František Plaček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Plaček
František Plaček
František Plaček

Ve funkci:
1848 – 1849

Narození 20. dubna 1809

Běleč u Křivoklátu
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství

Úmrtí 2. září 1888 (ve věku 79 let)
Sedmihorky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Politický subjekt Národní str. (staročeši)
Vzdělání

Karlo-Ferdin. univ.

František Plaček (20. dubna 1809 Běleč u Křivoklátu[1]2. září 1888 Sedmihorky, obec Karlovice) byl český právník a politik.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1833 absolvoval práva v Praze a nastoupil do zaměstnání ve státní správě. V letech 1838 – 1844 působil v Mladé Boleslavi; inicioval tam výstavbu nové školy a uspořádání prvního divadelního představení.[2] Roku 1844 získal pozici krajského sekretáře v Chrudimi.[3]

Aktivně se účastnil politického dění v roce 1848: s hrabětem Stadionem pracoval na návrhu obecního řádu, pak se podílel na činnosti Národního výboru.[3] Ve volbách v červenci 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Chrudim (okresy chrudimský, nymburský a benátský) v Čechách. Uvádí se jako krajský tajemník.[4] Patřil ke sněmovní slovanské pravici.[5]

Usiloval o zlepšení poměrů venkovského obyvatelstva. Na Říšském sněmu, který později zasedal v Kroměříži, byl členem ústavního výboru a pracoval na obecním zřízení; po rozpuštění tohoto sněmu pokračoval v jednáních o zemském zřízení. Stal se sekretářem vyvazovací komise (pro osvobození sedláků z poddanských závazků).[6] Vedle toho působil i jako podkrajský v Březnici. Úřednickou kariéru dovršil v roce 1857 povýšením do funkce místodržitelského rady. Roku 1863 se zasloužil o nákup rytin Václava Hollara.[3]

V mládí uveřejňoval básně v časopisech, některé byly zhudebněny. Roku 1853 vydal německý právnický spis Die österr. Grundentlastungs-Kapitalien. Psal také články o právech a veřejné správě do Riegerova Naučného slovníku.[3]

Plaček byl známou osobností českého veřejného života. Při odchodu do důchodu v roce 1876 dostal za zásluhy Řád železné koruny. O rok později získal i šlechtický titul (rytíř).[3]

Jeho synem byl Boleslav Plaček (1846–1908) advokát a politik. Poslanec zemského sněmu a Říšské rady.[7][8][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Kultura MB – rodáci a osobnosti
  3. a b c d e Frant. rytíř Plaček. Zlatá Praha. 9 1888, roč. 5, čís. 42, s. 670 - 671. Dostupné online.  
  4. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at, [cit. 2014-09-19]. Dostupné online. (německy) 
  5. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz, [cit. 2014-09-19]. Dostupné online. (česky) 
  6. Zásady vyvázání z poddanství (německy „Grundentlastung“) jsou jednoduchou formou popsány např. v prezentaci „Bauernbefreiung“. Samotný Plaček jej popsal v Riegrově Slovníku naučném — viz PLAČEK, František. Vyvazení pozemků. In RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1872. Dostupné online. Kapitola Díl IX., s. 1338-1340.
  7. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Plaček, Boleslav von (1846-1908), Politiker, s. 112. (německy) 
  8. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha : [s.n.], 1896. Dostupné online. (česky) 
  9. Bývalý poslanec JUDr. Boleslav ryt. Plaček mrtev. Národní listy. prosinec 1908, roč. 48, čís. 349, s. 1. Dostupné online.  

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).