Friedrich Schelling
| Friedrich Schelling | |
|---|---|
 Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling (cca 1835) | |
| Rodné jméno | Friedrich Wilhelm Joseph Schelling |
| Narození | 27. ledna 1775 Leonberg |
| Úmrtí | 20. srpna 1854 (ve věku 79 let) Bad Ragaz |
| Alma mater | Univerzita Tübingen Lipská univerzita Tübinger Stift |
| Povolání | filozof, vysokoškolský učitel a spisovatel |
| Zaměstnavatelé | Mnichovská univerzita Humboldtova univerzita Univerzita Jena Juliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku Erlangensko-norimberská univerzita |
| Ocenění | Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Choť | Caroline Schellingová (1803–1809) Pauline Gotter |
| Děti | Clara Waitz Hermann von Schelling Julie von Eichhorn |
| Funkce | profesor |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling (27. ledna 1775 Leonberg, Švábsko – 20. srpna 1854 Ragaz) byl německý filozof, představitel idealismu.
Život a dílo
Na tübingenském učilišti, do kterého nastoupil již v patnácti letech, uzavřel přátelství se svými krajany Hölderinem a Hegelem.
Schelling byl zprvu silně ovlivněn Fichtem (zejména jeho dílem Základy vědosloví) a Spinozou. V díle „Ideje k filozofii přírody“ (1797) a ve spise „O světové duši“ (1798), se Schelling snažil uvést svoje rychle nabyté poznatky z chemie, z nauky o elektřině, z biologie a medicíny v přírodněfilozofický systém. Tyto spisy vzbudily Goethovu pozornost a vynesly třiadvacetiletému autorovi mimořádnou profesuru na univerzitě v Jeně.
V Jeně vznikl „První náčrt systému přírodní filozofie“ (1798/9) a „Systém transcendentálního idealismu“ (1800), později i nedokončené „Výklad mého filozofického systému v celku“ (1801) a „Přednášky o metodě akademického studia“ (1802).
Od roku 1803 Schelling přednášel ve Würzburgu, poté v Erlangenu, zde vytvořil dílo mystickonáboženské orientace „Filozofická bádání o podstatě lidské svobody“ (1809) a fragment „Věky světa“ (1813) nakonec vyučoval v Mnichově (od roku 1827). Jeho posledním vydaným dílem se zdá být „Filozofie mytologie a zjevení“.
Filozofie identity
Schellingův systém, jak jej přednášel v Jeně, nese jméno filozofie identity. Lze ho chápat jako spojovací článek mezi Fichtem a Hegelem.
- Nikoli příroda je výtvorem ducha, ale duch je výtvorem přírody.
- Úkolem filozofie je vyložit vědění, tj. shodu SUBJEKTU s OBJEKTEM. Duch (Já) je v přírodě možný jenom proto, že příroda je původně duch, duch našeho ducha; jen proto, že příroda a duch, reálný a ideální moment jsou ve své hloubce totéž (identické). Duchu a vůbec všemu životu lze porozumět z přírody pouze tehdy, nepokládáme-li přírodu za cosi mrtvého (…) nýbrž vidíme-li ji (přírodu) jako jednotný celek, jehož nejhlubší podstatou je živoucí prasíla.
České překlady
- Výbor z díla. Překlad Milan Sobotka a Jindřich Zelený. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1977. 315 s. cnb000156298.
- Výbor z díla: rané spisy. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1990. 312 s. Filozofické dědictví. ISBN 80-205-0132-0.
- Filosofická zkoumání bytnosti lidské svobody a s tím souvisejících předmětů. Překlad Miroslav Petříček. Praha: Filozofický ústav ČSAV, 1992. 130 s. 1. ISBN 80-7007-031-5.
- Věky světa. Kniha první, Minulost. Verze I. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2002. 100 s. ISBN 80-7298-047-5.
- Drobné spisy a fragmenty. Překlad Petr Babka. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004. 109 s. ISBN 80-7021-689-1.
- Filosofické zkoumání svobody. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7298-415-2.
- Systém transcendentálního idealismu. Překlad Jindřich Karásek a Jan Patočka. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2014. 271 s. ISBN 978-80-7298-430-5.
Fotogalerie
-
Pamětní deska na jeho domu v Erlangenu (Friedrichstraße 28) -
Friedrich Wilhelm Schelling (cca 1800) -
Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling (cca 1848) -
Dílo 'Einleitung zu seinem Entwurf eines Systems der Naturphilosophie' (1799)
Odkazy
Literatura
- ČECHÁK, Vladimír, SUS, Jaroslav a SOBOTKA, Milan. Co víte o novověké filozofii. 1. vyd. Praha: Horizont, 1984. 323 s. cnb000021250. [Stať „F. W. J. Schelling" je na str. 236–248; autor Milan Sobotka.]
- DEHNEL, Piotr. Przyroda i historia : studium wczesnej filozofii F. W. J. Schellinga. Wrocław : Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego, 1992. – 115 s. : bibliografie, errata. – (Filozofia ; 7.) (Acta Universitatis Wratislaviensis ; No. 1410) ISBN 83-229-0828-8
- MAJOR, Ladislav a SOBOTKA, Milan. Dějiny filozofie III., Kapitoly z dějin poklasické buržoazní filozofie 19. a počátku 20. století. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 203 s. cnb000067644. [Kapitola „Schellingova pozdní pozitivní filosofie" je na str. 10–21.]
- Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 22. díl. V Praze: J. Otto, 1904. 1002 s. cnb000277218. S. 963–964. Dostupné online
- SOBOTKA, Milan, ed. K otázkám Schellingovy filozofie. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1975. 139 s. cnb001649733.
- SOBOTKA, Milan. Schelling a Hegel: studie k světonázorovému a metodologickému vývoji v německé klasické filozofii. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, ©1987. 140 s. cnb000033954.
- SOBOTKA, Milan, ZNOJ, Milan a MOURAL, Josef. Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela. 1. vyd. Praha: Filozofický ústav AV ČR, 1993. 269 s. ISBN 80-7007-030-7. [Kapitola „Raný Schelling" je na str. 193–217.]
- WEISCHEDEL, Wilhelm. Zadní schodiště filosofie. Překlad Jiří Horák. Ve Votobii vyd. 2. Olomouc: Votobia, 1995. 279 s. ISBN 80-7198-015-3. [Stať „Schelling neboli zamilovanost do absolutního" je na str. 170–177.]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Schelling na Wikimedia Commons 
Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Schelling, Friedrich Wilhelm Joseph von ve Wikizdrojích (anglicky)- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Schelling
