Fully Integrated Robotised Engine

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

FIRE- Fully Integrated Robotised Engine je řada motorů, kterou vyrábí italský Fiat v plně robotizované výrobně motorů. První použití těchto spolehlivých motorů FIRE bylo u vozu Fiat Uno ve druhé polovině 80. let dvacátého století.

Seznam motorů

  • 769cm3 8V 1986-1992
  • 999cm3 8V 1983-1992
  • 999cm3 8V SPI 1993-2003
  • 999cm3 16V SMPI (pouze v Brazílii)
  • 1108cm3 8V 1983-1993
  • 1108cm3 8V SPI 1993-2000
  • 1108cm3 8V MPI 2000-
  • 1242cm3 8V SPI 1993-1999
  • 1242cm3 8V MPI 1993-
  • 1242cm3 16V SMPI 1998-
  • 1368cm3 8V SMPI 2005-
  • 1368cm3 16V 2003-


Mezi FIRE motory lze teoreticky zařadit také motory T-Jet, které vycházejí ze stejné konstrukce, jde tedy v podstatě o přeplňované 1368cm3 16V, které se poprvé objevilo ve Fiatu Bravo mk2 s výkony 120 a 150 koní. Později se dostaly také do vozů Fiat Grande Punto, Abarth Grande Punto, 500, Abarth 500 nebo Linea.

Výhody

  • malé množství komponentů (tj. jednoduchost konstrukce)
  • vysoká spolehlivost, především 8V verzí
  • nízká spotřeba
  • široká možnost záměny dílů mezi různými verzemi motorů
  • u 8V verze se nemůže potkat píst s ventily ani při přetržení nebo poskočení rozvodového řemene

Nevýhody

  • únik oleje zpod víka ventilů u 8V verzí do roku cca 2003
  • únik oleje z gufera vačkového hřídele (ze strany rozvodů i ze strany cívek nebo náhonu rozdělovače - podle druhu vstřikování)
  • rychle korodující olejové vany u všech verzí od roku 1993
  • použití hydroštelů u 16V verzí
  • špatné držení provozní teploty při velkých mrazech (pod cca -20°C) a velmi rychlé chladnutí (po 5-10 minutách je motor studený), které je způsobemo jednoduchostí jeho konstrukce (poměrně tenké stěny, které nedurží teplo).

Použití ve vozech

Alfa Romeo

Autobianci

Dodge

Fiat

Ford

Lancia

Tata