General Dynamics F-111

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
F-111
Australský F-111C
Australský F-111C
Určení stíhací a strategický bombardér
Výrobce General Dynamics
První let 21. prosince 1964
Zařazeno 18. července 1967
Vyřazeno USAF: F-111F, 1996; EF-111A, 1998
RAAF: F-111C, 2010
Uživatel USAF
RAAF
Vyrobeno kusů 563 ks
Cena za kus F-111F: 10,3 mil. USD (1973)[1]
Varianty F-111B
EF-111A Raven

General Dynamics F-111 byl první sériově vyráběný letuschopný stroj s měnitelnou geometrií křídel a zároveň první bitevní letoun schopný přesného bombardování z malé výšky ve dne i v noci a za jakéhokoliv počasí. Díky své siluetě získal v americkém letectvu bojové jméno Aardvark (česky: Hrabáč). I přes určité problémy s konstrukcí, uložením motorů a přístroji se F-111 stal mimořádně účinným letounem.

V roce 1968 byl poprvé bojově nasazen ve Vietnamu, kde nízkými průlety dokázal úspěšně zaútočit na Hanoj; z celkem šesti nasazených strojů však byly tři ztraceny díky technickým závadám a chybě pilota. Do roku 1972 byly stroje modernizovány a staly se tak vysoce efektivními útočnými letouny. Vzniklo celkem šest verzí, včetně strategické FB-111 určené k náhradě B-58 ve službách amerického strategického letectva, která měla zvětšené rozpětí křídel a náklad paliva. V roce 1974 bylo firmou Grumman několik strojů upraveno pro elektronický boj a označeno jako EF-111A Raven (Havran) – letounům byla do pumovnice uložena komplexní výbava, jako vysílač mylných signálů a detektor radarových signálů, na kýlovku byl umístěn přijímač, ze kterého jsou radarové signály přenášeny do palubního počítače a odtud do rušičky. V roce 1981 bylo prvních 42 EF-111A zařazeno do služby a roku 1991 se osvědčily během války v Zálivu. Tyto stroje jsou nyní nahrazeny letouny F-16CJ.

Jediným zahraničním uživatelem strojů F-111 byla Austrálie – do služby u RAAF byly přijaty v roce 1973 a jejich vyřazení proběhlo roku 2010. V roce 2014 má začít dodávka prvních strojů F-35 JSF, které F-111 nahradí.[2][3]

Specifikace (F-111F)[editovat | editovat zdroj]

F-111 3-view.svg

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 2 (pilot a zbraňový operátor )
  • Rozpětí: 19,2 (s msx. úhlem šípu) / 9,75 m
  • Délka: 22,4 m
  • Výška: 5,22 m
  • Nosná plocha: 61,07 m² (s max. úhlem šípu) / 48,77 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 21 400 kg
  • Vzletová hmotnost: 37 600 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 45 300 kg
  • Pohonné jednotky: 2× dvouproudový motor Pratt & Whitney TF30-P-100, každý o tahu 112 kN s forsáží
  • Plocha čelního odporu: 0,87 m²
  • Štíhlost křídla: 7,56 (s max. úhlem šípu); 1,95

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 2 655 km/h
  • Dostup: 20 100 m
  • Stoupavost: 131,5 m/s
  • Dolet:
    • Bojový: 2 140 km
    • Přeletový: 6 760 km
  • Tah/Hmotnost: 0,61

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Knaack 1978, p. 259.
  2. Walters, Patrick."Kevin Rudd signs off on purchase of 14 F-35 joint strike fighters." The Australian, 25 November 2009. Retrieved: 16 December 2009.
  3. "More Defence news: 23 November 2009 - 29 November 2009", Australian Defence Force Media, 27 Nov 2009. Ověřeno k 2012-11-23. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu