Franz Schreiber

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franz Schreiber
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1938
Stranická příslušnost
ČlenstvíBdL
SdP
NSDAP

Narození11. ledna 1897
Bezdružice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. února 1947 (ve věku 50 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíoběšení
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Franz Schreiber (11. ledna 1897 Bezdružice[1][2]15. února 1947 Praha[3]) byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Sudetoněmeckou stranu. Po druhé světové válce byl odsouzen k trestu smrti a popraven.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem notáře. Vystudoval obecnou školu, gymnázium ve Stříbře a Kadani. V roce 1915 maturoval. Od června 1915 až do října 1918 sloužil v armádě.[2]

Původně byl členem organizace Deutsche Landjugend a strany Bund der Landwirte (Německý svaz zemědělců, BdL). V říjnu 1933 ovšem vstoupil do SHF (předchůdkyně Sudetoněmecké strany). Byl zakládajícím členem její místní skupiny v Rossbachu. Měl dobré vztahy s Konradem Henleinem a díky tomu se dostal na kandidátní listinu do voleb.[2]

V parlamentních volbách v roce 1935 se pak skutečně stal za Sudetoněmeckou stranu poslancem Národního shromáždění.[4] Profesí byl správcem statku. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Rossbachu.[5]

Poslanecké křeslo ztratil na podzim 1938 v souvislosti se změnami hranic Československa.[6] Od května 1941 byl členem NSDAP (místní skupina Rossbach). V roce 1942 usedl do funkce předsedy Pozemkového úřadu v Plzni. Od července 1944 byl vedoucím Pozemkového úřadu v Brně a v této funkci setrval až do konce války. Na konci války odešel do rodných Bezdružic, ke své rodině, která se tam uchýlila, protože přišla při bombardování Plzně o bydlení. 8. června 1945 byl zatčen.[2]

Po roce 1945 byl souzen československými úřady, odsouzen k trestu smrti a popraven oběšením ve věznici Pankrác v sobotu 15. února 1947 ve 14 hodin 28 minut. Jeho poslední slova zněla: „Umírám bez nenávisti a hněvu proti vašemu národu, avšak s pevnou vírou ve svůj národ.“[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Bezdružice
  2. a b c d BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2015-01-21]. S. 351. Dostupné online. (německy) 
  3. a b KOUŘIMSKÝ, Jan: Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky [online]. cuni.cz [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. 
  4. Franz Schreiber [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  5. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  6. 151. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]