Fytoftorová kořenová hniloba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pinus echinata která odumřela následkem napadení Phytophthora cinnamomi

Fytoftorová kořenová hniloba nebo fytoftorové vadnutí (např. fytoftorové vadnutí rododendronů) je houbová choroba rostlin způsobená houbami rodu plíseň Phytophthora, často jde o druhy Phytophthora cinnamomi, Phytophthora parasitica. Jde o houby napadající obvykle široký rozsah hostitelů. Některé druhy houby jsou více obvyklé u některých hostitelů, například pěnišník bývá často napadán druhem Phytophthora cactorum, nicméně stejný druh houby napadá i mnoho dalších rostlin. Fytoftorová kořenová hniloba je vždy letální, napadené rostliny je třeba vykopat a spálit. Hlavní příčinou choroby je obvykle dlouhodobé oslabení rostliny, vodní stres, přemokření, nedostatek živin, nadbytek dusíku a podobně.[L 1]

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

1PHYTG

Phytophthora cactorum

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle biolib.cz je pro rod plíseň více názvů (Seznam podle biolib.cz[1] ) například Phytophthora nebo Blepharospora.

Bičíkatá zoospora.

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Dvouděložné rostliny, jehličnany jen ojediněle .[L 1]

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

  • Borka - z kmene vytéká hnědá tekutina. Pod borkou vznikají hnědé až červenohnědé jazykovité nekrózy ohraničené od zdravé borky. Kůra na spodní části infikovaných rostlin u zimostrázu umírá a lze ji snadno oddělit od dřeva.
  • List - listy celé koruny žloutnou, předčasně opadávají. Nejdříve vadnou mladé listy. Napadené rostliny lze nejsnáze identifikovat ráno, kdy mají svěšené listy a to i v případě, že mají dostatek vody v pěstebním substrátu. Listy mají zvláštní popelavě žlutozelený odstín u napadených jedinců. Vzácně se na listech rododendronů vyskytují i nepravidelné olivově zelené skvrny, které později zhnědnou a jejich okraje jsou červené. Listy napadených pěnišníků se stáčejí do ruličky jako v případech, když rostliny trpí suchem. [2] U zimostrázu dochází k změnám zbarvení listoví. Listy jsou nejdříve světle zelené, pak žloutnou, bronzovatí, nebo získávají slámovou barvu. Okraje se stáčí. Příznaky se mohou objevit pouze na několik málo výhonech, nebo na celé rostlině, v závislosti na rozsahu infekce kořenů.
  • Letorosty - větve odumírají, v konečné fázi hyne celá koruna.[L 1]
  • Kořen - infikované kořeny pěnišníku jsou křehké a mají rezavěhnědou barvu. Často lze u silně napadených jedinců pozorovat, že odumírání primárního kořene resp. kořenové soustavy, je doprovázeno tvorbou hustého adventivního kořenového vlášení v oblasti kořenového krčku. Tento svým způsobem „obranný“ proces může být velmi rychlý a u některých odrůd nastává během několika málo dnů. Při zběžném pohledu se může zdát, že je kořenový systém v pořádku, ale opak je pravdou.

Kořenový krček - charakteristickým anatomickým znakem již probíhající infekce u pěnišníků je hnědé zbarvení lýka v místě kořenového krčku. Tento příznak lze poměrně snadno zjistit odloupnutím borky nehtem nebo nožem. Silně napadené rostliny mají zahnědlé i vrstvy dřeva pod kambiem. [2]

  • Růst - špatný nebo žádný růst

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Záměna je možná s jiným poškozením se stejnými příznaky.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Jedna z nejvážnějších chorob, končí úhynem.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Houby rodu Phytophthora se mohou množit sexuálně nebo asexuálně. V mnoha druhů, nebyly nikdy pozorovány sexuální struktury, nebo byly pozorovány pouze v laboratorních podmínkách. Asexuální (mitotické) spory typu chlamydospor a sporangia produkují zoospory. Chlamydospory jsou obvykle kulovité a pigmentované, a můžou mít zesílenou buněčnou stěnu. Sporangia mohou být uchovávány v hyfech, nebo se šíří snadno větrem nebo vodou. Zoospory produkované sporangiem mají dva bičíky, jenž slouží k pohybu k hostitelské rostlině.

Teplotní optimum pro šíření zoospor se pohybuje v rozmezí 23 - 28 °C. Patogen je odolný k výkyvům prostředí a vydrží i průměrné mrazy. Patogen prospívá zejména v trvale vlhkých substrátech, např. v kontejnerech dlouhodobě stojících v zálivkové vodě. Přemokření napomáhá šíření. Patogen se dobře šíří vodou. [2]

Šíření[editovat | editovat zdroj]

Infekce je vyvolána bičíkatými zoosporami, které se v půdním roztoku aktivně pohybují a dostávají se do kořenového vlášení. Hyfy prorůstají ke kmeni a v konečné fázi odumírá celá rostlina. Do okrasných školek se tyto houby dostávají především prostřednictvím infikovaného rostlinného materiálu (např. řízky určenými k množení), ale i díky kontaminovanému substrátu.

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Napadené rostliny je třeba odstranit a spálit. Je třeba rovněž vyměnit velký obsah zeminy.

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Pro výskyt choroby jsou nepříznivé nižší hodnoty pH (3,5 - 4,5), což lze u rododendronů dobře využít, neboť tato úroveň kyselosti substrátu odpovídá jejich přirozeným stanovištním nárokům. Vyšší pH, vyhnojení substrátu a rostlin dusíkem naopak šíření choroby podporuje. Je třeba zabránit přemokření substrátu. To způsobuje fytoftórovou kořenovou hnilobu u zimostrázu .

Chemická ochrana[editovat | editovat zdroj]

K pravidelnému měsíčnímu avšak pouze preventivnímu chemickému ošetření lze použít fungicidy.[2]

  • Subdue
  • Truban
  • Banrot
  • Alliete

Lze doporučit postřik nebo zálivku v měsíčních intervalech a to střídavě Aliette 80WP, Acrobat MZ, Discus, Ridomil MZ 72WP, Sandofan M8 a Tattoo.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [cit. 2013-04-25]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e HOLUB, Jan. Jan [online]. Profi Press s.r.o., [cit. 2013-04-25]. "Vadnutí azalek a rododendronů způsobené houbami rodu Phytophthora". Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.] : Biocont Laboratory, 2005.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]