František Xaver II. Krakowský z Kolowrat
| František Xaver II. Krakowský z Kolowrat | |
|---|---|
 Erb Kolowrat-Krakowských | |
| Narození | 5. červen 1803 Týnec  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 15. červen 1873 Strakonice  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Strakonice |
| Povolání | převor a politik |
| Titul | 58. český velkopřevor řádu Maltézských rytířů (1867-1873) |
| Funkce | kníže-velkopřevor (1867–1873) člen Panské sněmovny (od 1869) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Arnošt Josef Krakowsk z Kolowrat 1774-1830 |
|---|---|
| matka | Johana Helversenová z Helversheimu 1776-1839 |
| bratr | Josef Arnošt Krakowský z Kolowrat 1795-1864 |
| bratr | Maximilian Arnošt Krakowský z Kolowrat 1801-1852 |
| sestra | Marie Terezie Krakowská z Kolowrat, provdaná Meraviglia-Crivelli 1808-1867 |
| děd | Emanuel František Krakowský z Kolowrat 1728-1790 |
| babička | Marie Ludovica z Bärnklau 1748-1799 |
František Xaver II. hrabě Krakowský z Kolowrat (5. červen 1803, Týnec – 15. červen 1873, Strakonice) byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů a 58. český velkopřevor řádu Maltézských rytířů (1867–1873).
Život a kariéra
Narodil se 5. června 1803 v Týnci jako šestý syn a osmé ze 16 dětí hraběte Arnošta Josefa Krakowského z Kolowrat (11. říjen 1774 Týnec – 23. prosinec 1830 Klatovy) a jeho manželky (sňatek 28. leden 1795) baronesy Johany Helversenové z Helversheimu (8. listopad 1776 – 19. březen 1839 Praha).
Po vstupu do řádu zastával nejrůznější funkce, zejména úřad receptora, který měl na starosti příjem důchodů. Před svým ustanovením velkopřevorem jej řádový místodržitel Fra Alessandro Borgia (1865–1872) jmenoval řádovým vyslancem u císařského dvora ve Vídni.
Ještě jako řádový velkobailli a komtur opavský (1847–1867) inicioval vznik prvního vojenského lazaretu Maltézského řádu, a to několik dní před vypuknutím prusko-rakouské války. Lazaret sloužil raněným až do konce roku 1866.
V roce 1867 získalo české velkopřevorství panství Dětenice na Jičínsku. Velkopřevor Kolowrat do Dětenic rád jezdil, a dokonce se stal čestným občanem obce. Za jeho vlády tvořily panství Dětenice vedle zámku s parkem také dvory Dětenice, Nový Dvůr, Osenice a Filipín o celkové výměře 370 ha a dále pak pivovar, cihelna, vinopalna a 2 mlýny.
2. prosince 1867 byl na řádovém shromáždění uznán za velkopřevora a ujal se svého úřadu. Hned v roce 1867 zahájil přeměnu jižního hradebního příkopu u strakonického hradu na romantický park. Zasloužil se také o stavbu nového železného mostu přes řeku Otavu. V roce 1870 navrhl užívání uniforem pro členy řádu. Tato myšlenka se ujala a v roce 1879 byly vydány předpisy o vzhledu uniforem pro celý řád.
Dosáhl řady důstojenství. Byl císařským skutečným tajným radou a komořím, stal se doživotním členem rakouské panské sněmovny, tedy horní komory říšské rady.
Pokud nepobýval u dvora ve Vídni či na cestách, zdržoval se většinou ve Strakonicích, kde také 15. června 1873 zemřel a byl v řádové kryptě chrámu sv. Prokopa strakonického hradu pochován.
V hlavním řádovém kostele Panny Marie pod řetězem na Malé Straně v Praze visí na epištolní straně na stěně nad první klenbou do postranní lodi jeho oválný štít s malovaným erbem na zlaceném plechu.
Vyznamenání
Byl rytířem řádu Leopoldova a komturem portugalského řádu Kristova.
Odkazy
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 64-65.
