Frederik V.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox panovník Frederik V. (31. března 1723, Kodaň13. ledna 1766, Kodaň) byl v letech (17461766) král Dánska a Norska.

Životopis

Frederik byl synem krále Kristiána VI. a jeho manželky Žofie Magdaleny von Brandenburg-Kulmbach. Vyrůstal v přísně náboženském domově; přes (či pro) tuto výchovu byl jeho charakter nevázaný až zpustlý (hovoří se o jeho sadismu) - Frederik se obklopoval ženami a navštěvoval kodaňské hospody a nevěstince a jeho hluboce nábožensky založený otec uvažoval o tom, že ho prohlásí nezpůsobilým stát se jeho nástupcem na trůnu.

Manželství

Luisa Hannoverská (17241751), Frederikova první manželka a matka jeho následníka Kristiána VII.
Juliana Marie von Brunswick-Wolfenbüttel (17291796), druhá manželka Frederika V.

10. listopadu roku 1743 se Frederik oženil v Hannoveru s princeznou Luisou Hannoverskou (17241751), dcerou britského krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Z manželství vzešlo šest potomků, z nichž pět se dožilo dospělosti; stejný počet dětí měl Frederik i se svou favorizovanou milenkou Else Hansen.

Královna Luisa zemřela 19. prosince roku 1751 a král se již 8. července 1752 oženil podruhé, a to s Julianou Marií von Braunschweig-Wolfenbüttel (1729-1796). S druhou manželkou měl jediného syna:

Nástup na trůn a vláda

Frederik a Luisa se stali králi Dánska a Norska v roce 1746 po smrti Kristiána VI. Královna Luisa zemřela v roce 1751 a Frederik se již v příštím v roce 1752 znovu oženil, tentokrát s Juliánou Marií von Brunswick-Wolfenbüttel.

Moc Frederika jako krále byla omezená. Byl poznamenán svým alkoholismem, obklopil se však schopnými ministry, kteří byli v pozadí většiny jeho počinů, jako např. Adam Gottlob Moltke, J. H. E. Bernstorff a H. C. Schimmelmann. Ti zabránili zatažení Dánska do válek, běžných v Evropě té doby. Země si udržela neutralitu dokonce i v Sedmileté válce (1756 - 1763) přes blízkost bojujících stran Švédska a Ruska. Přes svůj alkoholismus a svůj rozmařilý charakter se král těšil svých poddaných velké oblibě. Umění i věda měly příznivé podmínky, Frederik se zabýval jejich reformováním podle hesel osvícenství; založil Frederikovu nemocnici (Frederiks Hospital) a Královskou dánskou akademii umění (Det Kongelige Danske Kunstakademi - její oficiální otevření se konalo 31. března 1754, v den Frederikových 31. narozenin) v Kodani, rozvíjelo se divadlo, v době Kristiána VI. značně omezované, vzniklo Královské vzdělávací středisko (škola řemesel). Na památku třísetletého výročí nástupu rodu Oldenburků na dánský a norský trůn vyrostla v Kodani čtvrť Frederikstaden v centru s palácem Amalienborg; uprostřed nádvoří paláce byla v roce 1771 umístěna Frederikova jezdecká socha.

Obchod zažíval dobu rozvoje a expanze, vzniká průmysl. První industriální aktivitou velkého významu v Dánsku byly výroba střelného prachu a odlévání děl ve Frederiksværk. Avšak požadavek zemědělských reforem nebyl Moltkem vyslyšen a zemědělci tak na ekonomickém rozvoji nebyli účastni.

Proces zavádění osvícenských idejí pokračoval dál i po předčasné Frederikově smrti.

Smrt

Král zemřel předčasně necelé tři měsíce před svými 43. narozeninami po dvaceti letech vlády. Jeho poslední slova byla: "je pro mne velkou útěchou v mých posledních okamžicích, že jsem nikdy záměrně nikomu neublížil a že neulpěla jediná krůpěj krve na mých rukou."

Frederik V. je pochován v v katedrále v Roskilde, v místě posledního odpočinku dánských králů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Fryderyk V Oldenburg na polské Wikipedii a Federico V de Dinamarca na španělské Wikipedii.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Galerie Frederik V. Dánský na Wikimedia Commons

Nevložen titul!
17461766
Nevložen titul!
17461766