František Doucha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Doucha
Viktor Oliva: Památce Františka Douchy
dům U Dvou fendrychů, rodný dům Františka Douchy (Karmelitská 374/23, Praha)

Páter František Doucha (31. srpna 1810 Praha3. listopadu 1884 Praha) byl český katolický kněz, spisovatel, překladatel a bibliograf. Spolu s Karlem Aloisem Vinařickým bývá označován za zakladatele české literatury pro děti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Překládal ze 14 jazyků (knižně mj. výbor z Božské komedie a devět Shakespearových dramat), ale jeho překlady, dříve vysoko hodnoceny,[1] byly dnes většinou nahrazeny překlady zdařilejšími. Jeho význam je časový a tkví především ve tvorbě pro děti (vydal přes 80 děl pro mládež), která měla především výchovnou (didaktickou, katechetickou) funkci. Z dnešního pohledu se jeho převážně mravokárné verše pro děti jeví jako vyhraněně didakticky schematizované. Podle některých názorů byla mravokárná schematičnost poezie 19. století v jeho tvorbě přivedena k dokonalosti, podle jiných nejsou jeho verše tak schematické ani ve formě, ani v obsahu jako díla jeho předchůdců, mj. proto, že bere v potaz i psychologii dítěte. Dále sbíral lidové písně, podílel se na Jungmannově a Kottově slovníku, byl uznávaným znalcem lužické srbštiny a lužickosrbské literatury.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Kniha dítek (1851)
  • Poupátka (1855)
  • Mlsálek (1856)
  • Polní kytička (1861)
  • Zpěvomil, to jest písně nejvíce školní a některé jiného druhu, s nápěvy od rozličných skladatelův (1876)
  • Květný sádek (1881)

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Bibliografické práce[editovat | editovat zdroj]

  • Knihopisný slovník československý za léta 1774–1864

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Novák, J. V., Novák, Arne: Přehledné dějiny literatury české, 1936–1939
  2. Heslo Doucha Frant. v Ottově slovníku naučném, online na Seznam encyklopedii

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví : Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha : Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 343–350.  
  • Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce Otakar Chaloupka. Praha : Albatros, 1985. S. 78–81.  
  • Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 607–608.  
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G.. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 591–595.  
  • Novák, J. V., Novák, Arne: Přehledné dějiny literatury české, 1936–1939
  • O. Chaloupka, J. Voráček: Kontury české literatury pro děti a mládež, 1984
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha : Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 348–349.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]