha Austrálie v tropickém a subtropickém pásmu ve spojení se studeným oceánem při západním pobřeží způsobují, že je západní část země tvořena horkou a suchou pouští, což jsou hlavní charakteristiky velké části kontinentu. Studené vodní masy neumožňují dostatečný výpar a produkci vláhy tak potřebné pro vnitrozemí. Australští a američtí výzkumníci vypracovali roku 2005 studii o rozšiřování vnitrozemské pouště, jejíž výsledky poukazují na skutečnost, že původci tohoto stavu mohli být lidé, kteří do země přišli zhruba před 50 000 lety. Pravidelné vypalování australských stepí a porostu, které tvořily až 70% povrchu Austrálie, mohlo způsobit změnu klimatu a odklonu monzunových větrů přinášejících vláhu do vnitrozemí.

Živelní nebezpečí[editovat | editovat zdroj]

V Austrálii je přítomné riziko požárů vegetace, cyklónů při severním pobřeží, silných bouří a občasných povodní.

Požáry[editovat | editovat zdroj]

Požáry trávy a buše jsou v Austrálii běžné. Požáry trávy se pohybují rychle, přestávají hořet do 5 až 10 sekund a dohořívají minuty. Mají nízkou až střední intenzitu a většinou poškozují pole, hospodářská zvířata a infrastrukturu farem. Požáry buše jsou obecně pomalejší, ale mají vyšší výdej tepla - přestávají hořet do 2 až 5 minut, avšak dohořívají dny. Oheň, který zachvátí koruny stromů, se může pohybovat velmi rychle. Požáry buše jsou částí životního prostředí Austrálie. Přírodní ekosystémy se na oheň adaptovaly a prostředí je tvarováno historickými i nedávnými požáry. Mnoho australských plodin je náchylných k vznícení a velmi dobře hoří, zatímco regenerace mnoha druhů je závislá na ohni.[8]

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Životní prostředí Austrálie.

Hlavní témata: eroze půdy v důsledku nadměrné pastvy, rozvoje průmyslu, urbanizace a nevhodnými farmářskými praktikami; salinita půdy v Austrálii se zvyšuje v důsledku špatné kvality vody; rozšiřování pouštních oblastí (desertifikace) částečně způsobené evropskými osadníky a spásání travního porostu přivezenými králíky; dovezení škůdci; zabírání zemědělské půdy a ohrožení původního životního prostředí mnoha jedinečných živočišných a rostlinných druhů; Velký bariérový útes u severovýchodního pobřeží − největší korálový celek na světě je ohrožen následkem nadměrného turismu, omezené zdroje sladké vody; ohrožení původní zvířeny zavlečenými druhy.

Viktoriánské Alpy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geography of Australia na anglické Wikipedii.

  1. Coastline Lengths [online]. Commonwealth of Australia, 4 June 2009, [cit. 2009-12-17]. (Geoscience Australia.) Dostupné online.  
  2. DENNISON, William C., Eva G. Abal Moreton Bay Study: A Scientific Basis for the Healthy Waterways Campaign. Brisbane : South East Queensland Regional Water Quality Management Strategy Team, 1999. ISBN 0958646818. S. 220.  
  3. Výhradní práva na využití oceánu s výjimkou rybářského práva Státní námořní atlas. Ministerstvo životního prostředí, vodohospodářství, přírodního a kulturního dědictví
  4. Kevin Mccue. Land of earthquakes and volcanoes? [online]. Australian Geographic, 26 February 2010, [cit. 2010-04-25]. Dostupné online.  
  5. LOFFLER, Ernst, Anneliese Loffler, A. J. Rose, Denis Warner Australia:Portrait of a continent. [s.l.] : Hutchinson Group, 1983. ISBN 0091304601. S. 18.  
  6. Significant Waterfalls [online]. Commonwealth of Australia, [cit. 2010-06-11]. (Geoscience Australia.) Dostupné online.  
  7. Deserts [online]. Commonwealth of Australia, [cit. 2010-06-11]. (Geoscience Australia.) Dostupné online.  
  8. http://www.ga.gov.au/hazards/

Související články[editovat | editovat zdroj]