Friedrich von Toggenburg

Friedrich von Toggenburg
Friedrich von Toggenburg
26. ministr vnitra Předlitavska
	Ve funkci:; 23. června 1917 – 11. června 1918
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Ernst Seidler
Předchůdce	Erasmus von Handel
Nástupce	Edmund von Gayer
Místodržitel v Tyrolsku
	Ve funkci:; 7. dubna 1913 – 23. června 1917
Předchůdce	Markus von Spiegelfeld
Nástupce	Rudolf von Meran
Narození	12. července 1866 ; Bolzano; Rakouské císařství
Úmrtí	8. března 1956 ; Bolzano; Itálie
Rodiče	Georg von Toggenburg a Maria Ludwig Sarnthein
Profese	politik
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Friedrich von Toggenburg (12. července 1866 Bolzano – 8. března 1956 Bolzano) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1917–1918 ministr vnitra Předlitavska.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze staré švýcarské rodiny, byl synem Georga von Toggenburg (1810–1888), rakouského ministra obchodu a místodržitele v Benátkách. Gymnázium absolvoval v rodném Bolzanu, poté vystudoval práva. Po krátké službě v armádě nastoupil ke státním úřadům, začínal v roce 1890 u místodržitelství v Innsbrucku, později zastával funkce okresního hejtmana v několika městech v Tyrolsku. V roce 1909 odešel dočasně do výslužby a věnoval se správě rodového majetku. V letech 1913–1917 působil jako místodržitel v Tyrolsku.^[1]^[2] Za první světové války byla civilní správa Tyrol podřízena vojenskému velení generálplukovníka Viktora Dankla. Ve vládě Ernsta Seidlera se stal ministrem vnitra. Funkci zastával od 23. června 1917 do 11. června 1918.^[3] Po rozpadu monarchie zůstal aktivní v politice jižního Tyrolska a v letech 1921–1925 byl poslancem italského parlamentu.

Vzhledem ke starobylé historii rodu Toggenburgů a zásluhám otce získal v roce 1892 titul hraběte, téhož roku byl jmenován c. k. komořím. Při jmenování do funkce tyrolského místodržitele získal titul c. k. tajného rady (1913) a v roce 1916 obdržel za zásluhy Řád Františka Josefa.^[4]

Během svého krátkého působení v Praze se v roce 1897 v Telnici v severních Čechách oženil s hraběnkou Leopoldinou Ledebour-Wicheln (1878–1953). Leopoldina se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Mimo jiné byla neteří dlouholetého českého místodržitele knížete Františka Thun-Hohensteina a od tohoto příbuzenského vztahu si česká politická reprezentace slibovala Toggenburgův vstřícný přístup v době jeho působení ve funkci ministra vnitra. Z manželství se narodilo osm dětí.^[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Představitelé státní správy Tyrolska na webu worldstatesmen dostupné online
↑ Zwischen russischer Revolution und erster Republik- die Tiroler... [online]. books.google.cz [cit. 2013-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 592.
↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 166, 345, 350 dostupné online
↑ Rodina Toggenburgů in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1920; Gotha, 1920; s. 997–998 dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Životopis Friedricha von Toggenburg Archivováno 23. 11. 2016 na Wayback Machine.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Představitelé státní správy Tyrolska na webu worldstatesmen dostupné online

[2] Zwischen russischer Revolution und erster Republik- die Tiroler... [online]. books.google.cz [cit. 2013-03-14]. Dostupné online. (anglicky)

[3] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 592.

[4] Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 166, 345, 350 dostupné online

[5] Rodina Toggenburgů in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1920; Gotha, 1920; s. 997–998 dostupné online

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Vláda Ernsta Seidlera (1917–1918)

Předseda vlády Předlitavska	Ernst Seidler (23. června 1917 – 25. července 1918)

Ministři Předlitavska	Friedrich von Toggenburg (vnitro) •→ Edmund von Gayer (vnitro) • Ferdinand von Wimmer (finance; správce) • Ludwik Ćwikliński (kult a vyučování) • Hugo von Schauer (spravedlnost; správce) • Viktor Mataja (obchod) •→ Friedrich von Wieser (obchod) • Moritz von Ertl (zemědělství; správce) •→ Ernst Emanuel von Silva-Tarouca (zemědělství) • Karl von Czapp (zeměbrana) • Karl von Banhans (železnice) • Emil von Homann (veřejné práce) • Viktor Mataja (bez portfeje) •→ Viktor Mataja (sociální péče) • Ivan Horbaczewski (zdravotnictví; provizorní vedení) • Juliusz Twardowski (haličské záležitosti) • Ivan Žolger (bez portfeje)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Otakar Czernin (zahraniční věci) •→ István Burián (zahraniční věci) • Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten (válka) • István Burián (finance)

Ministři vnitra Předlitavska

1. Eduard Taaffe (1867) • 2. Karl Giskra (1867–1870) • 3. Eduard Taaffe (1870–1871) • 4. Karl Hohenwart (1871) • 5. August von Wehli (1871) • 6. Josef Lasser (1871–1878) • 7. Adolf z Auerspergu (1878–1879) • 8. Eduard Taaffe (1879–1893) • 9. Olivier de Bacquehem (1893–1895) • 10. Erich von Kielmansegg (1895) • 11. Kazimír Badeni (1895–1897) • 12. Paul Gautsch (1897–1898) • 13. František z Thun-Hohensteinu (1898–1899) • 14. Ernest von Koerber (1899) • 15. Josef Stummer (1899–1900) • 16. Ernest von Koerber (1900–1904) • 17. Artur Bylandt-Rheidt (1905–1906) • 18. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1906) • 19. Richard von Bienerth (1906–1908) • 20. Guido von Haerdtl (1908–1911) • 21. Max Wickenburg (1911) • 22. Karl Heinold (1911–1915) • 23. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1915–1916) • 24. Erwin von Schwartzenau (1916) • 25. Erasmus von Handel (1916–1917) • 26. Friedrich von Toggenburg (1917–1918) • 27. Edmund von Gayer (1918)

kurzivou – pověřeni správou úřadu