František Zdeněk Skuherský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Zdeněk Skuherský
František Skuherský na obraze Jana Vilímka
František Skuherský na obraze Jana Vilímka
Základní informace
Narození31. července 1830
Opočno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. srpna 1892 (ve věku 62 let)
České Budějovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHřbitov svaté Otýlie
Žánryklasická hudba, opera a duchovní hudba
Povolánívarhaník, hudební skladatel, teoretik a pedagog
Nástrojevarhany
RodičeFrantišek Alois Skuherský
PříbuzníRudolf Skuherský (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
František Zdeněk Skuherský, autor portrétu neznámý.

František Zdeněk Skuherský (31. července 1830 Opočno[1]19. srpna 1892 České Budějovice[2]) byl český hudební skladatel, pedagog a teoretik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Františka Aloise Skuherského (17941864), lékaře knížete Colloredo-Mansfelda a zakladatele opočenské nemocnice (tento počin připomíná pamětní deska v Nádražní ulici). Absolvoval gymnázium v Hradci Králové; na pražské Karlově univerzitě studoval filozofii a krátce i medicínu. V Praze také absolvoval varhanickou školu. Hudbě, včetně skladby, se věnoval od dětství. Ranou tvorbu podepisoval pseudonymem Opočenský.

Po studiích se živil se jako domácí učitel hudby. V letech 18541866 byl divadelním kapelníkem v Innsbrucku, vedl místní pěvecký sbor a stal se ředitelem kůru v univerzitním chrámu. Po předčasné smrti manželky, s níž měl tři děti, se vrátil do Prahy, kde nastoupil v roce 1866 na místo ředitele pražské varhanické školy nesoucí název Ústav ku vzdělání varhaníků a ředitelů kůrů, kde setrval až do odchodu na penzi v roce 1890. (Mezi žáky této školy patřili mj. Jindřich Kàan z Albestů, Leoš Janáček a J. B. Foerster.) Zároveň působil jako regenschori v několika pražských kostelech, přednášel hudební teorii na české univerzitě a nadále se věnoval studiu církevní hudby i varhanářství, jakož i skladatelské činnosti.

Zemřel v Českých Budějovicích, kde jeho pobyt připomíná pamětní deska v ulici nesoucí jeho jméno.

Dílo pedagogické a teoretické[editovat | editovat zdroj]

  • O formách hudebních (také jako Die musikalischen Formen), Praha 1873
  • Nauka o skladbě hudební, Praha 1880–84
  • Varhany, jejich zařízení a zachování, Praha 1884
  • Velká theoreticko-praktická škola na varhany (Orgelschule) , Praha 1884
  • Nauka o harmonii hudební na vědeckém základě (též německy), 1885
  • Staročeské chorály, 1887


Dílo hudební[editovat | editovat zdroj]

  • Instrumentální
    • Symfonie
    • Symfonická báseň Máj
    • Tři fugy pro orchestr
    • Pensée du soir pro vojenský orchestr
    • Pensée du soir pro klavír
  • Vokální světské
    • Tři písně z Rukopisu královédvorského
    • Drei Lieder
    • Tři písně op. 6 na Heinricha Heineho
    • Písně
    • Slavnostní kantáta za příčinou sňatku korunního prince Rudolfa pro smíšený sbor a harmonium
    • Frau Kitt
    • Die Liebe als Nachtigall
    • Připlulo jaro
    • Čtvero mužských sborů
  • Církevní
    • Česká mše
    • Missa in honorem sancti Venceslai
    • Krátká slavnostní mše
    • Missa quarta
    • Motetta
    • Zpěvy svatého týdne
  • Operní

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1828-1840 v Opočně , sign. 120-4, ukn. 7063, str.18. Dostupné online
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gracian Černušák: Dějiny evropské hudby; Panton, Praha, 1964, 3. vydání; 35-305-64; S. 293, 300

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]