Friedrich Ludwig Jahn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Friedrich Ludwig Jahn

Friedrich Ludwig Jahn (11. srpna 1778, Lanz15. října 1852, Freyburg) byl německý (pruský) pedagog, člen frankfurtského Národního shromáždění a vlastenec. Je známý pod přezdívkou Turnvater Jahn, což v překladu znamená "otec gymnastiky" Jahn.

Byl také iniciátorem německého gymnastického hnutí, které bylo od začátku spojeno s hnutím národním. Profiloval se mimo jiné přípravou mladých lidí v boji proti napoleonské okupaci a za spásu Pruska a Německa. První jeho tělocvičnou byla berlínská Hasenhaide v roce 1811. On a jeho "turneři" zde demonstrovali představy o "německé gymnastice" a jím zavedené prvky jsou ještě dnes součástí tělovýchovného názvosloví. Jahn položil základy nejen pro oblast gymnastiky, ale celému sportovnímu odvětví. Jahnem zavedené Turnen (sportovní nářadí, cviky) jsou podstatou dnešní sportovní gymnastiky. Jím zavedená hrazda a bradla se používají dodnes.

Život[editovat | editovat zdroj]

Milwaukee Turners 1880.jpg
Württembergisches Turnfest Reutlingen 1845.jpg
Bundesarchiv Bild 102-12352, Ältestes Turnpferd.jpg
Notgeld-Lenzen-75-Rück-Jahn.jpg

Jahn se narodil ve městě Lanz v německé spolkové zemi Braniborsko. Mezi lety 1796 a 1802 vystudoval teologii a filologii na univerzitě v Halle. Po bitvě u Jeny a Auerstedtu v roce 1806 se připojil k pruské armádě. V roce 1809 odešel do Berlína, kde se stal učitelem v klášterním gymnáziu a v plamannské škole.

Když přemítal o tom, jak Napoleon ponižuje jeho rodný kraj, napadlo ho, že by mohl vrátit svým krajanům ducha prostřednictvím fyzické a morální síly gymnastiky. První Turnplatz, neboli tělocvičnu pod širým nebem, otevřel Jahn v Berlíně roku 1811, a Turnverein (gymnastický spolek) se rychle rozšiřoval. Mladí cvičenci byli učeni tomu, aby na sebe pohlíželi jako na členy stejného spolku, který se snažil o zrovnoprávnění jejich vlasti. Tento vlastenecký duch byl dále posilován také v Jahnových spisech.

V roce 1813 se Jahn podílel na vytvoření slavných Lützowových svobodných jednotek, skupině dobrovolníků v pruské armádě, která bojovala proti Napoleonovi. Jahn velel praporu sborů, ačkoli byl v téže době často zaměstnaný tajnou činností týkající se bezpečnosti. Po válce se Jahn vrátil do Berlína, kde byl jmenován státním učitelem gymnastiky, a hrál roli ve vytvoření studentských vlasteneckých spolků, neboli Burschenschaften, ve městě Jena.

Jahn byl člověk drsný, výstřední a otevřený. Tato jeho povaha ho často přiváděla do konfliktů se zákonem. Jeden z těchto konfliktů měl za následek Jahnovo zatčení, a uzavření jeho berlínské tělocvičny. Do roku 1824 byl držen v mírném vězení v pevnosti Kolberg. Poté byl propuštěn, ale dostal příkaz držet se několik kilometrů od Berlína. Proto se přestěhoval do města Freyburg na řece Unstruta, kde žil až do své smrti v roce 1852, s výjimkou krátké doby v roce 1828, kdy byl převezen do města Kölleda, kde měl čelit obvinění z pobuřování.

V roce 1840 byl Jahn pruskou vládou vyznamenán železným křížem za svou statečnost v boji proti Napoleonovi. Na jaře roku 1848 byl zvolen oblastí Naumburg do německého národního parlamentu. Jahn zemřel ve Freyburgu, kde byl v jeho památku v roce 1859 vztyčen památník. Monumenty připomínající jeho práci a odhodlání stojí na mnoha místech bývalého Pruska, i na území současné České republiky (například město či vesnice Lindava u Cvikova, případně v Jiříkově v Děčínském okrese, v parku u Moskevské ulice).

Turnerství a nacionalismus[editovat | editovat zdroj]

13. listopadu 1810 založil Jahn v Hasenheide u Berlína společně s 11 přáteli tajný spolek "Deutschen Bund zur Befreiung und Einigung Deutschlands". Z dlouhých procházek, které se svými žáky podnikal, se nakonec vyvinula pravidelná cvičení. Dne 19. června 1811 začal na místě jejich pravidelných schůzek s veřejnou tělovýchovou, tak se stalo Hasenheide první německou tělocvičnou vybavenou gymnastickým nářadím podle GutsMuthse. Zrovna tak se vyvinula tělesná výchova, kterou Jahn nazýval Turnen podle svého vzoru GutsMuthse. Samozřejmě měl na mysli tělovýchovu jako takovou: gymnastická cvičení na nářadí se vyvíjela a byla doplněna hrami, plaváním, šermováním a turistikou.

Ze začátku se jednalo o veselé řádění na sportovišti s nádechem romantického boje proti nepřátelům německého národa. Nepřátele spatřoval Jahn ve Francouzích a v německých knížatech, která podle něj bránila jednotě a svobodě německého národa. Jahn byl proti množství malých knížectví a požadoval velké jednotné Německo (což byl také důvod, proč byl v roce 1819 zatčen a 6 let svého života strávil ve vězení). Svoji pozornost obracel hlavně k mládeži, kterou chtěl na eventuální boj připravit. Turnen vnímal jako vhodnou tělesnou činnost pro každého za využití obranné politiky. Jahn přesunul tělovýchovu k patriotické výchově s přípravou na osvobozeneckou válku. Pro něj byla tělovýchova těsně spjatá s politikou:osvobození Německa od Napoleonské nadvlády, myšlenka velké německé říše pod vedením Pruska a za účasti každého jednotlivce na vítězství a bolesti národa.




Psaná díla[editovat | editovat zdroj]

Mezi jeho díla patří:

  • Bereicherung des hochdeutschen Sprachschatzes (Lipsko, 1806),
  • Deutsches Volksthum (Lübeck, 1810),
  • Runenblätter (Frankfurt, 1814),
  • Die Deutsche Turnkunst (Berlín, 1816)
  • Neue Runenblätter (Naumburg, 1828),
  • Merke zum deutschen Volksthum (Hildburghausen, 1833),
  • Selbstvertheidigung (sebe obhajoba) (Lipsko, 1863).

Jeho díla byla zkompletována v Hofu, v letech 1884-1887.

Čtyři F[editovat | editovat zdroj]

Gymnastický kříž složený ze čtyřech písmen F.
Pritzwalk, Jahn monument.JPG

Turnerské motto má svůj původ v 16. století (Frisch, frey, fröhlich, frumb – Sind der Studenten Reichthumb!) a Jahn ho pozvedl v roce 1816 ve své učebnici tělocviku Die deutsche Turnkunst k morálnímu a mravnímu kodexu Turnerů (Frisch, frei, fröhlich und fromm – ist des Turners Reichtum).

V roce 1843 si Jahn motto nechal na svém domě ve Freyburg, který je nyní jeho muzeem (Friedrich-Ludwig-Jahn-Museum), vepsat do štítu. Frankfurtskému Turngemeinde vysvětlil význam motta následovně:

  • frisch nach dem Rechten und Erreichbaren streben, das Gute thun, das Bessere bedenken, und das Beste wählen

(volně přeloženo - zdravě usilovat o to správné a dosažitelné, činit dobré věci, mít na paměti jen ty správné věci a také si je umět vybrat)

  • frei sich halten von der Leidenschaft Drang, von des Vorurtheils Druck, und des Daseins Ängsten

(volně přeloženo - vyhýbat se činům z vášně a pod tlakem předsudků či z popudu existenčního strachu)

  • fröhlich die Gaben des Lebens genießen, nicht in Trauer vergehn über das Unvermeidliche, nicht in Schmerz erstarren, wenn die Schuldigkeit gethan ist, und den höchsten Muth fassen, sich über das Mißlingen der besten Sache zu erheben

(volně přeloženo - užívat si radostně darů života, neutonout v bolesti z věcí nevyhnutelných, neustrnout v bolesti, pokud se na nás někdo provinil, nepozbýt odvahy a umět se povznést nad selháním konaného dobra)

  • fromm die Pflichten erfüllen, leutseelig und volklich, und zuletzt die letzte, den Heimgang. Dafür werden sie gesegnet sein, mit Gesundheit des Leibes und der Seele, mit Zufriedenheit so alle Reichthümer aufwiegt, mit erquickenden Schlummer nach des Tages Last, und bei des Lebens Müde durch sanftes Entschlafen

(volně přeloženo - zbožně, oduševněle a na základě etnické příslušnosti plnit své povinností, pak teprve jít domů. Za to budete požehnáni tělesným a duševním zdravím, překypovat bohatstvím a usnete osvěžujícím spánkem z dobře vykonané práce)

Z těchto počátečních čtyř F vytvořil rytec z města Darmstadt Heinrich Felsing 1843-1846 turnerský kříž. V roce 1893 si Jahnovo motto socialistický dělnický spolek "Arbeiter-Turnerbund" upravil do podoby volebního sloganu "Frisch – Frei – Stark – Treu" (zdravý, volný, silný a věrný)

Deutscher Turnverband (Rakousko)[editovat | editovat zdroj]

Bundesarchiv Bild 102-06317, Köln, Festzug zum deutschen Turnfest.jpg
Bundesarchiv Bild 102-06313, Köln, Deutsches Turnfest.jpg

První turnerské spolky, založené již v roce 1845 v Salzburg, Bregenz, Dornbirn, Innsbruck a 1848 v Ried a Wien, byly v Rakousku zakazovány a rušeny. Teprve až rok 1860 přinesl v zakládání spolků svobodu. V roce 1869 existovalo v Rakousku 104 turnerských spolků, které se již o rok dříve spojily do Kreisverband der Turnvereine Deutschösterreichs a následně se staly 15. turnerským okresem německého turnerského svazu "Turnkreis der Deutschen Turnerschaft" (15. Turnkreis der Deutschen Turnerschaft). V roce 1889 se svaz z politických důvodů rozpoltil na "Deutsche Turnerbund", předchůdce dnešního Turnerbund. V roce 1893 se oddělil "Deutsche Arbeiter Turn- und Sportbund" známý dnes pod zkratkou ASKÖ, který se stal v roce 1913 součástí strany sociálních demokratů - dnešní strany SPÖ. V roce 1911 se odtrhl německonárodnostní "Verband alldeutscher Turnvereine Arndt" a v tom samém roce se osamostatnilo křestanské turnerské hnutí "Christlich Deutsche Turnerschaft", dnešní Sportunion.

Po první světové válce se turnerské spolky 2. září 1919 opět spojily ve svazu "Deutscher Turnerbund". Po roce 1932 svaz čítal 825 turnerských spolků. Následkem přijmutí tzv. árijských paragrafů nebyli do členské základny připuštěni Židé, později ani příslušníci jiných národností a organizovaná dělnická třída. Rakouská NSDAP byla, co se týče vynalézavosti zakrývání pravých cílů spolků, velmi vynalézavá. Turnerbund byl nejdůležitějším a člensky nejsilnějším předskokanem rakouských nacionalistů. NSDAP postupně také zaujala ve svazu přední pozice. V roce 1933 bylo 64 spolků právě za skrytou nacionalistickou činnost zakázáno, zrovna tak i župní turnerské slavnosti a masová cvičení, ale také jejich znak podobný hákovému kříži - proto se jim také přezdívalo Hakenkreuzler-Turner. Po červencovém puči 1934, kdy došlo k vraždě spolkového kancléře Engelbert Dollfuß se pučisté shromáždili v tělocvičně "Turnerbundhalle v Siebensterngasse" ve Vídni - Neubau, byla mezi nimi spousta turnerů, mimo jiné uniformovaných a vybavených zbraněmi. [1] [2] [3]

V roce 1919 byla založena německá tělovýchovná organizace Deutscher Turnverband také v Československu. Ke schválení stanov došlo až v roce 1920. Organizace sdružovala původně 622 tělovýchovných spolků. [4]

Výtvarné umění[editovat | editovat zdroj]

Caspar David Friedrich - Zwei Männer in Betrachtung des Mondes.jpg
Stamps of Germany (DDR) 1978, MiNr 2341.jpg
5 Mark DDR 1977 - 125. Todestag von Friedrich Ludwig Jahn -.JPG
DPAG 2011 Turnplatz Hasenheide Friedrich Ludwig Jahn.jpg

Malíř Caspar David Friedrich (1774–1840) zobrazuje ve svém díle z roku 1819 Zwei Männer in Betrachtung des Mondes Jahna s pastorem z Neubrandenburg Franzem Christianem Bollem (1776–1818). Jedná se o obraz vytvořený na památku zesnulého Bolla, který je zde stvárněn jako osoba v plášti. Přičemž osoba druhá, sportovnější by měl být Jahn samotný a to na základě historické skutečnosti z mladých Jahnových let, kdy působil v Neubrandenburku jako domácí učitel. [5]

Friedrich-Ludwig-Jahn-Gesellschaft e. V.[editovat | editovat zdroj]

Nadace pro uchování tradic a památky na Friedricha Ludwiga Jahna "Förderverein zur Traditionspflege und Erhaltung der Friedrich-Ludwig-Jahn-Gedenkstätten" založená v roce 1992 se na základě změny stanov v roce 2008 přejmenovala na společnost "Friedrich-Ludwig-Jahn-Gesellschaft" se sídlem ve městě Freyburg. Své zaměření formulovala volněji, zejména aby ustálo zvýšeným nárokům. Cílem společnosti je na podkladě vědeckého průzkumu života, díla a působení zakladatele tělocvičného hnutí v Německu interpretovat Jahnův nejen historický, ale i současný význam, šíření a zachování jeho dědictví. Za tímto účelem společnost udržuje vztahy s německým tělovýchovným svazem "Deutschen Turner-Bund" a regionálními tělovýchovnými sdruženími, s univerzitami, školami, muzei a organizacemi, které pokračují v jeho tradici. Jahn by měl být širokou veřejností vnímám především jako velký Němec. Jeho dílům se věnuje knihovna "Friedrich-Ludwig-Jahn-Bibliothek".

Vyznamenání a pocty[editovat | editovat zdroj]

Jahn se pohyboval během svého života na mnoha místech, ve kterých mu byly často po jeho smrti odhaleny pomníky. Zrovna tak v místě zrodu "turnerského hnutí" v Berlíně Hasenheide byl na jeho počest odhalen 10. 08.1872 pomník. Mnohé ulice německých měst nesou jeho jméno nebo např. v Halle a v Langenhagen místa původních sportovních zařízení. Jeho jménem byla také pokřtěna školní motorová loď GST Námořní akademie "August Lütgens" v Greifswald-Wieck. 31. května 2013 byl Jahn uveden do Síně slávy německého sportu. [6]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k údajným Jahnovým nacionalistickým a antisemitickým názorům jsou kritizována jeho vyznamenání. V několika německých městech existují iniciativy k přejmenování ulic nebo míst podle Jahna či odstranění jeho pomníků. V Berlíně působí iniciativa „Sport ohne Turnväter“ (volně přeloženo Sport bez otců gymnastiky) bojující za přejmenování "Jahnova sportovního parku" v Prenzlauer Berg. Protiargumenty uvádí, že je třeba vidět Jahna jako "dítě doby", který byl poplatný době Pruského císařství a následně byly teprve jeho myšlenky přejaty nacionalismem a politikou NDR. [7]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Friedrich Ludwig Jahn ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Peiffer, Lorenz: Turnerské hnutí v Německu 1918-45, Turnbewegung in Deutschland 1918-1945, 2004
  • Waic, Marek: Češi a Němci ve světě tělovýchovy a sportu, nakladatelství Karolinum, překlad Lenka Machová, 17 odborných studií věnovaných historii českých a německých tělovýchovných a sportovních organizací do roku 1945, 2004
  • Waic, Marek: Německé tělovýchovné a sportovní spolky v českých zemích a Československa, nakladatelství Karolinum, 2008
  • Burian, Michal: Sudetoněmecké nacionalistické tělovýchovné organizace a československý stát v letech 1918-1938, nakladatelství Karolinum, 2013
  • Schulze: Vertheidigungs-Schrift für den Doktor der Philosophie Friederich Ludwig Jahn. Glarus 1823. (Hierin auch die Nennung des Datums seiner Verhaftung, 1819, nicht 1820.)
  • Carl Philipp Euler: Friedrich Ludwig Jahn – sein Leben und Wirken. Krabbe, Stuttgart 1889.
  • Paul Piechowski: Friedrich Ludwig Jahn. Vom Turnvater zum Volkserzieher. Mit einer Porträt-Tafel. Leopold Klotz, Gotha 1926.
  • Heinrich Gerstenberg: Friedrich Ludwig Jahn. In: Mitteldeutsche Lebensbilder. Band 1: Lebensbilder des 19. Jahrhunderts. Magdeburg 1926, S. 54–64.
  • Erwin Mehl: Jahn als Spracherzieher. Zum 200. Geburtstag des Turnvaters (* 11. August 1778 zu Lanz). Verein Muttersprache, Klosterneuburg-Weidling 1978. (Wissenschaftliche Schriftenreihe Muttersprache; Heft 9) (Wiener Sprachblätter; 7).
  • Oliver Ohmann: Turnvater Jahn und die Deutschen Sportfeste. Sutton, Erfurt 2008.
  • Oliver Ohmann: Friedrich Ludwig Jahn. Sutton, Erfurt 2009.
  • Hans-Joachim Bartmuß: 15 Jahre unter Polizeiaufsicht, dennoch aktiv, von seinen Mitbürgern geehrt und geschützt – Friedrich Ludwig Jahn in Freyburg und Kölleda. In: Landesheimatbund Sachsen-Anhalt und Förderverein zur Traditionspflege und Erhaltung der Friedrich-Ludwig-Jahn-Gedenkstätten (Hrsg.): Friedrich Ludwig Jahn und die Gesellschaften der Turner – Wirkungsfelder, Verflechtungen, Gruppenpolitik. Beiträge zur Regional- und Landeskultur Sachsen-Anhalts. Heft 33, Halle 2004, S. 87–110 Friedrich-Ludwig-Jahn-Bibliothek.
  • Günter Jahn: Die Studentenzeit des Unitisten F. L. Jahn und ihre Bedeutung für die Vor- und Frühgeschichte der Burschenschaft 1796–1819. In: Darstellungen und Quellen zur Geschichte der deutschen Einheitsbewegung im 19. und 20. Jahrhundert. Christian Hünemörder, Günter Cerwinka (Hrsg.): 15. Heidelberg 1995, S. 1–129.
  • Hainer Weißpflug: Friedrich Ludwig Jahn – Patriot und Begründer der deutschen Turnbewegung. In: Die Mark Brandenburg, Heft 71, Berlin 2008, ISBN 978-3-910134-15-7.
  • Hans-Joachim Bartmuß, Eberhard Kunze, Josef Ulfkotte (Hrsg.): „Turnvater“ Jahn und sein patriotisches Umfeld. Briefe und Dokumente 1806–1812. 2008.
  • Werner Bergmann: Jahn, Friedrich Ludwig. In: Wolfgang Benz (Hrsg.): Handbuch des Antisemitismus, Band 2/1, Personen A–K. De Gruyter Saur, Berlin 2009, ISBN 978-3-598-24072-0, S. 403–406.
  • Karen Hagemann: Deutschheit, Mannheit, Freiheit. In: Die Zeit, Nr. 42/2004.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ludwig Jedlicka, Rudolf Neck (Hrsg.): Das Juliabkommen von 1936. Vorgeschichte, Hintergründe und Folgen. Protokoll des Symposiums in Wien am 10. und 11. Juni 1976. Verlag für Geschichte und Politik, Wien 1977, ISBN 3-486-44641-X, S. 180.
  2. Rundschreiben des Bundesturnausschusses des DTB vom 25. September 1927
  3. Gerhard Jagschitz: Der Putsch. Die Nationalsozialisten 1934 in Österreich. Verlag Styria, Graz 1976, ISBN 3-222-10884-6, S. 101ff; und Heinrich Drimmel: Vom Kanzlermord zum Anschluss. Österreich 1934–1938. Amalthea, Wien 1987, ISBN 3-85002-241-2, S. 159.
  4. Andreas Luth: Der Deutsche Turnverband in der Ersten Tschechoslowakischen Republik. Vom völkischen Vereinsbetrieb zur volkspolitischen Bewegung. Verlag Oldenbourg, München 2006, ISBN 3-486-58135-X, S. 222.
  5. Dietrich Grünwald: Friedrich Ludwig Jahn und das Turnen in Mecklenburg-Strelitz. In: Neubrandenburger Mosaik, Heimatgeschichtliches Jahrbuch des Regionalmuseums Neubrandenburg, Nr. 17, 1993, S. 15–46
  6. Zeitonline, Sport, 31. Mai 2013 22:58 Uhr :Bogner wurde zudem mit drei weiteren Sportpersönlichkeiten in die Hall of Fame des deutschen Sports aufgenommen, die nunmehr aus 76 Mitgliedern besteht. In den erlesenen Kreis rücken auch der frühere Handball-Weltmeister Joachim Deckarm sowie posthum TV-Legende Harry Valérien und "Turnvater" Friedrich Ludwig Jahn auf.
  7. Diskussion um Friedrich Ludwig Jahn Turnvaters rechte Gedanken