Gemini 5

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gemini 5
Znak
Gemini5insignia.png
Údaje o lodi
Typ pilotovaná kosmická loď
COSPAR 1965-068A
Katalogové číslo 1516
Výrobce McDonnell, USA
Provozovatel NASA
Hmotnost 3605 kg
Údaje o letu
Členů posádky 2
Datum startu 21. srpna 1965 13:59:59 UTC
Kosmodrom Cape Canaveral Air Force Station, Florida, USA
Vzletová rampa LC-19
Nosná raketa Titan 2 GLV
Datum přistání 29. srpna 1965 12:55:13 UTC
Místo přistání Atlantský oceán (29,73° s.š., 69,75° z.d.), USS Lake Champlain


Parametry dráhy
typ dráhy LEO
Epocha 65-08-24.5
Apogeum 303 km
Perigeum 197 km
Sklon dráhy 32,61°
Doba oběhu 89,38 minut
Fotografie posádky
Zleva: Conrad, Cooper
Zleva: Conrad, Cooper
Navigace
Předcházející Následující
Gemini 4 Gemini 7

Gemini 5 byl třetí pilotovaný kosmický let v rámci amerického programu Gemini. Uskutečnil se ve dnech 21.29. srpna 1965. Měl sériové označení GLV-5 12560, byl 15. kosmickou lodí s posádkou vyslanou do vesmíru, podle COSPAR byl katalogizován jako 1965-068A.[1]

Posádka[editovat | editovat zdroj]

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka[editovat | editovat zdroj]

Průběh letu Gemini 5[editovat | editovat zdroj]

Astronaut Gordon Cooper po přistání Gemini 5 byl vytažen na palubu vrtulníku

Start proběhl 21. srpna 1965 z mysu Canaveral na Floridě. Nosná raketa Titan 2 GLV vynesla na oběžnou dráhu kolem Země kosmickou loď Gemini 5 s velícím pilotem Gordonem Cooperem a pilotem Charlesem Conradem.

Po dosažení oběžné dráhy vyzkoušeli astronauti ovládání lodi, pomocí pomocného raketového motoru zvýšili rychlost letu. Při druhém obletu vypustili subsatelit REP o hmotnosti 34 kg, ke kterému se měli později přiblížit. Jako zdroj elektrické energie využívala loď Gemini 5 pevné palivové články, které se však ukázaly jako nepříliš spolehlivé. Tlak kyslíku se v palivových článcích snížil ze 60 atmosfér na 5 a řídící středisko letu uvažovalo o předčasném ukončení letu. Později se tlak stabilizoval a mírně se zvýšil, takže let pokračoval, astronauti však museli vystačit ze sníženou dodávkou elektrického proudu (z plánovaných 25 A na 10 A).[2]

Posádka se nedokázala s lodí přiblížit k satelitu REP, který se příliš vzdálil. Manévrování, které mělo ověřit navigační systém pro budoucí spojení dvou lodí na oběžné dráze, vyzkoušeli přiblížením se k fiktivní lodi „Phantom Agena“, jejíž dráhu určil počítač. Zbytek letu strávili astronauti fotografováním pro ministerstvo obrany, fotili starty raket Titan 2 a Minuteman a předem připravené obrazce v Austrálii a v Texasu, aby se ověřily rozlišovací schopnosti družicových snímků. Zabývali se i astronomickým pozorováním, pomocí spektrografu zkoumali mraky, pro mexickou vládu fotografovali odlehlé horské oblasti Mexika. Podařilo se jim navázat rádiové spojení s podmořskou stanicí Sealab 2, která byla v hloubce 64 m pod hladinou Tichého oceánu.[2]

Při 120. obletu byla oddělena servisní část kosmické lodi a byly zapáleny brzdící motory. Přistáli na hladině Atlantiku 440 km jihozápadně od Bermud, odkud byli vyloveni letadlovou lodí USS Lake Champlain.[3]

Astronauti obletěli 120 krát Zemi, nalétali 5 milionů kilometrů a tím překonali tehdy platný rekord sovětského Vostoku 5.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 332.  
  2. a b JŮN, Jan; KOUBSKÝ, Pavel; VÍTEK, Antonín. GEMINI 5 v L + K č. 21/1965 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2001-4-28, [cit. 2011-04-25]. Dostupné online.  
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Charles Conrad, s. 292.