František Bronislav Kořínek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Bronislav Kořínek
Narození27. srpna 1831
Křídla
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. listopadu 1874 (ve věku 43 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníMalostranský hřbitov
Povolánípřekladatel, publicista a redaktor
Politická příslušnostNárodní strana
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Bronislav Kořínek (27. srpna 1831 Křídla[1] - 19. listopadu 1874 Praha[2]) byl český spisovatel, literární historik, publicista a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval historii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, působil jako gymnaziální učitel na různých rakousko-uherských školách. Už ve studentském období psal do různých časopisů články o české literatuře, publikoval také překlady z polštiny (Mickiewicz, Czajkowski) a ruštiny (Lermontov). Psal také (jako gymnaziální profesor v Záhřebu, tehdy uherském) články a fejetony o současné politické situaci v Rakousku-Uhersku, přičemž se domníval, že Češi mohou získat větší politická práva pouze politickou cestou a kritizoval poměry v Uhrách a maďarskou politiku. Jako publicista byl velmi oceňován, byl dokonce srovnáván s Havlíčkem, nicméně vzhledem ke své kritice uherské politiky byl z Uher v roce 1867 vypovězen. Pracoval pak v redakci pražských Národních listů. Přispíval do časopisů Čas, Lumír, Obroda, Obzor a do Českých novin. Psal hesla z dějin české a slovanské literatury do Riegrova naučného slovníku.[3]

Byl také zvolen poslancem českého sněmu, kde zastával spíše umírněnější politické názory. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[4]

V roce 1870 se stal redaktorem Moravské Orlice, brzy se ale vrátil zpět do Národních listů. Od roku 1871 do smrti pracoval opět jako gymnaziální profesor v Praze. Byl jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších publicistických osobností své doby.[5]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

František Kořínek byl ženat s Christinou, rozenou Veselou (1833–1891), se kterou měl tři syny (jeden zemřel předčasně) a dceru.[6][7] Je pohřben na Malostranském hřbitově na Smíchově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního, Svazek první, Sousedé Slovanův; V Praze,nákladem Spolku pro vydávání laciných kněh českých, 1867, 1868, 1869)
  • Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního, Svazek druhý (V Praze, nákladem Spolku pro vydávání laciných kněh českých, 1868)
  • Věk Albrechta z Valdštýna (V Praze, Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1870)

Pseudonym a šifry[editovat | editovat zdroj]

  • Od Sávy
  • B.K., F.B.K.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Mcyri, báseň, Michail Jurjevič Lermontov, in: Časopis Českého museum, 1863
  • Vernyhora, věštec ukrajinský (historická pověst z roku 1768, autor Michal Czajkowski; V Praze, Tisk a sklad Kat. Jeřábkové, 1852)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Olešná
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Tomáše na Malé Straně v Praze
  3. Lexikon české literatury II/2, Praha 1993, s. 860–861
  4. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  5. Heslo v Ottově encyklopedii obecných vědomostí. encyklopedie.seznam.cz [online]. [cit. 2008-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-11. 
  6. Soupis pražských obyvatel, Kořínek Franz 1831 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2019-10-18]. Dostupné online. 
  7. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 290, obraz 548 [online]. Národní archiv [cit. 2019-10-18]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Forst a kolektiv: Lexikon české literatury, 2/II K-L. Academia : Praha 1993, s. 860–861

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]