Fykobiliny

Fykobiliny jsou fotosyntetická barviva sloužící jako přenašeči světelné energie ke chlorofylu a. Vyskytují se zejména u zástupců sinic, skrytěnek, rozsivek, hnědých řas, ruduch a krásnooček. Fykobiliny tvoří na povrchu thylakoidů jisté anténové struktury nazývané fykobilizomy. Do této skupiny fotosyntetických pigmentů patří:

Fykocyanin (modrý)
Fykoerythrin (červený)
Allofykocyanin (modrý a spíše vzácnější^[1])

Vlastnosti

Fykobiliny jsou obecně barviva podobná svou stavbou žlučovým barvivům vznikajícím u živočichů rozkladem hemu. Mají totiž také tetrapyrolovou strukturu, ta je ale lineární. Na rozdíl od např. hemoglobinu, krevního barviva obratlovců, na tomto tetrapyrolovém cyklu není přítomen žádný atom kovu; tvoří však komplexy s proteiny,^[1] které se tedy označují jako fykobiliproteiny.

Reference

↑ ^a ^b NOVÁČEK, František. Fytochemické základy botaniky. Olomouc: Fontána ISBN 978-80-7336-457-1.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[novacek-1] NOVÁČEK, František. Fytochemické základy botaniky. Olomouc: Fontána ISBN 978-80-7336-457-1.

[1]