František Deym ze Stříteže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Deym ze Stříteže
František Deym ze Stříteže
František Deym ze Stříteže
Rakousko-uherský velvyslanec ve Spojeném království
Ve funkci:
1888 – 1903
PředchůdceAlois Károlyi
NástupceAlbert Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein
Rakousko-uherský vyslanec v Bavorsku
Ve funkci:
1887 – 1888
PředchůdceKarl Ludwig von Bruck
NástupceNikolaus Wrede
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1887
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1883 – 1887
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1887 – 1903
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(Str. konzervativního velkostatku)
Narození23. srpna 1838
Nové Zámky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. září 1903 (ve věku 65 let)
Eckersdorf
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
RodičeFrantišek starší Deym ze Stříteže a Ludmila Antonie z Valdštejna-Wartenbergu
PříbuzníFerdinand Deym ze Stříteže (sourozenec)
Profesepolitik a diplomat
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1900)
PodpisFrantišek Deym ze Stříteže, podpis
CommonsFranz Deym von Střítež
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Deym ze Stříteže, též Franz de Paula Severin Wenzel Maria hrabě Deym ze Stříteže,[1] pro odlišení od otce někdy uváděn i jako František II. Deym ze Stříteže[2] (23. srpna 1838 Nové Zámky[1][3] – 3. září 1903 Eckersdorf[1][3][4]), byl rakouský a český šlechtic z rodu Deymů ze Stříteže, diplomat a politik, ve druhé polovině 19. století poslanec Říšské rady a dlouholetý vyslanec Rakouska-Uherska v Londýně.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako František de Paula Severin Václav Maria hrabě Deym ze Stříteže. Jeho otec hrabě František starší Deym ze Stříteže († 1872) byl majitelem panství Hostinné, které po něm pak zdědil jeho syn.[4]

Studoval práva ve Vídni. Sloužil v rakouské armádě, v roce 1859 byl poručíkem u hulánů. Byl velkostatkářem, patřily mu statky Vrchlabí, Hostinné a Nové Zámky v Čechách a dále Lesencetomaj v Uhersku. Dále působil v diplomatických službách. Od roku 1860 pracoval jako rakouský atašé v Petrohradu, roku 1869 se stal legačním radou u Svatého stolce v Římě. Od roku 1870 byl legačním radou v Bruselu a od roku 1874 v Londýně. 27. prosince 1881 byl jmenován mimořádným vyslancem a zplnomocněným ministrem a v roce 1882 se podílel za diplomatický sbor na přípravě korunovace cara Alexandra III. v Rusku. Roku 1887, poté co rezignoval na poslanecký mandát v Říšské radě, se opět zapojil do aktivní diplomatické služby a stal se rakouským vyslancem v Mnichově, od 18. října 1888 v Londýně. Na tomto postu setrval po 15 let, až do své smrti, ačkoliv několikrát chtěl pro nemoc odstoupit. Roku 1895 získal titul komořího. Měl titul skutečného tajného rady.[1][4] Byl rytířem Řádu zlatého rouna.[2]

František Deym ze Stříteže jako rakouský velvyslanec ve Spojeném království, karikatura časopisu Vanity Fair, 1898

Byl veřejně a politicky činný. V zemských volbách v roce 1883 se stal poslancem Českého zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky.[5] Rezignoval roku 1887.[6]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1885. Zasedal zde do roku 1887, kdy byl povolán do Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[7] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako hrabě Franz Deym, c. k. komoří, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr a statkář, bytem Hostinné.[8] Politicky se po volbách v roce 1879 uvádí jako konzervativec.[9]

Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která byla federalisticky orientována a podporovala české státoprávní aspirace. Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[10] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[11] Když odstoupil Jindřich Jaroslav Clam-Martinic, byl Deym zvolen předsedou klubu velkostatkářů.[4]

Zemřel na srdeční nemoc v září 1903 v Eckersdorfu v pruském Kladsku, kde pobýval u své dcery.[4]

Jeho bratrem byl Ferdinand Deym ze Stříteže (1837–1900), který byl rovněž aktivní v zemské i celostátní politice.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 50. 
  2. ↑ a b Deym ze Stříteže, František, II., hrabě, 1838-1903 [online]. opac.nm.cz [cit. 2015-07-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ a b František DEYM [online]. biography.hiu.cas.cz [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e Vyslanec hr. František Deym. Národní listy. Září 1903, roč. 43, čís. 242, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  6. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/5/stenprot/001schuz/s001001.htm
  7. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=94&size=45
  9. ↑ Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  10. ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  11. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  12. ↑ Prosopografický soupis doživotních členů Panské sněmovny Říšské rady z Čech [online]. cuni.cz [cit. 2014-06-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Deym_ze_Stříteže&oldid=22388949“