František Stratil

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Stratil
František Stratil r. 1889
František Stratil r. 1889
Narození15. listopadu 1849
Unčovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. ledna 1911 (ve věku 61 let)
Opava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníadvokát, básník, kulturní pracovník, prozaik a vydavatel
Politická stranaČeská národní strana
Funkceposlanec Slezského zemského sněmu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Inzerát nově otevřené advokátní kanceláře Fr. Stratila v Opavském týdenníku z října 1880

František Stratil (15. listopadu 1849 Unčovice[1] — 22. ledna 1911 Opava[2]) byl český advokát a politický vůdce české menšiny ve Slezsku. Roku 1880 otevřel první českou advokátní kancelář v Opavě, v roce 1889 byl zvolen prvním českým poslancem slezského zemského sněmu. Prosazoval používání češtiny v úředním styku, zastupoval české novináře v soudních sporech, podílel se na vedení spolků. Ve své době byl pokládán za jediného, kdo dokázal politicky sjednotit slezské Čechy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 15. listopadu 1849 v Hunčovicích u Litovle (dnes Unčovice) do rolnické rodiny Františka a Eleonory Stratilových. Studoval na gymnáziu v Olomouci a právnické fakultě v Praze. Pracoval jako auskultant u soudu v Olomouci a advokátní koncipient u dr. Pražáka v Brně a dr. Vašatého v Praze. 18. ledna 1875 složil v Brně soudcovskou zkoušku, 5. června 1875 byl v Praze promován na doktora práv. Advokátní zkoušku složil 5. června 1880. V den svých 27. narozenin, 15. listopadu 1876, se oženil s Anežkou Zittovou, dcerou náchodského notáře.[3]

Počátkem října 1880 si otevřel první českou advokátní kancelář v Opavě.[3] Místními Čechy byl radostně očekáván. Krátce před jeho příjezdem vyšla v Opavském Týdenníku zpráva, která ho zmiňovala jako vynikajícího právníka, znalce venkovské problematiky a rodilého Moravana; pisatel vyjádřil naději, že díky němu již opavští Češi nebudou muset využívat služeb německých advokátů, s nimiž se ani pořádně nedomluví.[4] V podobném duchu se nesla i zpráva o jeho příjezdu (5. října 1880).[5]

Jako advokát věnoval mnoho úsilí, aby prosadil používání češtiny u slezských soudů. Ty v té době odmítaly nejen česky psaná podání, ale i taková, kde byla jména účastníků psána českým pravopisem. Stratil se svým nejbližším spolupracovníkem Romualdem Dubovým v této věci podali přes sto stížností k zemskému soudu. Zastupoval rovněž redaktory Opavského týdenníku, Rudolfa Hilla a Jana Zacpala.[3]

Roku 1887 se musel kvůli onemocnění očí podrobit operaci v Praze.[3]

8. července 1889 byl v doplňovací volbě zvolen prvním českým poslancem slezského zemského sněmu za venkovské obce v okolí Opavy.[3] Jeho úspěch byl oslavován ve Slezsku i v Čechách. Jako jediný český poslanec nemohl samostatně nic prosadit, jeho vítězstvím ale získali slezští Češi politického mluvčího a učinili tak první krok k tomu, aby se Slezsko zcela neponěmčilo a pro české zájmy „neztratilo“.[6]

Stratil byl také činný jako organizátor českých spolků na Opavsku, zejména Opavské besedy a místního odboru Ústřední matice školské.[3] Byl členem výboru Matice opavské (od r. 1881 předsedou) a jejím právním zástupcem při jednání o otevření českého gymnázia.[7] Stal se ředitelem centrální záložny v Opavě a místopředsedou Ústřední hospodářské společnosti. Od roku 1897 zasedal jako přísedící zemského výboru.[8]

Spoluvydával rovněž Slámovu Slezskou kroniku. Někdy vystupoval pod pseudonymem Slavomír z Velen.[7]

Roku 1898 mu byl udělen Řád železné koruny III. třídy.[8]

Zemřel náhle 22. ledna 1911 večer ve svém bytě v Opavě.[9] V té souvislosti se v tisku uvádělo, že byl posledním a jediným, kdo dokázal politicky sjednotit slezské Čechy. Jeho smrtí oslabila Národní strana ve prospěch agrárních, klerikálních a polských zájmů.[10]

Jeho nástupcem v zemském výboru a zemské školní radě se stal Polák Jan Michejda.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c d e f Dr. František Stratil. Světozor. 1889-07-26, roč. 23, čís. 35, s. 2. Dostupné online [cit. 2013-05-18]. 
  4. ↑ Český advokát v Opavě. Opavský Týdenník. 1880-09-25, roč. 11, čís. 39, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 
  5. ↑ Z Kateřinek. Opavský Týdenník. 1880-10-09, roč. 11, čís. 41, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 
  6. ↑ K našemu vítězství o doplňovací volbě poslance na sněm zemský. Opavský Týdenník. 1889-07-20, roč. 20, čís. 56, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 
  7. ↑ a b František Stratil na www.opava.biz[nedostupný zdroj]
  8. ↑ a b Dr. Frant. Stratil †. Národní listy. 1911-01-24, roč. 51, čís. 24, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 
  9. ↑ K úmrtí poslance dra F. Stratila. Národní politika. 1911-01-25, roč. 29, čís. 25, s. 5. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 
  10. ↑ Ze Slezska. Národní listy. 1911-01-28, roč. 51, čís. 28, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 
  11. ↑ Dr. F. Stratil †. Národní listy. 1911-01-26, roč. 51, čís. 26, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-18]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dr. František Stratil mrtev. Opavský Týdenník. 1911-01-24, roč. 42, čís. 7, s. 1. Dostupné online [cit. 2013-05-18].  — podrobný nekrolog v Opavském týdenníku
  • Za zemřelým drem Františkem Stratilem. Opavský Týdenník. 1911-01-28, roč. 42, čís. 8, s. 1. Dostupné online [cit. 2013-05-18].  — pohřeb, projevy soustrasti a hodnocení jeho činnosti
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Stratil&oldid=22843287“