Fridtjof Nansen
| Fridtjof Nansen | |
|---|---|
 Fridtjof Nansen | |
| Rodné jméno | Fridtjof Wedel-Jarlsberg Nansen |
| Narození | 10. října 1861 Store Frøen  Norsko |
| Úmrtí | 13. května 1930 (ve věku 68 let) Lysaker Norsko |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Alma mater | Univerzita v Oslu |
| Povolání | zoolog, polárník, diplomat, profesor, politik, fotograf, rychlobruslař a spisovatel |
| Zaměstnavatelé | Bergenské muzeum Univerzita v Oslu |
| Ocenění | medaile Carla Rittera (1889) medaile Vega (1889) Medaile patrona (1891) Cullumova geografická medaile (1897) medaile Alexandera von Humboldta (1897) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Frisinnede Venstre |
| Nábož. vyznání | ateismus |
| Choť | Eva Nansen (od 1889)[1] |
| Děti | Odd Nansen Irmelin Revold |
| Rodiče | Baldur Fridtjof Nansen[2] a Baronesse Adelaide Johanne Thekla Isidore Wedel Jarlsberg[2] |
| Příbuzní | Alexander Nansen a Sigrid Bølling (sourozenci) Hans Nansen (předek)[3] Hans Leierdahl Nansen (dědeček) Eigil Nansen, Marit Greve a Siri Jemtland (vnoučata) |
| Funkce | ambassador of Norway to the United Kingdom (1906–1908) Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky (1922–1927) čestný prezident (Philarmenian International League) |
| Podpis | .svg){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fridtjof Nansen (10. října 1861, Store Frøen – 13. května 1930, Lysaker) byl norský polárník, vědec a diplomat.
Mládí a studia
Fridtjof Nansen nepocházel z rodiny, která žila v chudých poměrech. Díky tomu se v dětství mohl věnovat svým četným zájmům a pobytu venku. Byl vychováván k disciplíně a k úctě k lidské práci, rodinný život u Nansenů byl ve znamení prostého života.[4]
Fridtjof Nansen měl od raného dětství v oblibě lyžování a delší pobyty v divočině, kde se učil umění přežít. V osmnácti letech získal prvenství a světový rekord v bruslařském závodu na jednu míli. V následujícím roce získal první místo v národní soutěži v běhu na lyžích, tento úspěch pak ještě dvanáctkrát za sebou zopakoval. Díky svým sportovním aktivitám získal fyzickou odolnost a vytrvalost, kterou pak mohl uplatnit na svých expedicích.
Měl rád matematiku a fyziku, ale rozhodl se pro studium zoologie, aby mohl trávit více času v přírodě. Fridtjof Nansen postupně rozšířil svůj zájem i na další vědní obory, např. oceánografii, astronomii a další obory. Od mládí snil o polárních výzkumech a připravoval se na ně především vědeckým studiem a pravidelným tělesným cvičením.
Polárník a vědec
Polární „kariéra“ tohoto muže začala v létě roku 1882, kdy se dal jako jedenadvacetiletý najmout na velrybářskou loď, lovící mezi Špicberky a Grónskem, aby se seznámil s tamními ledovými podmínkami. O něco později ho zaujal Nordenskjöldův pokus projít napříč Grónskem a usmyslil si, že sám zdolá nekonečnou pustinu ledového příkrovu ostrova na lyžích. Přestože ho mnozí znalci varovali před dobrodružným podnikem, získal nakonec finanční prostředky z Dánska a Norska a pečlivě výpravu naplánoval a zajistil.
V květnu 1888 vyrazil spolu s dalšími třemi Nory (jedním byl Otto Sverdrup) a dvěma Laponci z východního pobřeží a během 40 dní zdolali na 650 km k západnímu pobřeží podél 64. rovnoběžky. Čelili sněhovým bouřím a celé týdny vlekli nákladní sáně při teplotě až −50 °C přes terén, dosahující někde i výše 2700 metrů. Museli přezimovat mezi Eskymáky a do vlasti se vrátili teprve v roce 1889.
Nansen přivezl výsledky četných meteorologických měření a oproti dosavadním názorům prokázal, že celé grónské vnitrozemí pokrývá ledový příkrov.
Expedice k severnímu pólu
Vzápětí po návratu z Grónska začal neúnavný Nor plánovat další, mnohem odvážnější výpravu. Tentokrát hodlal dospět k severnímu pólu nebo se mu co nejblíže přiblížit na speciální lodi, kterou by (i zamrzlou v ledu) unášel mořský proud, směřující podle některých zjištění od východosibiřského pobřeží přes centrální Arktidu k východnímu Grónsku – tedy „využít pohybu ledových ker jako dopravního prostředku“.
Roku 1890 se obrátil se svou myšlenkou na Norskou zeměpisnou společnost, ale plán měl mnoho odpůrců, kteří pochybovali, zda je nějaká loď s to vydržet tak dlouho v ledovém krunýři. S „nejdobrodružnějším programem, jaký byl kdy předložen Královské zeměpisné společnosti“, neuspěl ani o dva roky později v Londýně. Nakonec poskytla většinu potřebných prostředků norská vláda a sněm a zbytek „sponzoři“ v čele s králem Oskarem II.
Zakrátko byla na objednávku u stavitele lodí Colina Archera zkonstruována speciální čtyřsettunová loď Fram (Vpřed) s vyztuženým oblým trupem, jehož tvar zaručoval, že jí strašlivý tlak ker nerozdrtí, nýbrž pozvedne na led.
Dne 24. června 1893 opustila loď Fram s Nansenem na palubě Kristianii (nyní Oslo) a zamířila do Arktidy. Fram proplula severovýchodní cestou podél Sibiře otevřenou výpravou Adolfa Nordenskjölda. V září v oblasti Novosibiřských ostrovů zamrzla v ledu a nechala se jím unášet driftem plánovaným směrem k severnímu pólu. Protože ze zjištěného směru pohybu bylo zřejmé, že loď severní pól mine, chtěl se Nansen pokusit na pól dostat pomocí saní. Po přípravách vyrazil v březnu 1895 k pólu spolu s Hjalmarem Johansenem a saněmi s psím spřežením naloženými kajaky a potravinami na sto dní. V extrémně náročném terénu se dostali na do té doby nejseverněji člověkem dosaženého místa, kde Nansen naměřil 86° 13' 6" severní šířky. Odtud se vypravili na jih a za pomoci kajaků do Země Františka Josefa, kde přezimovali a v červnu 1896 se zde Nansen náhodně setkal s Frederickem Jacksonem. S ním se pak lodí Windward vrátili do Norska, zatímco loď Fram tam doplula ze Špicberků, kam ji dle dle očekávání dopravil drift mořského ledu.
Od té doby byl Nansen v Norsku velice uznáván. Loď Fram Nansen později svěřil Roaldu Amundsenovi k jeho expedici na jižní pól. Nansen pořádal ještě několik menších plaveb nebo výprav do nebezpečných terénů a vždy je zdolal.
Zoolog
Jeho vědecká činnost v oboru zoologie mu nepřinesla mnoho možností pro pobyt v přírodě, naopak, většinu času strávil u mikroskopu v laboratoři. V zoologii se věnoval převážně studiu centrálního nervového systému a v oceánografii studiu nižších mořských živočichů. Výsledky jeho vědecké činnosti se ve své době u části akademické obce setkaly se skepticismem, dnes jsou výsledky jeho výzkumů považovány za klasiku.[5]
Diplomatická a humanitární činnost
Někdy poněkud opomíjenou a neméně významnou součástí Nansenova života je jeho politická, diplomatická a humanitární činnost.
- Podporoval osamostatnění Norska ze závislosti na Švédsku
- V letech 1906–1908 byl ambasadorem Norska v Londýně
- Od počátku se angažoval ve Společnosti národů (Norsko bylo ve válce neutrální)
- Po První světové válce usiloval o rychlý návrat válečných zajatců z Ruska do vlasti
- Snažil se o zlepšení situace obyvatel během hladomoru v Rusku
- Pro uprchlíky bez dokumentace vytvořil tzv. Nansenův pas, čímž umožnil mnoha lidem dostat se do bezpečí. Mezi známé osobnosti, kterým se podařilo dostat z Ruska, patří např. Marc Chagall, Igor Stravinskij a Anna Pavlovová. V této činnosti pokračoval Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky, který vznikl po jeho smrti v roce 1930
- Během Řecko-turecké války Nansen podporoval ideu vzájemné výměny obyvatelstva, která byla nakonec uskutečněna
- Po roce 1925 věnoval mnoho úsilí na zlepšení situace Arménů po Arménské genocidě
- V roce 1926 byl signatářem Úmluvy o otroctví Společnosti národů
- Zasadil se o přijetí Německa do Společnosti národů v roce 1926
Nansen za svou činnost v roce 1922 obdržel Nobelovu cenu za mír.
Je po něm pojmenován měsíční kráter Nansen.[6][7]
Reference
- ↑ Norsk biografisk leksikon. Dostupné online.
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Nansen (slekt). Dostupné online. [cit. 2019-01-16]
- ↑ http://www.mnc.net/norway/Nansen.htm
- ↑ http://www.mnc.net/norway/Nansen.htm
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Aristoteles, str. 36, č. mapového listu 5, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ Crater Nansen on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridtjof Nansen na Wikimedia Commons - Galerie Fridtjof Nansen na Wikimedia Commons
Osoba Fridtjof Nansen ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Fridtjof Nansen
