František Myšák

František Myšák
František Myšák
Narození	4. října 1870
Úmrtí	22. července 1941 (ve věku 70 let)
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	podnikatel
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

František Myšák (1870–1941) patřil mezi nejznámější pražské cukráře a jeho cukrárnu a kavárnu ve Vodičkově ulici navštěvovali významní umělci, sportovci a politici.

Život[editovat | editovat zdroj]

František Myšák byl vyučený cukrář a v roce 1904 si pořídil v čísle 699 (roh ulic Vodičkovy a V Jámě) cukrárnu. Později koupil vlastní dům v č. p. 710 a svůj cukrářský závod sem přenesl. Součástí cukrárny byla kavárenská místnost. Výklady se vchodem uprostřed a nádherný mosazný portál, navrhl pražský architekt Josef Rosipal.

Rozšíření cukrárny[editovat | editovat zdroj]

V roce 1923 byla provedena přístavba dalších pater domu. Do horního vybudovaného patra byla situována kavárna. Přestavba původního domu pro Františka Myšáka byla možná řešena, nebo alespoň konzultována s arch. Josefem Gočárem, který byl přítelem pana Myšáka.
Konkurence v Praze byla veliká, téměř 725 cukráren. K Myšákovi chodila elita od prezidenta Masaryka, pěvkyně Emy Destinnové, básníka Svatopluka Machara, po herce Oldřicha Nového, nebo Adinu Mandlovou. Na práci ve firmě pana Myšáka se podílelo mnoho členů rodiny, z cukrářských i jiných profesí. Bylo důležité, aby cukráři, číšníci i kuchaři získávali praxi v zahraničí.

Zavření Myšákovy cukrárny[editovat | editovat zdroj]

František Myšák, průkopník moderní cukrářské výroby, vyšel podobně jako Antonín Berger ze skrovných poměrů. Vlastní pílí i nadáním se vypracoval a stal se mistrem cukrářského oboru. Slušnost, poctivost a morálka to bylo heslo, kterým se řídil. Tyto dobré vlastnosti byly vždy v jeho živnosti dodržovány. František Myšák, zakladatel známé pražské cukrárny, zemřel v roce 1941. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Po smrti otce převzal cukrárnu jeho syn, František Myšák. Koncem války Němci na rok cukrárnu úředně uzavřeli.

Cukrárna Františka Myšáka po roce 1948[editovat | editovat zdroj]

V roce 1949 byl dům pronajat národnímu podniku Odkolek a o rok později byl všechen majetek Františka Myšáka znárodněn. Cukrárna si zachovala svou pověst i po znárodnění, byť jeho syn po roce 1948 musel pracovat v jáchymovských dolech. V roce 1958 se marcipánové výtvory Františka Myšáka – syna, dostaly na Světovou výstavu v Bruselu (v roce 1975 vyhrál svou poslední světovou soutěž). Mimo jiné vytvořil i koš s houbami z marcipánu. Vše bylo věrně zhotoveno a k nerozeznání od skutečných hub nasbíraných někde v lese. Pražané obdivovali tento umělecký výtvor vystavený ve výloze. V dalších letech se ale jeho přítomnost stala v cukrárně nežádoucí. Pověst cukrárny však přežila i dobu vlády jedné strany. František Myšák, syn zakladatele firmy, zemřel v roce 1992 v 85 letech.^[1]

Tradice a dobrý příklad pražských cukrářů[editovat | editovat zdroj]

Vynikající úspěch pražských mistrů cukrářů ovlivnil i mnoho následovníků v různých městech republiky a pozvedl velmi významně úroveň cukrářské profese v Československu. Vznikalo mnoho autorských nových receptur a moderních technologických postupů. Příklad pražských průkopníků cukrářství ovlivnil významně celý obor výroby dortů, dezertů, čokolády a cukrovinek.