František Sander
| František Sander | |
|---|---|
 František Sander, 1904 | |
| Narození | 30. dubna 1871 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. ledna 1932 (ve věku 60 let) Praskolesy  Československo |
| Povolání | architekt a učitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Sander (30. dubna 1871 Praha[1] – 10. ledna 1932 Praskolesy[2]) byl český architekt, který navrhl řadu technických staveb na Vltavě a Labi či poblíž těchto řek. Jeho stavby většinou evokují svými tvary lodě, majáky a přístavy.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině sedlářského dělníka Josefa Sandera a jeho manželky Josefy, rozené Matějovské.[1] Vystudoval architekturu na pražské technice. Působil jako asistent na katedře u profesora Jiřího Pacolda.[3] Po studiích pracoval jako konstruktér, v roce 1907 se stal profesorem vyšší průmyslové školy na Smíchově.[4]
Během svého života rád cestoval a navštívil řadu zemí v Evropě, Americe a Asii. Rád se také nechal inspirovat technickým řešením staveb.[5]
Zemřel na mrtvici v Praskolesech u Hořovic, kde dohlížel na stavbu vlastního domu.[2] Byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Nekrolog tehdy napsal pouze architekt Richard Klenka rytíř z Vlastimilu.[3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Díky kontaktům s Komisí pro kanalizování Vltavy byl autorem řady realizovaných staveb podél Vltavy. Mezi nejznámější patří zdymadlo Hořín a Miřejovice či stavby na ostrově Štvanice. Navrhl také budovy přístaviště v Holešovicích (1905) a vilu Regiu (původně Samohrd), Leoše Janáčka čp. 270, v Luhačovicích (1906) v historizujícím stylu. Jako autor návrhu je uveden na vitrážích sálu (1908) bývalého paláce Obchodní a živnostenské komory v Praze – čp. 660, U obecního domu 3, Praha 1 Staré Město – možná je autorem celé budovy.[zdroj?]
V Hradci Králové určil vzhled secesní vodní elektrárny Labe-Hučák, uvedené do provozu 14. února 1910, secesního mostku přes Piletický potok (1911) či mostu na Pláckách přes Labe (1912–1913).
Výběr z dalšího díla[editovat | editovat zdroj]
- 1900–1905 – Přestavba pivovaru U Fleků, Křemencova čp. 183, Praha
- 1911 – Vila, Slavíčkova čp. 361, Praha
- 1911 – Rozšíření sokolovny, Žitná čp. 1437, Praha
- 1911–1913 – Dům, Praha, ostrov Štvanice
- 1911–1913 – Hydroelektrárna, Praha, ostrov Štvanice
- 1913–1915 – Městská elektrárna na Orlici, Hradec Králové
- 1915 – Úprava severního cípu Židovského (Dětského) ostrova, Praha
- 1924–1928 – Úprava nábřeží, zdymadla a hráze, Praha-Smíchov
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Díla Františka Sandera
-
Hradec Králové – elektrárna u jezu Hučák -
Hořínská plavební komora -
Miřejovický jez, vpravo budova elektrárny -
Budova u zdymadla v Praze na Štvanici -
Vila Regia, Luhačovice -
most na Pláckách, Hradec Králové
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Architekt František Sander (nekrolog). Národní listy. 12. 1. 1932, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b Lodě na pevnině.. Lidovky.cz [online]. 2019-02-15 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ František Sander. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Sander na Wikimedia Commons - František Sander v informačním systému abART
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Sander František 1871
