Fykobiliny
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fykobilizom obsahuje přídatné fotosyntetické pigmenty: na obrázku světle modře allofykocyanin, tmavě modře fykocyanin a červeně fykoerytrin. Tyto pigmenty se uplatňují mimo jiné při jevu zvaném chromatická adaptace
Fykobiliny jsou fotosyntetická barviva sloužící jako přenašeči světelné energie ke chlorofylu a. Vyskytují se zejména u zástupců sinic, skrytěnek, rozsivek, hnědých řas, ruduch a krásnooček. Fykobiliny tvoří na povrchu tylakoidů jisté anténové struktury, tzv. fykobilizomy. Do této skupiny fotosyntetických pigmentů patří:
- Fykocyanin (modrý)
- Fykoerythrin (červený)
- Allofykocyanin (modrý a spíše vzácnější[1])
Vlastnosti [editovat]
Fykobiliny jsou obecně barviva podobná svou stavbou žlučovým barvivům vznikajícím u živočichů rozkladem hemu. Mají totiž také tetrapyrolovou strukturu, ta je ale lineární. Na rozdíl od např. hemoglobinu, krevního barviva obratlovců, na tomto tetrapyrolovém cyklu není přítomen žádný atom kovu; tvoří však komplexy s proteiny,[1] které se tedy označují jako fykobiliproteiny.
Reference [editovat]
- ↑ a b NOVÁČEK, František. Fytochemické základy botaniky. Olomouc : Fontána. ISBN 978-80-7336-457-1.