Franta Župan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franta Župan
Rodné jménoFrantišek Procházka
Narození23. května 1858
Běštín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. ledna 1929 (ve věku 70 let)
Kolín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníspisovatel, autor dětské literatury, literární publicista a prozaik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franta Župan (vl. jménem František Procházka[1]) (23. května 1858 Běštín[2]13. ledna 1929 Kolín) byl český učitel a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Do školy chodil v Hostomicích. Gymnázium absolvoval v Berouně a poté vystudoval zeměpis a dějepis na filozofické fakultě v Praze. Jako vystudovaný učitel pobýval v letech 18841885 v Bulharsku jako učitel v rodině hraběte Rudolfa Thurn-Taxise. Od roku 1886 byl profesorem na českých středních školách v Praze, Olomouci, Třebíči (Gymnázium Třebíč, 1877/78[1]), Brně, Novém Městě na Moravě a nejdéle v Kolíně (19011917).

Během studia na filozofické fakultě získal svůj literární pseudonym. Přispíval tehdy také do humoristického časopisu Švanda dudák, který redigoval o čtyři roky starší Ignát Herrmann. Na jedno z Herrmannových upozornění, že nepodepsal svůj příspěvek, prý František Procházka odpověděl: „Dejte jakékoli jméno!“

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Miroslava z Lestkova (1879) – historická povídka na motivy podbrdské pověsti
  • Vzpomínky z přírody do roku 1881 – povídky o zvířatech
  • Z Přeslavského dvora – historická práce z bulharských dějin
  • Humoresky (1885) – povídky o zvířatech
  • Jednoroční vojna (1888) – povídky o zvířatech
  • čtyřdílný román Pepánek nezdara (1888) – vrcholné dílo, soubor příběhů o Pepánkovi, jeho malém bratříčkovi Vojtíškovi a jejich venkovských kamarádech, sledování života dospělých s kritickou ironií, kniha byla zfilmována v režii Přemysla Pražského v roce 1923[3][1]
  • Vzpomínky (1893), Dle přírody (1894), Z různých pamětí (1894) – sbírky z příspěvků do časopisů
  • bajky Po stopě pravdy – sbírka z příspěvků do Herrmannova Švandy dudáka
  • Vpád
Pamětní deska na rodném domě v Běštíně

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 33. 
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. Pepánek Nezdara [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]