Gacko
Gacko | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°10′ s. š., 18°32′ v. d. |
Nadmořská výška | 940 m n. m. |
Stát | Bosna a Hercegovina |
Gacko | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 735,9 km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 89240 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gacko (v srbské cyrilici Гацко) je město v jižní části Bosny a Hercegoviny. Geograficky se nachází v Hercegovině, u hranice s Černou Horou. Administrativně je součástí Republiky srbské. Je rovněž i sídlem vlastní opštiny. V roce 2013 mělo 5784 obyvatel.
Město se nachází severně od úrodného Gacského polje. V jeho severovýchodním cípu se nachází povrchový uhelný důl a tepelná elektrárna. Ta zaměstnává okolo poloviny obyvatel města.[1]
V blízkosti města se nacházejí ruiny středověkého hradu Ključ. V samotném městě se nachází tři památkově chráněné mešity a kostel sv. Nikoly.
Historie
Oblast dnešního města byla osídlena již dávno v minulosti. Místní krasové pole neslo v dobách Římské říše název Melkumane a odehrávaly se zde střety mezi Ilyry a Římany v letech 33-35 př. n. l. Římané svá osídlení zbudovali v místech nedalekých vesnic Gračanica a Kazanci. Samotné město Gacko je poprvé zmíněno v Letopisu popa Dukljanina z roku 1150. Zdroje původem z republiky Dubrovník zmiňují Gacko poprvé k roku 1278. Město bylo součástí nejprve středověkého srbského státu, později Bosenského království a v roce 1465 se stalo součástí Osmanské říše.
Nespokojenost místního obyvatelstva s tureckou nadvládou se projevila v druhé polovině 19. století, kdy zde vypuklo povstání. Později se místní připojili k Hercegovskému povstání v roce 1875, i v roce 1882.
Od roku 1878 Rakousko-Uherska, od roku 1918 Jugoslávie. Za druhé světové války bojovalo na různých stranách z Gacka okolo 1500 lidí, okolo čtyř set v bojích padlo. Součástí moderní Bosny a Hercegoviny je od roku 1992, kdy bývalá republika SFRJ vyhlásila nezávislost.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gacko na bosenské Wikipedii.