Franz Nopcsa
Baron Franz Nopcsa von Felső-Szilvás (také Baron Nopcsa von Felsö-Szilvás, Baron Nopcsa, Ferenc Nopcsa, Nopcsa Ferenc, Baron Franz Nopcsa, a Franz Baron Nopcsa) (3. května 1877 až 25. dubna 1933) byl původem maďarský aristokrat, dobrodruh, akademik a paleontolog. Dnes je považován za jednoho ze zakladatelů paleobiologie a studií o Albánii.
Nopcsa proslul svým dobrodružným a nebezpečným životem (například jako špion za první světové války), svojí aspirací na albánský trůn a především svým novátorským přístupem ke zkoumání dinosauřích fosílií. Jako jeden z prvních se snažil přemýšlet o dinosaurech jako o živých zvířatech (o jejich etologii a fyziologii), nikoliv jen jako o kolekci fosilních kostí. Během času přišel s řadou nových teorií, které byly v dané době nové a téměř geniální (například jako první rozpoznával pohlavní dimorfismus v utváření lebečních hřebenů hadrosauridů). Zkoumal také jako první známou faunu trpasličích dinosaurů z ostrova Haţeg na území dnešního Rumunska (župa Hunedoara).
Nopcsa na sklonku života trpěl depresemi, přišel o většinu majetku a nakonec spáchal v roce 1933 sebevraždu (předtím ještě zavraždil svého homosexuálního partnera Bayezida).[1]
Zdroje [editovat]
- ↑ Mareš, J.: Záhada dinosaurů, Svoboda-Libertas, Praha 1993
