František Halas
| František Halas | |
|---|---|
 František Halas | |
| Narození | 3. října 1901 Brno,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. října 1949 (ve věku 48 let) Praha,  Československo |
| Příčina úmrtí | srdeční choroby |
| Místo pohřbení | hřbitov v Kunštátu |
| Povolání | spisovatel, jazykovědec, básník, překladatel, redaktor, politik a prozaik |
| Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy (1997) Řád znovuzrozeného Polska |
| Politická příslušnost | Komunistická strana Československa |
| Manžel(ka) | Libuše Halasová (od 1936) |
| Děti | Jan Halas František X. Halas |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| syn | František Xaver Halas |
|---|---|
| syn | Jan Halas |
| snacha | Dagmar Halasová |
.jpg)
František Halas (3. října 1901 Brno[1] – 27. října 1949 Praha) byl český básník.
Život
Narodil se v Brně, dětství prožil na Českomoravské vrchovině. Jeho rodiče, František Halas a Leopoldina Pelikánová[2] byli textilní dělníci. Po ukončení základní školy se vyučil knihkupcem. Otec ho přivedl mezi komunistickou mládež, která ho velmi ovlivnila, později (od r. 1921) pracoval pro komunistický tisk (Rovnost a Sršatec) a vydával avantgardní časopisy, na kterých spolupracoval s Bedřichem Václavkem (Pásmo a Fronta). Jeho tvorbu ovlivnil Jiří Mahen a pobyt ve Španělsku, kde byl v průběhu španělské občanské války. Za 2. světové války přispíval do ilegálně vydávaného Rudého práva. Byl členem revolučního výboru spisovatelů. Přes různost názorů byl jeho blízkým přítelem katolický básník Jan Zahradníček[3].
Po roce 1945 se stal předsedou Syndikátu českých spisovatelů, pracoval na ministerstvu informací a choval se jako aktivní komunista. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu zasedal do parlamentních voleb v roce 1946.[4] Později (především po svém návratu z návštěvy v Sovětském svazu) byl však novým režimem zklamán.
Zemřel v Praze dne 27. října 1949 na selhání srdce. Pohřben je v Kunštátě. Jeho syny jsou diplomat, církevní historik a překladatel František Xaver Halas a rozhlasový redaktor a publicista Jan Halas.
Roku 1997 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.
Dílo
Halasova poetika bývá popisována jako nelíbivá, nemelodická, Vítězslav Nezval mu vyčítal opomíjení básnického řemesla. Vyznačuje se však jazykovým experimentátorstvím a výraznou metaforikou. Jedním pólem jeho poezie je potřeba zapojit své umění do služby celku, odtud snaha o prosté psaní a akcentování sociální problematiky, a druhým pólem je potřeba vyjádřit své intimní, niterné prožívání světa, vědomí nicotnosti člověka a tušení blízkosti smrti. Často a v odvážných polohách se v jeho básních objevují erotické motivy, opakovaně se také vrací motivy slova, řeči, poezie.
- Sepie – (1927), poetistická sbírka, ve které s hravostí poetismu kontrastuje melancholie a hořkost.
- Kohout plaší smrt (1930)
- Tvář (1930, od 1940 spolu s Hořcem a Tiše)
- Hořec (1934) – k výše zmiňované charakteristice se přidává barokní konstrukce verše.
- Staré ženy (1935), sugestivní litanické líčení osudu starých žen, vystavěné na řetězcích metafor a refrénech. Toto dílo nicméně označil S. K. Neumann v dopise B. Václavkovi za maloměšťácké a za projev Halasova „kňouravého pesimismu“, dokonce ho to vedlo k napsání polemické básně Staří dělníci.
- Dělnice – reakce na Neumannovy Staré dělníky; spojuje vzpomínku na předčasně zemřelou matku s typickým osudem dělnic.
- Dokořán (1936) – antifašistická sbírka
- Torzo naděje (1938) – emotivní reakce na mnichovskou dohodu a marnou československou mobilizaci, která má čtenáře vyburcovat a posílit jeho víru a vzdor. Staví se proti Spojenému království a Francii, které podle něj zavinily Mnichovskou dohodu. Označuje je za zrádce a volá po odplatě.
- Nejznámější básně sbírky:
- Praze
- Zpěv úzkosti
- Mobilizace
- Naše paní Božena Němcová (1940) – oslavný cyklus básní ke 120. výročí narození B. Němcové. Tragický osud Boženy Němcové je zde paralelou k situaci českého národa.
- Ladění (1942), básně z let 1937–1941, ve sbírce se objevuje též oddíl veršů pro děti.
- Já se tam vrátím (1939, vydáno 1947) – o kraji Halasova mládí (Kunštát, Českomoravská vrchovina). Jedná se o lyrizovanou prózu.
- V řadě (1948)
- A co? (vydáno 1957) – zklamání z vývoje po únoru 1948 i tušení vlastní smrti vedly ke změně autorovy poetiky. Všechny básně sbírky se vyznačují syrovostí, snahou o maximální úspornost, sevřenost. Reakce na poválečný vývoj se objevují jen v náznaku, který umožňuje autorovi jeho obrazy zobecnit a vyslovit obavy o osud nejen českého národa, ale celé civilizace. Objevují se autobiografické motivy, úvahy o smyslu a možnostech poezie, závěrečná báseň A co básník vyslovuje básníkovo krédo.
- Potopa - dlouhodobý básnický projekt, který zůstal nedokončen.
- Hlad - dlouhodobý básnický projekt, který zůstal nedokončen.
Brzy po smrti zaútočil na Halasovo dílo komunistický kritik Ladislav Štoll, jeho odsudek Halasova díla byl platným hodnotícím soudem až do konce 50. let, kdy mohla konečně vyjít Halasova poslední sbírka A co? i první úplný soubor jeho básnických knih (obojí 1957).
V roce 1968 začaly vycházet kriticky připravené sebrané spisy, na jejich pořádání se podílel básníkův syn František X. Halas, literární historik Jiří Brabec a básník a překladatel Ludvík Kundera. Krom textů publikovaných za básníkova života se ve spisech objevuje množství rukopisného materiálu. První svazek nese název Krásné neštěstí a shrnuje tvorbu do roku 1933. Další svazek, Časy (léta 1934-1941) vyšel až roku 1981. Závěrečnou etapu básníkovy tvorby shrnuje svazek A co básník z roku 1983. Krom básnické tvorby se do spisů dostalo i sebrání Halasových textů o literatuře (Imagena, 1971) a výtvarném umění (Obrazy, 1968). V roce 2001 byl v rámci spisů vydán výbor z básníkovy korespondence (Dopisy).
Překlady
Halas rovněž překládal za jazykové spolupráce s dalšími autory:
- z polštiny (spolupráce Josef Matouš): Adam Mickiewicz, Juliusz Słowacki
- z ruštiny (spolupráce Ladislav Fikar, František Hrubín, Pavel Eisner): Alexandr Sergejevič Puškin
- z maďarštiny (spolupráce Vilém Závada): Endre Ady
- další překlady z bulharštiny, slovinštiny a srbochorvatštiny.
Galerie
-
Hrob Františka Halase v Kunštátě -
František Halas, hrob na hřbitově v Kunštátě -
Detail náhrobního kamene -
Detail nápisu na hrobě -
Dům Františka Halase v Kunštátě
.JPG)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu zemská porodnice Brno
- ↑ Matriční záznam o sňatku rodičů Františka Halase farnosti Brno-Zábrdovice (kostel Nanebevzetí Panny Marie)
- ↑ HALAS, František; ZAHRADNÍČEK, Jan. Není dálky… : Vzájemná korespondence Františka Halase a Jana Zahradníčka z let 1930-1949. Příprava vydání Jan Weindl, Jan Komárek. Praha; Litomyšl: Paseka, 28. 5. 2003. 136 s. ISBN 80-7185-591-X. Recenze: Karel Komárek
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
Literatura
- Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 156–160.
- Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce Otakar Chaloupka. Praha: Albatros, 1985. S. 102–106.
- Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 529–553.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. S. 37–43.
- MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 198.
- PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech : 1918–1945. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6.
- BAUER, Michal. Tíseň tmy aneb Halasovské interpretace po roce 1948. Praha: Akropolis, 2005. 470 s. ISBN 80-86903-12-5.
Související články
- Seznam českých spisovatelů
- Česká literatura v letech 1900–1945
- Česká literatura v letech 1945–1990
- Existencialismus
Externí odkazy
Osoba František Halas ve Wikicitátech
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Halas na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Halas
- Halas na Literárním doupěti
- Halasovy překlady
- František Halas ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Čeští spisovatelé
- Čeští básníci
- Spisovatelé poetismu
- Surrealističtí spisovatelé
- Existencialističtí spisovatelé
- Svaz moderní kultury Devětsil
- Členové KSČ
- Českoslovenští politici české národnosti
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka
- Osobnosti na českých poštovních známkách
- Narození v Brně
- Narození 3. října
- Narození 1901
- Úmrtí v Praze
- Úmrtí 27. října
- Úmrtí 1949
- Pohřbení v Kunštátě