Frederick Howard, 5. hrabě z Carlisle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Frederick Howard, 5. hrabě z Carlisle
Narození28. května 1748
Zámek Howard
Úmrtí4. září 1825 (ve věku 77 let)
Zámek Howard
Místo pohřbeníThe Mausoleum And Bastion Wall With Gates And Railings
Alma materUniverzita v Cambridgi
Povolánípolitik, diplomat a spisovatel
OceněníPodvazkový řád
ChoťMargaret Leveson-Gower (od 1770)[1][2]
DětiGeorge Howard, 6. hrabě z Carlisle[1]
William Howard
Frederick Howard
Isabella Caroline Campbell
Elizabeth Manners, Duchess of Rutland[3][1]
Lady Charlotte Howard[3]
… více na Wikidatech
RodičeHenry Howard[1] a Isabella Byron[3][1]
RodHowardové
PříbuzníLady Elizabeth Howard[1] (sourozenec)
Harriet Sutherland-Leveson-Gower, vévodkyně ze Sutherlandu[1], George Howard, 7. hrabě z Carlisle, William George Howard[3], Edward Howard, 1st Baron Lanerton[3], Charles Howard[1], Blanche Howard[1], Caroline Howard[3][1], Georgiana Agar-Ellis, Baroness Dover[3], Lady Elizabeth Howardová[3], Lady Mary Howard[3][1], Frederick Howard[3] a Henry Howard[3] (vnoučata)
Funkceministr obchodu Velké Británie (1779–1780)
lord strážce pečeti (1783)
člen Sněmovny lordů
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederick Howard, 5. hrabě z Carlisle (Frederick Howard, 5th Earl of Carlisle, 5th Viscount Morpeth, 5th Baron Dacre of Gillesland) (28. května 1748, Castle Howard, Anglie – 4. září 1825, Castle Howard, Anglie) byl britský státník, diplomat a spisovatel z rodu Howardů. Od mládí byl členem Sněmovny lordů, zastával funkce ministra obchodu, místokrále v Irsku a nejvyššího hofmistra.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z významného šlechtického rodu Howardů, byl synem 4. hraběte z Carlisle, po matce Isabelle Byron (1721–1795) byl spřízněn s George Gordonem Byronem (od roku 1798 byl Byronovým poručníkem). Měl dva nevlastní starší bratry, kteří zemřeli v dětství, titul hraběte z Carlisle zdědil po otci v roce 1758, po dosažení zletilosti vstoupil do Sněmovny lordů. Studoval v Etonu a Cambridge, v roce 1767 získal Řád bodláku. Do vlády se dostal v rámci Northova kabinetu, nejprve byl pokladníkem královského dvora (1777–1779), od roku 1777 zároveň členem Tajné rady. V roce 1778 byl členem komise pro urovnání sporů mezi Británií a povstalci v severní Americe. V letech 1779–1780 byl prezidentem úřadu pro obchod a v letech 1780–1782 místokrálem v Irsku. V dalších vládách zastával krátce posty nejvyššího hofmistra (1782–1783) a lorda strážce tajné pečeti (1783). Na počátku vlády Williama Pitta mladšího se stáhl do ústraní, v roce 1793 obdržel Podvazkový řád. Naposledy se veřejně angažoval v roce 1815 odporem proti obilním zákonům, poté definitivně odešel do soukromí. V letech 1780–1782 a 1799–1807 byl též lordem-místodržitelem ve východním Yorku.

Uplatnil se také jako spisovatel, byl autorem básní a divadelních her.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1770 se oženil s Margaret Leveson–Gower (1753–1824), dcerou 1. markýze ze Staffordu. Z jejich manželství se narodilo deset dětí, z nichž tři zemřely v dětství. Dědicem hraběcího titulu byl syn George, další syn Frederick Howard (1785–1815) padl v bitvě u Waterloo. Dcera Isabella (1771–1848) byla manželkou 1. lorda Cawdora, další dcera Elizabeth (1780-1825) se provdala za 5. vévodu z Rutlandu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, díl 5.; Praha, 1892 (reprint 1997) s. 163–164 ISBN 80-7203-133-3

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c d e f g h i j k Darryl Roger Lundy: The Peerage.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Frederick_Howard,_5._hrabě_z_Carlisle&oldid=23198913“