František Fáček
| František Fáček | |
|---|---|
František Fáček (1889) |
|
|
Poslanec Českého zemského sněmu
|
|
| Ve funkci: ??? – 1889 |
|
|
Poslanec Říšské rady
|
|
| Ve funkci: 1873[1] – 1879 |
|
|
|
|
| Narození | 1826 Počátky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. ledna 1889 Německý Brod  Rakousko-Uhersko |
| Politický subjekt | Národní str. |
| Vzdělání | Karlo-Ferdin. univ. |
František Fáček (1826 Počátky u Chotěboře – 20. ledna 1889 Německý Brod) byl český politik Národní (staročeské) strany, publicista a právník.
Obsah |
Biografie [editovat]
Studoval na gymnáziu v Německém Brodě, pak absolvoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Působil jako soudce, například v Tachově a Přísečnici, od roku 1867 přestoupil do služeb obce Pražské, kde se stal magistrátním tajemníkem. Pro obec vypracoval právní analýzu v jejím sporu s belgickou plynárenskou společností, která později vyšla jako samostatný spis.[2][3]
Později přesídlil do Jindřichova Hradce. Zde pracoval jako notář[2], byl předsedou tamního politického spolku a rovněž se stal starostou okresního zastupitelstva v Jindřichově Hradci.[3] V Praze přispíval do časopisu Právník.[2]
Byl aktivní i v politice. V 60. letech 19. století[2] byl zvolen do Českého zemského sněmu za obvod Chotěboř a Habry. Na sněmu v roce 1884 vystoupil proti požadavku českých Němců na rozdělení Čech[2], navrhl změnu obecního řádu Pražského a roku 1887 navrhl nový obecní řád v Čechách (takzvaný lex Fáček[3]). V zemském sněmu zasedal až do své smrti.[2]
V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát poslance v Říšské radě za kurii venkovských obcí, obvod Čáslav, Kutná Hora, Chotěboř atd. V souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence ale mandát nepřevzal a do sněmovny se nedostavil, čímž byl mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.[4]
Dílo [editovat]
- Die Streitfrage über Benutzung der Prager Gassengründe durch die Karolinenthaler Gasanstalt
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Fakticky nevykonával mandát, v rámci politiky pasivní rezistence mandát nepřebíral.
- ↑ a b c d e f Franz Fáček. Politik. leden 1889, roč. 28, čís. 21, s. 1-2. Dostupné online.
- ↑ a b c František Fáček. Národní politika. leden 1889, roč. 7, čís. 21, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
