Genderové stereotypy v českém školství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pojem gender se používá v souvislosti s rozdíly mezi muži a ženami. Tyto rozdíly jsou podle genderových teoretiků utvářeny sociálně a kulturou, ve které žijeme. Genderovou rovností potom chápeme rovné příležitosti mužů a žen v souvislosti se vzděláváním, v zaměstnání, ale i v rodinném životě.

Nejčastější formou nerovností mezi ženami a muži jsou tzv. genderové stereotypy, které jsou předávány socio-kulturně, v rodině i vzdělávacím systému. Ve školství se tyto rozdíly projevují například při rozdělování úkolů v rámci třídy (tvorba nástěnek, zalévání květin), ale i jednotlivých předmětů (děvčata mají vaření, chlapci dílny, dívky mají osvětu v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a chlapci mají volno). Stereotypy jsou spjaty s představou, že ženy a muži mají ve společnosti zastávat odlišné role, jsou k nim biologicky naprogramováni a je správné tyto rozdíly výchovou dále podpořit. Stereotypy mohou ovlivňovat i výběr budoucího povolání.[1] Společnost předpokládá, že se dívky zaměřují především na humanitní obory, zatímco chlapci na technické apod.

Reprodukce genderových nerovností nespočívá jen v předávání genderových stereotypů[2]. Svou roli sehrávají především vztahy moci, uplatňování privilegií a diskriminace.

Genderová politika[editovat | editovat zdroj]

Ve spisu evropské informační sítě Eurydice se nachází: „Tradiční genderové role i stereotypy mají tendence přetrvávat na všech úrovních vzdělávání. Ovlivňují socializaci žáků a následně výběr jejich povolání.“ Vznikají proto politické dokumenty na mezinárodní úrovní (OSN, EU), které se snaží zabránit jak předávání genderových stereotypů, tak nerovných šancí v zaměstnání. Diskriminaci žen ve vedoucích pozicích se zabývá OSN i EU.[3]

Genderová rovnost je nejčastěji formulována jako rovné zacházení či rovné příležitosti žen a mužů. V České republice je podle školského zákona jedním z cílů vzdělávání pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti. Prvořadým cílem genderových politik rovnosti ve vzdělávání je proto zpochybnit tradiční genderové role a stereotypy.[3]

Školská politika v Česku[editovat | editovat zdroj]

Česká republika se zavázala genderovou rovnost prosazovat v souvislosti s mezinárodními dokumenty. „Od roku 1998 je oblast rovných příležitostí žen a mužů specificky řešena v jednotlivých resortech, včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. MŠMT v návaznosti na vládní dokument každoročně připravuje 'Priority a postupy MŠMT při prosazování rovných příležitostí mužů a žen', v němž formuluje směr a dílčí úkoly pro politiku genderové rovnosti ve své gesci.[4]

V Česku připravuje zákony v oblasti školství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Národním vzdělávacím programem je tzv. Bílá kniha, v ní se mluví o „rovném přístupu ke vzdělávání, o vyrovnání nerovností sociálního a kulturního prostředí i všech znevýhodnění daných zdravotními, etnickými či specificky regionálními důvody a o podpoře demokratických a tolerantních postojů ke všem členům společnosti bez rozdílu.[5] V posledních letech prodělalo české školství velké změny. Učební osnovy byly nahrazeny vzdělávacími programy. Z Národních vzdělávacích programů vychází Rámcové vzdělávací programy, které tvoří rámec pro Školní vzdělávací programy.[6] Podle Ireny Smetáčkové je „hlavním přínosem RVP důraz na osobnost studujícího. Osnovy se věnovaly tomu, co má škola učit, RVP jsou pojaty z hlediska žáků – co má studující umět. Nesměřují výrazně a explicitně ke snižování genderových nerovností, nicméně obsahují některé dílčí body, které se rovnosti mezi ženami a muži dotýkají.[4]

Podle Lucie Jarkovské a Kateřiny Liškové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se „daleko více než MŠMT této problematice věnují nevládní organizace financované z grantů, které pořádají školení a vydávají publikace. Mezi nejvýznamnější patří Otevřená společnost, o.p.s., Nezávislé sociálně ekologické hnutí (Nesehnutí) a Žába na prameni, o.s.[7] České školství také podle nich údajně vštěpuje jednotlivým aktérům postoje, které vedou k následnému předávání genderových nerovností a tím přispívají k jejich reprodukci. Navíc působí dojmem legitimizace, která změnu v této oblasti dále stěžuje.[7]

Stav genderové rovnosti a plán MŠMT[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů, které MŠMT převzalo za statistik Českého statistického úřadu, se genderové nerovnosti projevují nejen mezi žáky, ale i mezi učiteli, jejich rozvrstvením na jednotlivých úrovních vzdělávacího systému i na jejich platovém ohodnocení. Počet žen je výrazně vyšší na nižších úrovních vzdělávání (ve školním roce 2012/2013 v mateřských školách 99,7 %), naopak s vyšším stupněm se zvyšuje počet mužů (ve stejném školním roce na vysokých školách 64,7 %).[8]

„Statistické údaje ukazují, že vyšší vzdělání přináší jednotlivcům statisticky vyšší šanci na vyšší výdělek. Nicméně to neplatí bez ohledu na gender. V České republice bude skupina více vzdělaných žen vydělávat více než skupina méně vzdělaných žen, ale ne nutně již více, než skupina více vzdělaných mužů. V každé vzdělanostní kategorii vydělávají ženy méně než muži. Podle Českého statistického úřadu činila v roce 2011 průměrná hrubá mzda ženy s maturitou 23 175 Kč, průměrná hrubá mzda stejně vzdělaného muže byla 28 441 Kč, vysokoškolačky braly v průměru 35 230 Kč, vysokoškoláci 48 882 Kč. Dokonce čím déle ženy ve vzdělávacím systému setrvávají a čím vyššího stupně vzdělání dosahují, tím větší bude rozdíl mezi jejich příjmem a příjmem jejich stejně vzdělaných vrstevníků-mužů.“ (Tento problém se netýká pouze školství.)[8]

V souvislosti s těmito a dalšími zjištěními prezentovanými v dokumentu Stav genderové rovnosti v resortu MŠMT a Návrh střednědobého strategického plánu v oblasti genderové rovnosti nacházejí tyto střednědobé strategie:[4]

  1. Střednědobá strategie genderové rovnosti ve vzdělávání – Strategie genderové rovnosti ve vzdělávání vychází z představy genderově rovného školství, které se vyznačuje třemi následujícími znaky:
    1. genderová parita, tj. vyrovnanější zastoupení dívek a chlapců v různých segmentech vzdělávacího systému,
    2. rovné a spravedlivé podmínky a zacházení s dívkami a chlapci v průběhu vzdělávání,
    3. zahrnutí genderové problematiky do obsahu vzdělávání tak, aby mohlo dojít k uvědomění a porozumění genderovým stereotypům v myslích žáků a žákyň.
  2. Střednědobé cíle v oblasti školství:
    1. Zvýšení prostupnosti dívčích a chlapeckých vzdělávacích trajektorií,
    2. vyrovnání genderového rozdílu ve školních výkonech,
    3. podpora genderové perspektivy v kurikulu,
    4. změna podílu mužů a žen v učitelství.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1978-, Jarkovská, Lucie,. S genderem na trh : rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Vydání první. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) 220 s. ISBN 9788074190308, ISBN 8074190307. OCLC 745900414 
  2. 1978-, Jarkovská, Lucie,. Gender před tabulí : etnografický výzkum genderové reprodukce v každodennosti školní třídy. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 1 online resource (195 pages) s. ISBN 9788021086166, ISBN 8021086165. OCLC 1004664693 
  3. a b Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (2010). Genderové rozdíly ve výsledcích vzdělávání: Opatření a současná situace v Evropě. Dostupné z http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/120CS.pdf Archivováno 21. 10. 2014 na Wayback Machine.
  4. a b c Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2013). Rovnost příležitostí pro ženy a muže: Stav genderové rovnosti v resortu MŠMT a Návrh střednědobého strategického plánu v oblasti genderové rovnosti. Dostupné z http://www.msmt.cz/ministerstvo/rovne-prilezitosti
  5. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2002). Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Dostupné z http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf Archivováno 21. 10. 2014 na Wayback Machine.
  6. Gender Studies, o.p.s. (2008). Genderovou optikou: zaměřeno na český vzdělávací systém. Dostupné z http://www.genderstudies.cz/download/vzdelavani.pdf
  7. a b Jarkovská, Lucie & Lišková, Kateřina. (2008). Sociologický časopis. Genderové aspekty českého školství. Vol. 44, No. 4, str. 683–701. Dostupné z http://sreview.soc.cas.cz/uploads/02c86f73cf4e2848979710541c3a7261a8b6847d_513_2008-4JarkovskaLiskova.pdf
  8. a b Český statistický úřad (n.d.) Zaostřeno na ženy a muže 2012. [17. 1. 2013]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/1413-12-r_2012-14

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]