František Pošepný

František Pošepný
František Pošepný
	František Pošepný
Narození	30. března 1836; Jilemnice; Rakouské císařství
Úmrtí	27. března 1895 (ve věku 58 let); Döbling u Vídně; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Jilemnice
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	geolog, učitel a vynálezce
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Pošepný (30. března 1836 Jilemnice – 27. března 1895 Döbling^[1]) byl světoznámý český vědec působící v geologii a souvisejících oborech. Je pokládán za nejznámějšího představitele české geologie konce 19. století. Jeho kniha „The Genesis of Ore Deposits“ jej proslavila natolik, že byl jmenován čestným členem vrcholné americké organizace ložiskových geologů a inženýrů American Institute of Mining Engineers v Chicagu.^[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Jilemnici, v budově panské lednice v areálu jilemnického zámku. Jeho otcem byl Josef Pošepný (1794–1856) a matkou Františka Pošepná, roz. Jírová (1807–1871).^[3] Studoval na pražské polytechnice a na příbramském horním učilišti (později báňská akademie), podobně jako další významný český geolog František Vacek, kde ho ovlivnil tehdejší ředitel Johann Grimm, zvláště svými výklady o rudních ložiskách^[4]. Po ukončení studií pracoval jako báňský praktikant, studoval také v Říšském geologickém ústavu ve Vídni. Během této doby získával poznatky na různých místech Rakouska-Uherska.

Roku 1870 byl jmenován hlavním geologem pro Uhry na báňském ředitelství v Banské Štiavnici a prováděl výzkum slovenských rudných ložisek v Magurce, Španí Dolině, Kremnici a Nové Bani.^[5] O čtyři roky později se vrátil do Vídně a vykonával funkci vicesekretáře na tehdejším ministerstvu zemědělství. Kromě bádání v Rakousku navštívil v rámci své cesty do USA ložiska v Nevadě a Kalifornii.

V roce 1879 se vrátil do Příbrami, kde vedl katedru ložiskové geologie a kde dosáhl profesorského titulu. Současně pokračoval ve výzkumu příbramského revíru. Roku 1889 předčasně ukončil své působení a odešel do Vídně, odkud podnikal vědecké cesty po Evropě a Blízkém Východě. Zemřel v Döblingu u Vídně a podle svého přání byl pohřben v rodné Jilemnici na místním hřbitově.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Pošepný je považován za světového zakladatele ložiskové geologie, jejíž poznatky umožnily efektivnější těžbu rud. Ve svém stěžejním díle The Genesis of Ore-Deposits (1893) popsal novou teorii vzniku rudných ložisek, teorie získala velké uznání. Kromě tohoto díla je autorem více než stovky dalších odborných publikací. Zabýval se také geologií Čech, napsal například studie o Příbramsku či zlatonosných rudách středních Čech.

Památka[editovat | editovat zdroj]

Jeho jméno nese Čestná oborová medaile Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách, udělovaná AV ČR jako čestná plaketa k ocenění vynikajících výsledků vědecké práce v oblasti geologie.^[2] Dále po něm jsou pojmenovány geologické a mineralogické muzeum – Geologický pavilon prof. F. Pošepného v Ostravě-Porubě či náměstí a základní škola na Praze-Chodově.^[6]

Seznam laureátů Čestné oborové medaile Františka Pošepného^[2]^[7]

1968: člen korespondent Josef Vachtl, Prof. Kalervo Rankama (Finsko), Prof. Ch. H. Behre (USA), Prof. Bhalush Chandra Roy (Indie)
1969: člen korespondent Ladislav Čepek, Prof. Hisashi Kuno (Japonsko), akademik D. V. Nalivkin (SSSR), akademik V. I. Smirnov (SSSR), Prof. E. Raguin (Francie)
1972: akademik František Čechura
1973: člen korespondent František Špetl
1974: akademik Quido Záruba
1975: akademik Michal Maheľ
1976: člen korespondent Josef Sekanina
1977: akademik Jaromír Koutek, člen korespondent Vladimír Pokorný
1978: člen korespondent František Fiala, akademik Vladimír Zoubek, člen korespondent Jindřich Štelcl, člen korespondent Ján Balaš, akademik Alexandr V. Pejve (SSSR)
1979: akademik Bohuslav Cambel
1980: člen korespondent Lubomír Šiška, Prof. Martin Vavro
1981: Ing. Jaroslav Němec
1982: člen korespondent Oto Fusán, Prof. Zdeněk Pouba, Ing. Josef Šulc, akademik Emil Mazúr
1983: Ing. Vladimír Vahala, Prof. Jan Gruntorád, člen korespondent Jindřich Štelcl, Prof. Mirko Vaněček, Dr. Miroslav Střída
1984: Dr. Ján Seneš, Prof. Václav Král, Doc. Ing. Fran Jimenetišek Marek, CSc., Dr. Antonio Núñez Jimenez (Kuba)
1985: člen korespondent Martin Vavro, Dr. Vlastimil Müller, Dr. Vojen Ložek, člen korespondent Lubomír Šiška, člen korespondent Gustav Šebor, Ing. Ladislav Zíka, Prof. František Špaldon, Prof. Jan Puzder
1986: Prof. Ľudovít Kovanič
1987: Dr. Vladislav Babuška, Ing. Josef Šulc, Dr. Alena Cimbálniková
1988: člen korespondent Mirko Vaněček
1989: Prof. Miloslav Dopita, Dr. Zdeněk Hoffmann, Dr. Jiří Klíma, Prof. Václav Král
1993: Prof. Petr Černý (Kanada)
1994: Prof. Jiří Krupička (Kanada), Doc. Ing. Jan Rybář, CSc.
1999: Ing. Miroslav Krs, CSc.
2005: Doc. RNDr. Pavel Povondra, Dr.Sc.
2013: Prof. Ove Stephansoon (Německo)
2014: Doc. RNDr. Jaromír Ulrych, Dr.Sc.
2017: Doc. RNDr. Jozef Michalík, Dr.Sc. (Slovensko)
2018: Prof. Ing. Zdeněk Vašíček, Dr.Sc.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ záznam o úmrtí a pohřbu farnost Doebling
↑ ^a ^b ^c BEZ UVEDENÍ AUTORA. Čestná oborová medaile Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách - Akademie věd České republiky. webové stránky Akademie věd ČR [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
↑ Rodinná hrobka na městském hřbitově v Jilemnici
↑ POŠEPNÝ, František. Geneze rudních ložisek. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 184 s. Viz str. 169, Jiří Majer: Život a dílo Františka Pošepného.
↑ František Pošepný – vynikající český geolog a montanista, profesor Báňské akademie v Příbrami [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita [cit. 2016-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-18.
↑ Geologický pavilon prof. F. Pošepného [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita [cit. 2016-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-18.
↑ BEZ UVEDENÍ AUTORA. Seznam nositelů oborové plakety F. Pošepného za zásluhy v geologických vědách. webové stránky Masarykova ústavu a archivu Akademie věd ČR [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-27.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

POŠEPNÝ, František. Geneze rudních ložisek (původním názvem: The Genesis of Ore Deposits). Překlad Věra Přibylová, Zdeněk Pouba. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 184 s. Biografie F. Pošepného na str. 169-177: Jiří Majer: Život a dílo Františka Pošepného.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Důl Roudný

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Pošepný na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Pošepný

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[matrikaZ-1] záznam o úmrtí a pohřbu farnost Doebling

[:0-2] BEZ UVEDENÍ AUTORA. Čestná oborová medaile Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách - Akademie věd České republiky. webové stránky Akademie věd ČR [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.

[3] Rodinná hrobka na městském hřbitově v Jilemnici

[4] POŠEPNÝ, František. Geneze rudních ložisek. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 184 s. Viz str. 169, Jiří Majer: Život a dílo Františka Pošepného.

[5] František Pošepný – vynikající český geolog a montanista, profesor Báňské akademie v Příbrami [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita [cit. 2016-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-18.

[6] Geologický pavilon prof. F. Pošepného [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita [cit. 2016-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-18.

[7] BEZ UVEDENÍ AUTORA. Seznam nositelů oborové plakety F. Pošepného za zásluhy v geologických vědách. webové stránky Masarykova ústavu a archivu Akademie věd ČR [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-27.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]