Friedrich Ludwig Jahn

Friedrich Ludwig Jahn

Friedrich Ludwig Jahn (11. srpna 1778, Lanz – 15. října 1852, Freyburg) byl německý (pruský) pedagog a vlastenec. Je známý pod přezdívkou Turnvater Jahn, což v překladu znamená "otec gymnastiky" Jahn.

Život

Jahn se narodil ve městě Lanz v německé spolkové zemi Braniborsko. Mezi lety 1796 a 1802 vystudoval teologii a filologii na univerzitě v Halle. Po bitvě u Jeny a Auerstedtu v roce 1806 se připojil k pruské armádě. V roce 1809 odešel do Berlína, kde se stal učitelem v klášterním gymnáziu a v plamannské škole. Když přemítal o tom, jak Napoleon ponižuje jeho rodný kraj, napadlo ho, že by mohl vrátit svým krajanům ducha prostřednictvím fyzické a morální síly gymnastiky. První Turnplatz, neboli tělocvičnu pod širým nebem, otevřel Jahn v Berlíně roku 1811, a Turnverein (gymnastický spolek) se rychle rozšiřoval. Mladí cvičenci byli učeni tomu, aby na sebe pohlíželi jako na členy stejného spolku, který se snažil o zrovnoprávnění jejich vlasti. Tento vlastenecký duch byl dále posilován také v Jahnových spisech. V roce 1813 se Jahn podílel na vytvoření slavných Lützowových svobodných jednotek, skupině dobrovolníků v pruské armádě, která bojovala proti Napoleonovi. Jahn velel praporu sborů, ačkoli byl v téže době často zaměstnaný tajnou činností týkající se bezpečnosti. Po válce se Jahn vrátil do Berlína, kde byl jmenován státním učitelem gymnastiky, a hrál roli ve vytvoření studentských vlasteneckých spolků, neboli Burschenschaften, ve městě Jena. Jahn byl člověk drsný, výstřední a otevřený. Tato jeho povaha ho často přiváděla do konfliktů se zákonem. Jeden z těchto konfliktů měl za následek Jahnovo zatčení, a uzavření jeho berlínské tělocvičny. Do roku 1824 byl držen v mírném vězení v pevnosti Kolberg. Poté byl propuštěn, ale dostal příkaz držet se několik kilometrů od Berlína. Proto se přestěhoval do města Freyburg na řece Unstruta, kde žil až do své smrti v roce 1852, s výjimkou krátké doby v roce 1828, kdy byl převezen do města Kölleda, kde měl čelit obvinění z pobuřování.

V roce 1840 byl Jahn pruskou vládou vyznamenán železným křížem za svou statečnost v boji proti Napoleonovi. Na jaře roku 1848 byl zvolen oblastí Naumburg do německého národního parlamentu. Jahn zemřel ve Freyburgu, kde byl v jeho památku v roce 1859 vztyčen památník. Monumenty připomínající jeho práci a odhodlání stojí na mnoha místech bývalého Pruska, i na území současné České republiky (například město Aš či vesnice Lindava u Cvikova).

Psaná díla

Mezi jeho díla patří:

• Bereicherung des hochdeutschen Sprachschatzes (Lipsko, 1806),
• Deutsches Volksthum (Lübeck, 1810),
• Runenblätter (Frankfurt, 1814),
• Die Deutsche Turnkunst (Berlín, 1816)
• Neue Runenblätter (Naumburg, 1828),
• Merke zum deutschen Volksthum (Hildburghausen, 1833),
• Selbstvertheidigung (sebe obhajoba) (Lipsko, 1863).

Jeho díla byla zkompletována v Hofu, v letech 1884-1887.

Čtyři F

Gymnastický kříž složený ze čtyřech písmen F.

Na počátku 19. století Jahn zpopularizoval heslo "Frisch, Fromm, Fröhlich, Frei" (vytrvalý, zbožný, veselý, svobodný), neboli FFFF, které se poté zformovalo do tzv. gymnastického kříže.

Poznámky

• V tomto článku byly použity překlady textů z článků Friedrich Ludwig Jahn na anglické Wikipedii a Friedrich Ludwig Jahn na německé Wikipedii.