Freiwilliger Schutzdienst

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Freiwilliger Schutzdienst (Dobrovolná ochranná služba, zkráceně FS) byla pořadatelská služba Sudetoněmecké strany působící v Československu v roce 1938. Její činnost byla povolena ministerstvem vnitra 14. 5. 1938, přičemž oficiálně měla sloužit jako pořadatelská a pořádková služba při akcích SdP a také jako výpomoc při živelních pohromách. Ve skutečnosti pak jednotky FS působily jako úderné oddíly proti odpůrcům strany, obzvláště pak při nepokojích v pohraničí. Jejich velitelství se nacházelo v Chebu a byly rozděleny na aktivní mužstvo (21–35 let), I. zálohu (do 45 let) a II. zálohu. Organizace probíhala podle vzoru německé SA a navázala na takzvanou ordnerskou službu, kterou od března 1934 zakládala strana SHF, předchůdkyně SdP. Označení „ordneři“ však přetrvalo i pro příslušníky FS a používalo se ještě i pro Sudetoněmecký sbor dobrovolníků (Sudetoněmecký Freikorps). Oficiální činnost těchto oddílů skončila 15. 9. 1938, kdy byly, společně se samotnou SdP, zakázány a následně se přetransformovaly právě ve Freikorps.[1][2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RICHTER, Karel. Sudety. Praha: Agentura FAJMA, 1994. Dostupné online. 
  2. CoJeCo – Freiwilliger Schutzdienst [online]. 14. 3. 2000, rev. 20. 10. 2006 [cit. 2015-06-13]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Martin Broszat: Das Sudetendeutsche Freikorps. In: Institut für Zeitgeschichte München (Hrsg.): Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte. 9. Jahrgang, Heft 1, 1961.
  • Andreas Luh: Der Deutsche Turnverband in der Ersten Tschechoslowakischen Republik. Vom völkischen Vereinsbetrieb zur volkspolitischen Bewegung. Verlag Oldenbourg, München 2006, ISBN 3-486-58135-X.
  • Werner Röhr: Der „Fall Grün“ und das Sudetendeutsche Freikorps. In: Hans Henning Hahn (Hrsg.): Hundert Jahre sudetendeutsche Geschichte - Eine völkische Bewegung in drei Staaten. Verlag Peter Lang Frankfurt, Frankfurt am Main/ Berlin/ Bern/ Bruxelles/ New York/ Oxford/ Wien 2007, ISBN 978-3-631-55372-5, S. 241–256.